Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Multifunkční dům. K čemu bude stavba sloužit, nebylo autorům jasné

Design

  15:13
Že se architektovi nejlépe pracuje s přesným zadáním od klienta, jsme v této rubrice už zmiňovali. Mnohem častější jsou ale případy, kdy zadání představuje velkou neznámou. I s takovým požadavkem je ale možné se vypořádat se ctí, což dokládá multifunkční dům v Pardubicích.

Nájemní dům byl projektován, aniž by autoři věděli, která z mnoha variant nakonec bude sloužit. Zvítězila administrativa. Stavba je charakteristická svou viditelně přiznanou nosnou foto: Andrea Thiel Lhotáková

Víte, proč naše stavby vypadají tak jednoduše? Protože jsme si s nimi dali strašnou spoustu práce. Vždy, když na ně nemáme dost času, začnou být mnohem složitější." Výrok Ryue Nishizawy, spoludržitele nejprestižnějšího architektonického ocenění, Pritzkerovy ceny, za rok 2010, přesně vystihuje příběh víceúčelového domu v Pardubicích. Jeho autoři dostali totiž pouze částečné zadání. Klient měl jasnou představu, kde chce stavět, jak velký by zhruba dům měl být i kolik je ochoten do něj investovat.

Horší už to bylo se stavebním programem, tedy s představami, jak bude objekt využíván. Bylo jich totiž mnoho: mohla se z něj stát ubytovna, dům s garsonkami pro vojáky, administrativní centrála firmy nebo jednotlivě pronajímané kanceláře. Nezbylo než navrhnout otevřený prostorový systém, který by různorodé požadavky dokázal pojmout.

V interiérech architekti navrhli jen vertikální komunikace

"Baťovské" řešení: skelet
Klasické řešení tohoto problému, použité i v Pardubicích, představuje železobetonový skelet s pravidelným rastrem. Problémem utilitárních skeletových staveb je ovšem jejich bezcharakternost. Autoři si s ní poradili s radikální jednoduchostí: nosnou konstrukci vystavili na odiv a s její pomocí dům opticky zmenšili a rozdělili na zdánlivě samostatné části tak, aby se svým členěním lépe spojil s okolím, tvořeným relativně úzkými domy.

Zdá se to být banální řešení, ale mnoho podobných po roce 1989 v Česku nenajdeme. S tímto systémem je v naší historii jednoznačně spjat pouze Zlín, kde se skeletové konstrukce s jednotlivými poli o rozměrech 6,10m x 6,10 m (toto podivně nepřesné číslo přesně odpovídá dvaceti americkým stopám, systém byl převzat ze Spojených států) používaly na stavby všeho druhu. Na továrny, hotely, bytové stavby, ale i na společenský dům nebo divadlo. Jednalo se o nejtypičtější a nejvíce jednotící prvek baťovské výstavby, dominantnější než červená cihla.

Skeletové konstrukce ovšem trpí problémem, se kterým si ještě před osmdesáti lety ve Zlíně žádné starosti nedělali, ale dnešní, energeticky mnohem odpovědnější doba jej řeší o to prioritněji. V jejich nosné konstrukci totiž vznikají mnohem častěji než u jiných stavebních technologií tzv. tepelné mosty, tedy místa, kde dochází k velkému úniku tepla zevnitř stavby.

"Najít ve východních Čechách patnáct let po ukončení panelové výstavby člověka, který vyrobí prefabrikovanou železobetonovou konstrukci s přerušeným tepelným mostem, byl relativně velký problém, nicméně se to podařilo," poznamenávají autoři. Jednotlivé sloupy a průvlaky utvářejí sendvičovou (několikavrstevnou) konstrukci, která obsahuje nosné železobetonové jádro, izolaci a krycí betonovou vrstvu. Ta musela být z důvodů tepelné roztažnosti dilatována, tedy nařezána po patrech. Hrubá stavba - vztyčení desetimetrových sloupů, propojení průvlaky, vybetonování stropů - byla hotova za týden, další rok zabrala finální kompletace.

Severní fasáda do dvora je otevřenější než jižní

Bůh je v detailu
Slavnému výroku světoznámého architekta Miese van der Rohe, mj. autora brněnské vily Tugendhat, není důvod nevěřit. Multifunkční dům v Pardubicích to jednoznačně dokládá. Když nemůžete ovlivnit stavební program a nejste schopni ho ani odhadnout, musíte se soustředit na prvky, které mohou mít protichůdné programy společné (vstup, parkoviště, schodiště, výtah, sociální zařízení a fasádu), a především na detaily.

Detaily jsou zvláštní věc. Když jsou udělány dobře a s péčí, stanou se neviditelnými a naprosto unikají vaší pozornosti. Nechápete, že nad jejich přesnou podobou mohli autoři strávit více než rok. Málokdo tak zaregistruje, že přízemí je vyšší než ostatní patra, že vodorovné průvlaky jsou při podlaze překryty vystrčeným oplechováním, aby se v jeho stínu skryly nepřesnosti montované konstrukce, navíc tak, že navazuje na dilatační spáry jednotlivých sloupů.

Exponovaná jižní fasáda se může zcela neprodyšně uzavřít

Střešní římsa je rovněž lehce vykonzolována a předimenzována, aby dokázala schovat posčítání nepřesností všech dolních pater. Atika (vnější krytí střešní konstrukce) je lehce zešikmena, aby nepůsobila příliš masivně. Fasádní plášť z vysokotlakého laminátu o tloušťce pouhých 8 mm je složen z jednotlivých desek, které však nemají stejnou velikost (pole u schodiště je širší).

Více pozornosti je třeba věnovat výplňové fasádě. Vertikální členění jednotlivých oken stavbu dobře dělí na menší části, přesto jí díky použití formátu oken od podlahy ke stropu zachovává určitou velkorysost, vznešenost. Jižní fasáda (směrem k frekventované ulici) používá vertikální francouzská okna umístěná symetricky na střed každého skeletového pole. Mohou vyhovět jak administrativě, tak bytům. Jsou z důvodu oslunění i hluku kryta pohyblivými okenicemi, a na noc je tak možné objekt zcela uzavřít.

Stavba ze svého okolí vystupuje (ne)barevností. Šedý betonový skelet, černé výplně a drátové zábradlí, tmavá skla. Jediný výrazný barevný akcent přinášejí oranžové markýzy (vytahovací stříšky), které kryjí jižní zasklenou fasádu přízemí.

Dům na rozhraní města
Po určitých peripetiích - protestech sousedů a urbanistů plánujících

Fakta

Autoři: Petr Pinkas, Jan Žalský (Pinkas Žalský architekti)
www.pza.cz
Investor: BZB
Generální dodavatel: Sostaf, spol. s. r. o.
Dodavatel opláštění: PKS MONT, a. s.
náklady: 19 milionů korun
projekt: 2004-2006
realizace: 2006-2007
zastavěná plocha: 357 m2
obestavěný prostor: 4090 m3

rozšíření Teplého ulice o jeden pruh - se podařilo novostavbu umístit na samu hranu pozemku. Je to nestandardní řešení, ale zde zcela oprávněné. Architekti si dali úkol zpevnit svou novostavbou částečně nedokončený blok domů. Dům totiž stojí na periferii Pardubic, přesně v místě, kde kompaktní bloková zástavba přechází v rozrušenou zástavbu solitérů.

Autoři správně identifikovali, že tento blok má v budoucnu naději na dokončení, a rozhodli se tomu jít svou stavbou naproti. Proto jejich objekt ctí tradiční uliční čáru a oba jeho štíty jsou zcela slepé, bez oken, aby ho bylo možné v budoucnu z obou stran dostavět. Pochvalu si zaslouží i velmi často zanedbávaná úprava pozemku, včetně parkovacích stání, betonového plotu a úkrytu na kontejnery.

Po dostavbě nakonec zvítězilo administrativní využití. Jednotlivé kanceláře jsou ovšem zařízeny podle individuálních přání nájemců (proto nepřinášíme žádné záběry z interiérů). Autoři se s tím vypořádávali těžce, ale nic jiného jim nezbylo. Jejich úkolem bylo vytvořit prostorový rámec, v jehož "vnitřnostech" se může odehrávat cokoliv.

Pardubický dům působí na svém místě zcela samozřejmě a podmaňuje si okolí. Většina současných pozoruhodných staveb vzniká v centrech měst, proto stavba vytvořená s takovou péčí a kvalitou na často zanedbávané periferii města velmi potěší.

Autor:

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...