Představil mi ho tehdy nakladatel Ladislav Horáček, který právě zakládal svou Paseku a já po něm přebíral židli v jednom obskurním státním nakladatelství - a Šabachův rukopis, který on vydat nejspíš nechtěl. To nakladatelství záhy zkrachovalo, takže Šabacha vydává Horáček, čehož jistě nelituje.
PETR ŠABACHPetr Šabach je známý svými humoristickými romány a povídkami. Podle novely Šakalí léta vznikl 1993 filmový muzikál Šakalí léta (režie Jan Hřebejk). Pak následovaly další filmové adaptace na motivy jeho knih: Pelíšky (1998), Pupendo (2003) a U mě dobrý (2008), naposledy Ondřej Trojan na motivy stejnojmenné povídky natočil film Občanský průkaz (2010). |
Mně se tehdy Šabach jevil jako muzeální tvor, který stále vykřikuje něco o tom, jaké to bylo, když přijeli Rusáci do Dejvic. Měl v té době záchvaty, že uvidí Rolling Stones, protože je chce vidět už od roku 1966, kdy jim propadl. Říkal, že brečí, když si pustí Our House od Crosby, Stills and Nash, a pak jsem ty slzy opravdu viděl. Měl jsem pocit, že bydlí v hospodě, ale to jsem ho podcenil.
Teď vím, že Šabach je instinktivní realista, který se přidržuje toho, co může spolehlivě odvyprávět jako historku ze střední školy. Je mistrem malých věcí a pohledu zdola, nostalgik, který ví, že nejlepší roky člověk zažívá na gymplu, a proto na něm i zůstal.
Pro literárního snoba je Petr Šabach rozmělňovač tradice "hospodských historek", jež k sobě chatrně lepí marmeládou sentimentálního pseudofilozofování. Já jsem snob, ale jen občas. A Šabacha mám docela rád.
Ukázka z posledního filmu, který vznikl na motivy stejnojmenné Šabachovy knihy Občanský průkaz. Popsal v ní, jak komunistický režim v 70. letech stíhal ty, kteří se odmítli přizpůsobit.
Ukázka z filmu Pelíšky podle Šabachovy knihy Hovno hoří.
