Klišé, banality, slova jak z Nemocnice na kraji města. „Nemůžu nikoho milovat, protože miluju hudbu“. Rada: Vypnout zvuk a pustit si ke sledování Dvořákovu hudbu. Zvláště Petra Špalková působí dostatečně emotivně tím, jak na scéně „jest“. Je lépe, když není slyšet, jaké stupidní repliky musí pronášet. Ale co ta televizní Dvořákova chalupa na Vysoké? Tu přece známe odkudsi odjinud... Vždyť to je Čapkova Strž ve Staré Huti! Televizní Dvořák tedy jezdil na léto tam, kam skutečný Karel Čapek.
Mezitím překladatele Jana Machonina v Moskvě zmlátili, protože vedl na veřejnosti řeč proti ruské agresi na Ukrajině. Mezitím mi jeden čtenář přeposlal „Zvací dopis vládě USA“, který prý koluje po internetu a který jsme údajně napsali spolu s dalšími pravdoláskařskými vlastizrádci, abychom prý vyvolali atomovou válku. Mezitím Francie... V úzkostné době hledá člověk zdroje síly. I vyjel jsem na jedno ze svatých míst české země, na Čapkovu Strž, skrze Dvořáka takto nečekaně připomenutou. I vzpomínal jsem v tom idylickém domku na úzkostnou dobu, ve které musel žít on. Na Strži trávil léta 1935 až 1938, zatímco v Evropě houstl ne poetický opar, ale hnědorudočerná mlha. Bylo mu těžko? Bezpochyby. Varoval před fiktivními „mloky“? Varoval. Ustoupil reálným „mlokům“ své doby? Neustoupil. Začal přemítat o tom, jestli té svobody slova není trochu příliš? Nezačal! Je pravý čas znovu číst Čapka, na jehož spisech vykonal svého času tak zásadní práci editor doktor Miroslav Halík.
Ale co ta televizní Dvořákova chalupa na Vysoké? Tu přece známe odkudsi odjinud... Vždyť to je Čapkova Strž ve Staré Huti!
