30. listopadu 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

O digitálním restaurování chceme jednat, říká ředitel Národního filmového archivu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Z filmu Adéla ještě nevečeřela. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z filmu Adéla ještě nevečeřela. | foto: NFA
PRAHA Dlouhá a emotivní debata odborníků nad kvalitou digitálního restaurování českých filmů by mohla konečně směřovat k dohodě. Vyplývá to alespoň z aktuálního prohlášení Národního filmového archivu, který restaurování prování. Lidovým novinám stanovisko NFA zaslal generální ředitel Michal Bregant.

Reaguje na otevřené dopisy, o nichž LN informovaly minulý týden a v nichž vedoucí kateder kamery a zvukové tvorby FAMU ostře kritizovali výsledek digitálního restaurování filmu Adéla ještě nevečeřela. Vedoucí katedry zvukové tvorby Pavel Rejholec uvedl příklady hrubých chyb v restaurované „Adéle“ s tím, že „to, co je obratně veřejně prezentováno a propagováno jako odborně provedené restaurování nejvyšší kvality, je ve skutečnosti jen velmi podprůměrně provedená digitalizace s chybami, které mění původní charakter díla a vytváří odůvodněné pochybnosti o skutečné odbornosti odpovědných restaurátorů.“

Z filmu Adéla ještě nevečeřela.
Z filmu Adéla ještě nevečeřela.

Michal Bregant ve své reakci připouští, že výsledek práce restaurátorů NFA není perfektní: „NFA nikdy netvrdil, že všechny filmy, které digitálně restauroval, jsou bez chyby. Ano, zvláště restaurování zvuku je u starších filmů, které byly zpravidla vyráběny a promítány s mono zvukem, obtížné a vyžaduje spolupráci restaurátorů, historiků a mistrů zvuku. Na tom jsme se dohodli i s Pavlem Rejholcem, vedoucím Katedry zvukové tvorby na FAMU,“ uvádí Bregant. Restaurátoři a archiváři z NFA jsou podle něj otevřeni i kritickým ohlasům, jsou-li konkrétní a konstruktivní.

Ředitel NFA dále uvádí, že se již před časem domluvil s děkanem FAMU a s vedoucím Katedry zvukové tvorby na této fakultě na krocích, které povedou k věcné a kvalifikované debatě na téma digitálního restaurování. Otevřené dopisy z minulého týdne ovšem podle svých signatářů byly právě reakcí na neochotu NFA takovou debatu vést.

Reakce Národního filmového archivu na článek o restaurované „Adéle“
Lidové noviny otiskly 24.11.2016 zprávu o kritice digitálního restaurování filmu Adéla ještě nevečeřela, který byl v této verzi znovu uveden do českých kin právě před rokem. Národní filmový archiv především pečuje o české filmové dědictví a k tomu patří i digitalizace, neboť dnešní kina už hrají filmy téměř výhradně digitální technologií. Digitalizace filmů (ale také listinných dokumentů, fotografií, knih, časopisů atd.) tedy patří k běžným starostem instituce, která má za úkol zpřístupňovat českou filmovou kulturu v celé její šíři.

Restaurování v digitální éře je ovšem speciální činnost, která je značně nákladná a v českém prostředí s ní teprve získáváme zkušenosti. Každému restaurování předcházejí náročné rešerše a jeho součástí jsou restaurátorské zprávy a odborné studie, které postup digitálního restaurování příslušného filmu zaznamenávají a osvětlují. NFA nikdy netvrdil, že všechny filmy, které digitálně restauroval, jsou bez chyby. Ano, zvláště restaurování zvuku je u starších filmů, které byly zpravidla vyráběny a promítány s mono zvukem, obtížné a vyžaduje spolupráci restaurátorů, historiků a mistrů zvuku. Na tom jsme se dohodli i s Pavlem Rejholcem, vedoucím Katedry zvukové tvorby na FAMU. Jedním z problémů, pro který musíme najít schůdný kompromis, je například dobové rozmístění a charakter reproduktorů – zásadně odlišných od toho, na co jsou diváci zvyklí z dnešních kin.

Důležité ale je, že digitální restaurování filmů se v jedné věci zásadně liší od restaurování v jiných oblastech umění: nezasahujeme do podstaty jednoho určitého předmětu, neboť nejprve skenujeme negativ nebo jiný materiál, na kterém je filmové dílo zachyceno a všechny následné kroky činíme pouze na počítači, tedy v digitálním prostředí. Filmový materiál tedy vracíme do bezpečí depozitáře, kde je o něj postaráno tak, aby byl dlouhodobě dostupný, neboť víme, že časem bude nutné se k němu vrátit. Dokud bude žít digitální technologie, budou v archivu dostupná data, která vznikla skenováním. Digitální restaurování tedy není nevratný proces, neboť archiv se stará i o všechna „hrubá“ data vzniklá naskenováním filmových materiálů, takže je možné se k nim kdykoli vrátit.

Pokud jde o veřejné instituce jakou je u nás Národní filmový archiv, cílem digitálního restaurování je navrácení filmového díla do (digitální) distribuce v podobě, která se maximálně blíží té, v níž bylo dílo uváděno poprvé. K tomu, abychom zjistili co nejvíce informací o původní podobě filmového díla, slouží historické rešerše, které jsou pak základním vodítkem při restaurování. Nesmírně důležitým pramenem jsou i vzpomínky tvůrců těch filmů, které se restaurují. Proto Národní filmový archiv soustavně pracuje s autory, kteří jsou dnes k dispozici, jako byl například Václav Vorlíček při restaurování Tří oříšků pro Popelku. Hlas autorů, kteří se na tvorbě filmů podíleli, je pro NFA důležitý i při hodnocení výsledku, a proto si vážíme ocenění naší práce od Jiřího Hlupého a Hynka Bočana, kteří se podíleli na vzniku Ikarie XB 1 nebo Jana Schmidta, který spolurežíroval Postavu k podpírání.

Národní filmový archiv je hrdý na to, že se mu daří uvádět klasické české filmy, ať už byly restaurované digitálně nebo klasickou analogovou cestou, na mezinárodních festivalech v Bologni, Karlových Varech, Toulouse, Krakově nebo v Cannes. Ostatně Ikarie XB 1 bude zanedlouho uvedena i v retrospektivě na Berlinale.

Restaurátoři a archiváři z NFA jsou otevřeni i kritickým ohlasům, jsou-li konkrétní a konstruktivní. Proto se ředitel NFA domluvil již před časem s děkanem FAMU a s vedoucím Katedry zvukové tvorby na této fakultě na krocích, které povedou k věcné a kvalifikované debatě na téma digitálního restaurování. Ani otevřené dopisy a různá mediální sdělení ovšem neberou pracovníkům NFA chuť se takové debaty účastnit. Koneckonců debata o restaurování se vede i mimo hranice České republiky, na festivalech, odborných konferencích, mezi experty tvůrčích profesí, archiváři a restaurátory.

Digitální restaurování je poměrně mladý obor, který se bude dále rozvíjet a možných adekvátních přístupů je celá řada. Chceme je rozvíjet ve spolupráci nejen s odborníky ze zahraničí, ale i z FAMU. Věříme, že zájem na kvalitních výsledcích digitálního restaurování máme společný.

Lidovky.cz, Marcel Kabát
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz