Lidovky.cz: Jak vznikl nápad fotografovat polonahé lidi v ulicích Prahy?
Jedná se už o druhý ročník projektu. Na začátku jsem si přál, aby se něco v mém životě a v mé tvorbě změnilo a přišel shora tento nápad. Uvědomil jsem si, že v zahraničí už určitě někdo zveřejňoval jeden portrét denně, ale myslím, že nikdo nefotil lidi nahé. Tak jsem se toho ujal. První ročník byl focený v ateliéru před bílou stěnou. Fotografovat venku byl tak další logický krok. Navíc jsem chtěl udělat portrét Prahy jako města.
Lidovky.cz: Podle čeho jste vybíral lidi, které jste fotografoval?
Fotil jsem každého, kdo se přihlásil, nevybíral jsem si.
Lidovky.cz: Na jakém nejzajímavějším místě jste fotografoval?
Asi v řece. To bylo hodně atypické. A pak třeba v industriální zóně na Kolbenově. Ale těch zajímavých míst je v Praze opravdu moc.
Lidovky.cz: Na jedné z fotografii stojí muž ve vodě, jak nápad vznikl?
To vzniklo spontánně ten den. Bylo to na jaře v půli dubna, takže byla voda studená. Byli jsme v té řece oba, ale naštěstí jsem měl trochu alkoholu v krvi, on byl střízlivý, což je ještě obdivuhodnější. Ale ta "oběť" se vyplatila. Tahle fotka patří mezi lidmi k nejoblíbenějším.
Daily PortraitVernisáž fotografií z projektu Daily Portrait proběhne v GALERIE/CZD v pondělí 13. května v 18 hodin. Výstava potrvá do 24. května. Projekt Daily Portrait je neziskový. |
Lidovky.cz: Z jakého důvodu jste fotografoval na polaroid? Není to příliš drahá metoda?
Chtěl jsem si vyzkoušet to medium. Drahá metoda to není a za ten výsledek to stojí.
Polaroid mi také vyhovoval v tom principu, že fotografii hned vidím a můžu jednu dát fotografovanému. Byl to tak pro mě snadnější přechod z digitálu. Od čtrnácti let, co jsem začal fotit, jsem používal právě jenom digitální fotoaparát, a byl jsem zvyklý dělat stovky snímků. Bál jsem se, jak to budu zvládat s Polaroidem. Na něm je zvláštní jedno mystérium, které jsem doteď nepochopil. S každým člověkem jsem fotil dvě fotky hned za sebou, ta lepší se pak použila v projektu. Zvláštní je, že skoro pokaždé byla lepší ta první. Já si to vykládám tak, že když fotím na Polaroid, tak moc si přeji a soustředím se, aby to vyšlo, že se vesmír spojí a vyslyší moje přání a fotka se povede. Tenhle úžasný magický okamžik jsem u digitálu vůbec nezažil. Když jsem si po prvním focení dal fotografie v kavárně na stůl, tak jsem musel zamáčknout slzu, jak mě dojaly. Bylo to přesně to, co jsem celou dobu hledal v digitálu a nemohl to tam najít.
Lidovky.cz: Ohlížejí si lidé, když fotografujete polonahou ženu v centru Prahy?
Ani moc ne. Koukají také na foťák, protože jsem fotil na starý měchový polaroid.
Já jsem byl tak soustředěný na focení a fotografovaná taky, že jsme okolí většinou ani nevnímali.
Lidovky.cz: Projekt Daily Portrait má pouze jedno kritérium, aby byli lidé polonazí. Proč?
Protože jde o žánr akt (poloakt). Lidé mají na výběr jestli se nechají vyfotit ve spodním prádle nebo úplně nazí.
Lidovky.cz: Nestydí se před vámi?
Jak kdo.
Martin Pavel |
Lidovky.cz: Co je smyslem celého projektu Daily Portrait?
Daily Portrait má spoustu vrstev a je těžké ho definovat. Není uzavřený a mění se časem, jak s dalšími ročníky dostává jasnější kontury. Je to portrét doby, mozaika nás a našeho světa, jeho záznam i jeho interpretace. Nástroj, díky němuž se na svět můžeme podívat z jiného úhlu. Ve své tvorbě se nerad omezuji racionalitou a pracuji spontánně podle vnitřního smyslu. Tvorba je pro mě cesta, zkušenost, příběh. Z každé části, z každého ročníku si beru zkušenosti, které si přenáším do těch dalších. Pro mě je Daily Portrait vlastně způsobem života.
Lidovky.cz: Třetí ročník se bude odehrávat v Berlíně. V čem bude jiný?
Další ročník Daily Portrait budu fotit v létě a to na moderní zrcadlovku a na černobílý kinofilm. Každý další ročník DP bude focený v jiné zemi a na jiné fotografické médium. Zároveň budou lidé foceni v jiném prostředí a z větší vzdálenosti, aby na fotografii měli celé tělo. Až to v dalších ročnících přejde kompozičně do krajiny, kde člověk zůstane malý. Ještě ale tedy musím jeden ročník dofotit pouze obličeje.