6. června 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Život hokejového kouče
Metelky tragicky vyhasl v autobuse

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Jeden život a sedm zraněných si 20. prosince odpoledne vyžádala nehoda autobusu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jeden život a sedm zraněných si 20. prosince odpoledne vyžádala nehoda autobusu... | foto: Krzywoň Dan
PRAHA Měl to být běžný výjezd, jakých společně zažili desítky. Na monitoru připevněném u stropu běžel další film, někteří raději zvolili před zápasem tradičně spánek. A zvuk motoru pronikal do kabiny autobusu. Hokejisté ostravského klubu Sareza vedeného Karlem Metelkou měli za sebou už pár hodin cesty a do cíle v Berouně jim zbývaly poslední kilometry. Bylo kolem půl čtvrté odpoledne, daleko před nimi zapadalo slunce. To nešťastné slunce...

Strašná rána a ticho. A pak bolestný křik. „Byl to zlomek vteřiny,“ popsal osudové okamžiky tehdejší vedoucí mužstva Alois Seifried. „Nikdo neměl tušení, co se blíží.“

Týmový autobus v tu chvíli narazil zezadu do slovenského kamionu, který vjížděl na dálnici D5 ve směru na Plzeň. Na osudnou tragédii u Rudné u Prahy se svědkům nevzpomínalo snadno.

Byť od ní uplynulo téměř než 12 let.

Bylo pondělí 20. prosince 2004, když se prvoligový hokejový tým Sareza Ostrava chystal na utkání do Berouna. Na poslední utkání před vánočními svátky. A na poslední venkovní utkání, které měl vést v roli hlavního kouče Karel Metelka.

Už se ho nedočkal. Autobus jedoucí rychlostí kolem 100 km/h nedobrzdil a po střetu zůstal natlačen na svodidla podél pravého pruhu. Předek vraku byl úplně zdemolován.

Podobné události se po internetu šíří rychle. Zpravodajské servery se lišily v počtech zraněných i v tom, co mohlo být příčinou. V jednom ale byly informace přesné. A pravda až příliš krutá.

Brankář se podruhé narodil

Autonehoda dopadla tragicky, což se ihned rozneslo i po ostatních stadionech, které ten den hostily aktuální program zápasů. Kromě několika převozů do nemocnice si vyžádala také jednu oběť na životě. Byl jí právě 62letý Metelka.

Před odjezdem si ke své smůle sedl podle zvyku do přední řady u pravého okna. A zvolil si tak sedadlo, na kterém měl potkat osud.

Karel Metelka byl úspěšný trenér, hráč a podle vzpomínek přátel také úžasný člověk.

Když došlo k nárazu, uvnitř to neodnesli pouze hráči, ale takřka celý realizační tým. Nejvíce pochopitelně ti sedící vepředu. Zatímco se většina pasažérů snažila postavit na nohy a dostat se co nejrychleji ven, Metelkovo dvousedadlo zůstalo prázdné.

Jenže v náhlém chaosu si ničeho takového nikdo nevšiml.

Týmový vedoucí Seifried pro LN vyprávěl: „Probrali mě po pár minutách. Seděl jsem hned za řidičem. Najednou mě to vystřelilo nahoru a zastavil jsem se až hlavou o televizi. To mi možná zachránilo život, protože jinak bych proletěl předním oknem jako Karel Metelka.“

Zatímco zdravé části týmu pomohl berounský soupeř s ubytováním, celkem desítka raněných skončila v okolních nemocnicích.

Seifried měl ránu na hlavě, roztrženou patu a naražené žebro, asistent trenéra Petr Rambousek poraněný hrudník. Jeho synovi Lukášovi druhý den operovali natřikrát zlomený nos. Řidič zaklíněný v bolestech za volantem, jehož museli vyprostit až hasiči, skončil na jednotce intenzivní péče.

Neštěstí si kromě jiných prožil s otřesem mozku i Jakub Štěpánek, dnes reprezentační gólman chytající za švýcarský Bern. Mnohem hůř ovšem dopadl jiný brankář. Tehdejší týmová jednička Robert Hamrla se zkušenostmi z extraligy byl odvezen s těžkým poraněním lýtka a kolenního kloubu. A potíže z nehody ho během kariéry provázely ještě několik let.

Přesto měl obrovské štěstí. „Podruhé jsem se narodil,“ říkal pár dnů po vážné havárii. Měl totiž zažité, že když se po obědě v zadní části autobusu prospal, sedával pak dole vedle řidiče. A tak to bylo i 20. prosince. „Nevím, jak se to stalo, ale všechno se zdálo být v pohodě. Bavili jsme se s vedoucím a náš šofér se zapojoval do debaty,“ líčil Hamrla. „A pak přišla ta děsivá rána.“

U týmu původně neměl být

Rána, po níž se Metelkovo bezvládné tělo našlo až pod koly. A už mu nebylo pomoci. Klub je dnes přejmenován znovu na Porubu a spadl až do třetí nejvyšší soutěže. Z tehdejších zaměstnanců už v něm téměř nikdo nepracuje.

Před dvanácti lety však Sareza prožívala celkem povedenou sezonu, byť zdaleka nepatřila mezi týmy s ambicemi na postup. Nováček soutěže splnil cíl tím, že se statečně bil o play off, kam se nakonec v únoru i dostal. Třebaže brzy vypadl.

Jenže také přišel o svého brankáře a už navždy o svého oblíbeného kouče. „Týden po události se konal pohřeb, na němž jsme se všichni sešli. Pak jsme hráli hlavně za pana Metelku, ale vím, že už to nebylo ono,“ přiznal Štěpánek.

Určitého strachu z cestování se navíc většina kádru nezbavila. „Blok z autobusů jsem ztratil až po pěti šesti letech. Vím, že se s tím těžko vyrovnávali i někteří další kluci,“ přiznal Seifried.

Z té rány se prostě vzpamatovávali dlouho.

Na následující dva týdny byly zrušeny všechny plánované zápasy, na ligu neměl nikdo myšlenky. Místo toho lidé nosili k vrátnici stadionu květiny a zapalovali svíčky. Tak uctívali Karla Metelku.

Mezi nimi třeba legendární brankář Josef Mikoláš, jenž byl dlouhá léta jeho blízkým kamarádem. Společné chvíle prožívali už jako hráči.

Hokejisté prvoligového týmu Sareza Ostrava vynášejí rakev se svým trenérem

Hokejisté prvoligového týmu Sareza Ostrava vynášejí rakev se svým trenérem

Sblížila je třeba nepříjemnost z reprezentačního kempu na mistrovství světa v roce 1961, kdy ho obránce Metelka trefil pukem do obličeje a on málem o šampionát přišel. „Ale byl to inteligentní, bezproblémový bek, kterých není nikde dostatek,“ vzpomínal Mikoláš. „A jako kouč si v ostravském hokeji připsal řadu velkých úspěchů.“

Tady byl Metelka opravdu uznávanou personou. Spolu s Janem Soukupem dovedl Vítkovice v sezoně 1980/81 k mistrovskému titulu. Ten v Poháru mistrů evropských zemí jim pod jeho vedením unikl jen těsně. V roce 1988 vrátil Vítkovice do nejvyšší soutěže, z níž už poté nespadly.

„Je to obrovská ztráta pro celý ostravský hokej,“ neubránil se po jeho smrti slzám tehdejší prezident Sarezy Ivo Mocek. „Přišli jsme nejen o kvalitního trenéra, ale i o výborného člověka.“

Jako kouč měl Metelka respekt, ale zároveň s hokejisty dokázal být kamarád. I proto byl tak oblíben.

To potvrdil i Štěpánek: „Hodný pán. Byl to můj první trenér v Sareze, kam jsem přišel v patnácti. Strašný pohodář, z ničeho si nedělal moc velkou hlavu a spíš nám dodával klid. Povahově byl skvělý.“

Už trénovat neměl

Smutná je ironie Metelkova osudu. Seniorského týmu Sarezy se v létě před startem ligy vzdal kvůli zdravotním problémům. Převzal ho opět až na podzim, kdy si jeho nástupce Miloše Holaně přetáhl do extraligových Vítkovic Vladimír Vůjtek.

„Prosili jsme ho, aby nám v první lize na nějakou dobu pomohl. On poslechl a to se mu stalo osudným,“ vyprávěl smutně Alois Seifried.

Metelka měl vést kádr jen přechodně. Pár dní po tragické nehodě se totiž plánoval vrátit k mládeži. A žít s manželkou spokojený život kousek za Ostravou, kde si koupili domek. Místo toho se na jeho počest hraje v Ostravě od roku 2008 mládežnický memoriál s jeho jménem.

I s otázkou, kterou si mnozí nepřestali pokládat: proč se to vlastně muselo stát? Proč muselo dojít k největší týmové autonehodě v novodobé historii českého hokeje?

Ten den panovala krásná zima. Mrazivý čas předvánoční s azurovou oblohou a zapadajícím sluncem.

Právě půvabný západ byl s největší pravděpodobností původem toho, co údajně řidiče oslnilo v klíčové vteřině. A způsobilo tak následnou pohromu, po níž už se na Karla Metelku jen vzpomíná.

Vítězslav Čermák
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz