Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

V digitalizované verzi ‚Adély‘ jsou hrubé chyby, které filmu škodí, píší odborníci z FAMU

Kultura

  6:00
Do dlouhodobého sporu ohledně správného způsobu digitalizace a restaurování starších českých filmů, který se vleče už několik let, se svým vyjádřením nyní zapojili odborníci z pražské FAMU. V otevřeném dopise děkanovi formulovali své konkrétní výhrady k digitalizované verzi filmu Adéla ještě nevečeřela (produkované Národním filmovým archivem) vedoucí katedry zvukové tvorby Pavel Rejholec a vedoucí katedry kamery Jaroslav Brabec.

Z filmu Adéla ještě nevečeřela. foto: Národní filmový archiv

„Jako děkan FAMU jsem byl požádán vedoucími Katedry zvukové tvorby a Katedry kamery, abych se zabýval situací ohledně digitalizace filmu Adéla ještě nevečeřela,“ říká Zdeněk Holý, který post děkana zastává od května letošního roku. Z tohoto popudu byla restaurovaná verze filmu promítnuta v rámci semináře Barevná kinematografie pedagoga Jaroslava Brabce, kde byli přítomni také zástupci katedry zvukové tvorby včetně jejího vedoucího Pavla Rejholce. Jako reakci na zhlédnutou verzi zaslali oba vedoucí kateder otevřený dopis děkanovi FAMU, v němž formulují závažné nedostatky, které v restaurované kopii našli.

Ukázka z filmu Adéla ještě nevečeřela.

„Ačkoli považuji FAMU za školu primárně tvůrčí, je nepochybné, že jedinečnou autoritou v oblasti zvukové a obrazové tvorby a to nejen v technické a technologické oblasti. Ostatně FAMU nejednou vystupuje v právních sporech jako přizvaný expert. Jsem proto rád, že lidé z FAMU jsou si této autority vědomi, což se projevuje jejich zodpovědností a potřebou obou vedoucích kateder se k dané věci vyjádřit. Jako děkan FAMU se pokusím, aby byly připomínky zvukařů a kameramanů vyslyšeny a stav věcí se pokud možno napravil,“ dodává Holý.

Celé znění dopisů naleznete ve fotogalerii:

Otevřený dopis vedoucího katedry zvukové tvorby Pavla Rejholece.
Otevřený dopis vedoucího katedry kamery Jaroslava Brabce - část druhý.

Už před časem se vůči nové verzi filmu negativně vymezila Asociace českých kameramanů, která kritizovala provedení digitalizace maďarskými laboratořemi, které digitalizaci na objednávku Národního filmového archivu provedly. Podle prezidenta AČK Marka Jíchy má výsledná podoba filmu zcela jiné obrazové řešení než jaké vytvořil v roce 1977 režisér Oldřich Lipský a kameraman Jaroslav Kučera.

Podprůměrně provedená digitalizace

Podle Pavla Rejholce, vedoucího katedry zvukové tvorby a držitele čtyř Českých lvů, obsahuje digitální kopie filmu režiséra Oldřicha Lipského a kameramana Jaroslava Kučery vyrobená v produkci NFA hrubé chyby. „To, co je obratně veřejně prezentováno a propagováno jako odborně provedené restaurování nejvyšší kvality, je ve skutečnosti jen velmi podprůměrně provedená digitalizace s chybami, které mění původní charakter díla a vytváří odůvodněné pochybnosti o skutečné odbornosti odpovědných restaurátorů,“ píše Rejholec v otevřeném dopise.

Pavel Rejholec (1971)

Sound designer, hudební skladatel, producent, absolvent oboru Zvuková tvorba FAMU. Autor zvukového ztvárnění hraných filmů a dalších AV děl různých žánrů, nositel několika ocenění Český lev v kategorii Nejlepší zvuk (2010 Kuky se vrací /rež. J. Svěrák/, 2009 Tři sezóny v pekle /rež. T. Mašín/, 2008 Tobruk /rež. V. Marhoul/, 2006 Grandhotel / rež. D. Ondříček/).

Za největší chyby v restaurování považuje změnu zvukového formátu, dále slyšitelné artefakty použitého odšumovacího softwaru, nevyrovnanou dynamiku mixu a rušivé artefakty na sykavkách. „Digitalizace a následné předvádění filmů původně vytvořených klasickou filmovou cestou v digitálním kině není nic jednoduchého, a jak se ukazuje, NFA není vybaven odborníky na tuto problematiku,“ podotýká Rejholec.

„Cesta, která je předvedena na příkladu “Adély” se jeví jako velmi nešťastná a ve svém důsledku velmi škodí samotnému dílu, které je v technicky dokonalých projekčních sálech předváděno ve stavu, který naprosto neodpovídá pocitu diváka při premiérové projekci,“ uzavírá svůj dopis vedoucí katedry zvuku Pavel Rejholec. Ten se nedávno vyjádřil k nevhodné digitalizaci také formou výzvy, k níž se připojilo třináct mistrů zvuku.

Změny barev, ladění i kontrastu

Za „neprofesionální, nepatřičně chladný a necitlivý“ považuje přístup k digitalizaci filmu Adéla ještě nevečeřela v provedení Národního filmového archivu také vedoucí katedry kamery FAMU Jaroslav Brabec, který mimo jiné působil jako asistent kamery a spolupracovník Jaroslava Kučery a na kontě má pět Českých lvů. I na základě osobních zkušeností s prací Kučery Brabec píše, že „to, co jsem mohl vidět, by Jaroslav Kučera určitě neschválil.“ Brabce upozorňuje, že barviva, obsažená ve filmových kopiích stárnou a vytrácí se, takže vytvoření nové kopie filmu je v případě, když autor obrazu již nežije, záležitost citu a empatie k práci umělce i dílu samotnému. „Je to proces velmi náročný a odpovědný a nesmí být zatížen žádnými osobními ambicemi nebo prestiží, kdo z koho, nejedná se závod,“ dodává.

Jaké uvádí Brabec konkrétní příklady nevyhovujícího postupu digitalizace filmu Adéla ještě nevečeřela? Převážná část filmu je podle něj „světlá a barevně chladná – azurová, takže obraz se jeví plochý, bez dostatečné světelné atmosféry. Vlivem celkově zesvětlené barevnosti nedochází k propojení významů barevných vztahů tak, jak byly původně vytčeny.“ Naopak v některých záběrech podle něj dochází k opačné změně kontrastu i barevného nasycení. Také retrospektivy jsou podle něj „světlostně i barevně rozházené“.

Jaroslav Brabec (1954)

Docent, absolvent katedry kamery, významný kameraman řady celovečerních titulů, z nichž některé režíroval. Na kontě má několik cen Český lev v kategorii Nejlepší televizní film nebo minisérie (2015 Americké dopisy), Nejlepší kamera (2002 Andělská tvář, 1999 Kuře melancholik, 1993 Krvavý román) a Nejlepší výtvarný počin (1993 Krvavý román).

Brabec také pokládá otázku, pro koho je digitalizovaná verze filmu vlastně určena. „Má obstát u diváků, nejen jako archetyp, ale jako živé dílo nebo je záležitostí specifického klimatu kin pro filmové nadšence a historiky?“ Řešením by podle něj byla výroba dvou verzí. První by byla faksimile bez jakýchkoliv úprav, se škrábanci a se vším, co původní kopie obsahuje, a tato verze by sloužila pro filmové nadšence a historiky. Druhou verzí by byla kopie nová, z originálního negativu, která by byla restaurována „pod dohledem komise opravdových odborníků – profesně aktivních, kteří by v případě nežijících tvůrců odpovídali za dodržování původní koncepce autorů obrazu i zvuku.“ „Domnívám se, že je nutné uvažovat i faktor ekonomický a to znamená, nevyrábět nekvalitní zboží - umělecky i finančně...,“ uzavírá Brabec.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...