Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Národní technická knihovna vyléčí skepsi

Design

  12:14
Pokud by někdo potřeboval důkaz, že se kvalitní obydlování veřejného prostoru u nás neobejde bez architektonických soutěží, neexistuje v polistopadové ČR lepší příklad než Národní technická knihovna (NTK) v Dejvicích.

Centrální atrium Národní technické knihovny přisvětlené přirozeně shora a lemované kresbami Dana Perjovschiho foto: Andrea Thiel Lhotáková

V anonymní veřejné soutěži – tedy výběru mezi mnoha účastníky na základě specifických kritérií posuzovaných odbornou porotou, a nikoliv pouze pomocí kritéria nejnižší cena, jak je běžné v obchodních výběrových řízeních – zvítězili roku 2000 členové studia Projektil spolu s architektem Václavem Králíčkem.

Ke slavnostnímu otevření došlo až o devět let později, jen na dořešení financování projekt čekal čtyři roky. Návrh plánoval dva domy, knihovnu na půdorysu sférického čtverce a nadzemní garáže s oválným půdorysem.

Ty byly později správně (i když samozřejmě nákladněji) přesunuty do tří podzemních podlaží novostavby knihovny a na jejich původně plánovaném místě může v budoucnu stát plnohodnotný dům.

Na křižovatce zkratek

V soutěži autorům pomohl fakt, že lokalitu dokonale znali. Navštěvovali totiž Fakultu architektury ČVUT, která leží sto metrů odsud. Přes tehdy prázdný pozemek si často zkracovali cestu – a svou zkušenost s místem vtělili do projektu.

Fakta

Autoři: Projektil architekti,
s. r. o., R. Brychta, A. Halíř,
O. Hofmeister, P. Lešek
www.projektil.cz
Spolupráce: interiér –
Hippos design, R. Babák,
O. Tobola, vizuální styl,
infosystém – Laboratoř,
P. Babák, centrální umělecké
dílo – Pas, Dan Perjovschi
Klient: Státní technická
knihovna, MŠMT
www.techlib.cz
Náklady: 2,37 mld. Kč
Soutěž: 2000 (autoři
návrhu: R. Brychta, A. Halíř,
V. Králíček, P. Lešek)
Projekt: 2004–2006
Realizace: 2006–2009

Budova tak nemá hlavní vstup, ale hned čtyři rovnocenné, kterými si je nadále možné cestu zkracovat skrze parter, v otvíracích hodinách přístupný komukoli, nejen studentům.

Právě parter je nejinovativnějším aspektem stavby a jeho idea dokonce předčí její zajímavý, zapamatovatelný a charakteristický tvar.

Tvoří jej dvě velmi nízká podlaží a vyplňují ho převážně veřejnosti otevřené části – foyer, obchody, noční studovna, společenský sál, galerie, obchody, kavárna a toalety.

Samotný prostor knihovny začíná až o dvě podlaží výše. Tento nápad byl sice v průběhu projektování kritizován a jeho osud visel několikrát na vlásku, ale jsem velmi rád, že se jej podařilo zachovat.

Jen je obrovská škoda, že se do vyšších pater vstupuje skrze turnikety, takže se sem každý nedostane. Toto rozhodnutí ale architekti ovlivnit nedokázali a byli jím sami zaskočeni. Osobně turnikety považuji za jednu ze dvou vad na kráse jinak vynikajícího projektu.

Tou druhou je nepřístupná, a tedy nevyužitá střecha, i když tuto výtku částečně oslabují dvě venkovní atria v posledním patře.

Síla společného díla

Výsledná podoba NTK je výsledkem unikátní spolupráce. Architekti ze studia Projektil do projektu postupně přizvali grafické studio Laboratoř Petra Babáka, designéry Hippos design (autory interiéru) a konceptuální umělce ze skupiny PAS (Produktivita Aktivit Současnosti) Víta Havránka, Tomáše Vaňka a Jiřího Skálu. Nejvíce o celém procesu vzniku stavby vypovídá příběh centrálního uměleckého díla.

Fasáda je tvořena translucentním kopilitem

Za normálních okolností by architekti ve spolupráci s investorem vybrali umělce sami, ale zde sebekriticky uznali, že se v současném umění natolik neorientují. Oslovili proto kurátora Víta Havránka, aby pomohl s výběrem oslovených umělců.

Komise složená ze zástupců více oborů pak vybírala mezi třemi špičkovými umělci evropského formátu, Carstenem Nicolaiem, Carstenem Höllerem a Danem Perjovschim. Zvolila Perjovschiho a jeho návrh "počmáraných zdí", který byl ze začátku považován za velmi kontroverzní a pro klidné prostředí knihovny nevhodný.

Po necelých dvou letech fungování knihovny však jeho hravé kresby vyvolávají v zásadě jenom pozitivní reakce. Vynikající práci odvedla Laboratoř Petra Babáka.

Ve svém informačním a navigačním systému dotáhla koncept budovy coby technické učebnice do detailu a se specifickým smyslem pro humor – z nápisů na schodišti se např. dozvíme, jaká je průměrná spotřeba kalorií při cestě vzhůru po schodech.

Pozitivní od podlahy, ekologická od stropu

Za pozornost stojí často přehlížené horizontální povrchy, které přitom mají na celkové vyznění stavby obrovský vliv: podlaha a strop.

Jméno materiálu použitého pro podlahu ve foyeru, bituteraco neboli asfalto-beton, nejspíš v nikom žádné pozitivní vibrace nevzbudí, nicméně černá hmota bez dilatačních spár je skvost, který celému prostoru foyeru dává zcela unikátní charakter.

Ještě více nadchnou kaučukové podlahy v interiéru knihovny samé. Abstraktní duhová kresba na nich je doslovným přepisem statického výkresu, přesněji tzv. průběhu napětí.

Z týmu autorů už si nikdo nevzpomíná, kdo s tímhle nápadem přišel (jak už tomu u kolektivní práce bývá), ale podstatné je, čeho se pomocí tohoto prostého efektu dosáhlo. Právě on má totiž lví podíl na celkově optimistickém vyznění interiéru.

Nosnou konstrukci tvoří rastr hřibových sloupů

Stropy tvoří betonové desky nezakryté podhledy, takže všechny elektrické kabely, které se po nich pnou (a je jich celkem 190 km), jsou viditelné. Kromě estetiky to má další, ekologický význam. Jde o tzv. aktivaci betonového jádra, kdy stropy slouží jako sálavé nebo chladicí plochy.

Výhodně se tak využívají akumulační schopnosti konstrukce. Ostatně, celé energetické řešení stavby pod patronací Jana Žemličky je na vynikající úrovni. Za zmínku stojí i venkovní plochy, které jsou do značné míry abstraktní a minimalistické.

Ze začátku jsem byl velmi skeptický ke speciálně vytvořeným a dosti nákladným venkovním lavicím (jejich velké rozměry mi brání nazývat je lavičky). Ale musel jsem svůj názor přehodnotit: neformálnost užívání studenty mě každý den přesvědčuje o jejich smysluplnosti.

Lék proti skepsi

Klíčový vliv na vynikající výsledek dlouhého a náročného procesu měl ředitel knihovny Martin Svoboda. Podařilo se mu nastavit efektivní spolupráci mezi architektem návrhu a generálním projektantem (Helika, a. s.), což je v českém prostředí takřka unikát.

Atria v posledním patře jsou otevřená

Navíc svedl několik nezávislých institucí pod jednu střechu, aniž by vzbudil větší mediální pozornost. Což zvláště vynikne, když si vzpomeneme na humbuk, který ve stejné době vzbudila pouhá studie Národní knihovny od Jana Kaplického.

Národní technickou knihovnu v pražských Dejvicích maximálně doporučuji každému k návštěvě. Když mě přepadne skepse z prostředí v Česku a nemohu dočerpat síly pobytem v zahraničí, jdu se zregenerovat právě sem.

A nezapomenu při tom zajít do příjemné kavárny a skvělé galerie současného umění v parteru téhle výborně fungující instituce.

Autoři:

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...