Time připomíná nepokoje v Tunisku z přelomu roku, které vyústily v pád dlouhodobého autoritářského režimu a následně se přelily do dalších zemí v severní Africe a na Blízkém východě.
"Na jaře se (protesty) přelily do Evropy," píše časopis. Připomíná demonstrace ve Španělsku, kde tisíce mladých lidí vyšly do ulic kvůli vysoké nezaměstnanosti a kvůli frustraci z pocitu, že nemají šanci ničeho dosáhnout. A v polovině září vypukly demonstrace i v USA pod heslem Okupujte Wall Street.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle časopisu se vlny demonstrací čas od času objevují. Události letošního roku jsou ale nesrovnatelné s protesty v roce 1989, kdy se hroutily režimy ve střední a východní Evropě, i s vlnou demonstrací v roce 1968.
"Bylo to něco, co jsme za svůj život neviděli. Pravděpodobně jsme nic podobného nezažili od roku 1848, kdy se pouliční protest v Paříži rozrostl do třídenní revoluce, která změnila monarchii v republikánskou demokracii, a pak za pár týdnů díky moderním technologiím - telegrafu, železnici a rotačnímu tisku - inspirovala nezastavitelnou kaskádu protestů a povstání v Mnichově, v Berlíně, ve Vídni, v Miláně, v Benátkách a v desítkách dalších míst v Evropě," napsal Time k letošním protestům.
Tradice každoročního jmenování nejvýznamnější osobnosti v magazínu Time se datuje od roku 1927. Loni se na titulní stránce časopisu objevil zakladatel sociální sítě facebook Mark Zuckerberg, rok před ním šéf americké centrální banky Ben Bernanke. V minulosti titul získali například americký prezident Barack Obama, současný ruský premiér Vladimir Putin, papež Jan Pavel II. nebo zpěvák U2 Bono Vox.
Být osobností roku většinou bývá považováno za čest. Magazín samotný ale titul nepovažuje za čestné ocenění, ale za uznání síly jednotlivce utvářet svět. V minulosti se tak osobnostmi roku stali například i diktátoři Adolf Hitler a Josif Stalin.
