Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Putin: Agresivní Západ se kvůli Krymu snaží rozvrátit celosvětový řád

Vladimír Putin

  12:19aktualizováno  16:57
MOSKVA - "V srdcích a vědomí Rusů byl Krym vždy nedělitelnou součástí Ruska a navždy jí zůstane," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v projevu před poslanci Státní dumy. Výsledky referenda podle něj hovoří jasně - drtivá většina obyvatel Krymu si přeje být občany Ruska. Bolševici Krym předali Ukrajinské SSR jako "pytel brambor" a bude je za to soudit Bůh, dodal Putin.

V srdcích a vědomí Rusů je Krym nedílnou součástí Ruska a navždy jí bude, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. foto: ČTK

"Referendum na Krymu odpovídalo mezinárodnímu právu. A obyvatelé Krymu si zvolili jasně. Abychom pochopili, proč učinili právě takovou volbu, stačí znát dějiny Krymu. Na Krymu všechno doslova dýchá našimi dějinami, ruskou vojenskou slávou a hrdinstvím. Na Krymu byl pokřtěn svatý Vladimír, právě tam se zrodila civilizační platforma, která sjednocuje národy Ukrajiny, Ruska a Běloruska. Jsou tam hroby ukrajinských vojáků, kteří se zasloužili o to, že Krym patřil od roku 1730 Rusku," zahájil Putin svůj úterní projev před poslanci Státní dumy.

Předtím, než ruský prezident otevřel ústa a promluvil, si však vychutnal dlouhé a bouřlivé ovace. Stojící poslanci mu nadšeně aplaudovali téměř minutu a potleskem Putinova slova zhusta odměňovali i v průběhu projevu.

Putin předstoupil před poslance ruského parlamentu krátce po poledni SEČ. "Chápu, proč se obyvatelé Krymu rozhodli pro připojení k Rusku. Ukrajinská vláda je prostě naštvala, utlačovala je a neplnila sliby. Představitelé ukrajinské vlády se hádali jen mezi sebou a neřešili problémy lidí," prohlásil Putin a dodal, že ti, kteří se chopili na Ukrajině moci, se rozhodli k převzetí moci využít sílu. "A vraždy a pogromy za ně prováděli nacionalisté a teroristé," dodal.  

Putin se pak obrátil na Západ a jeho přístup k řešení ukrajinské krize. "Západ se k nám choval neuctivě, ale všechno má své hranice," prohlásil ruský prezident. Prezident odmítl tvrzení Západu, že Rusko porušuje svým postupem na ukrajinském Krymu normy mezinárodního práva. Ruské jednotky na Krym nevstoupily, nacházely se tam již dříve podle platné smlouvy, na jejímž základě má Moskva na poloostrově námořní základnu. Nedělní referendum ö připojení Krymu k Rusku se podle Putina opíralo o články Charty OSN. Sankce Západu, vyhlášené v odvetě za ruský postup vůči Krymu, označil prezident za agresi.

Za kontrast s "hysterickým" postojem Západu Putin označil "uvážlivou a vyváženou politiku" Indie a zejména Číny. Peking Moskvu za okupaci Krymu veřejně nekritizoval, opakovaně ale zdůrazňoval zájem na zachování územní celistvosti Ukrajiny. Při debatě v Radě bezpečnosti OSN o ruské anexi Krymu se Čína zdržela hlasování.

Ruský prezident také apeloval na obyvatele Německa, jehož sjednocení v roce 1990 označil za historický příklad. Rusko tehdy podle prezidenta na rozdíl od jiných zemí jednoznačně podporovalo snahu Němců o národní jednotu. "Jsem přesvědčen, že jste na to nezapomněli," prohlásil Putin, který podle svých slov očekává, že i Němci podpoří snahu "ruského světa" o obnovení jednoty.

Lekce z historie

Ruský prezident zabrousil také do historie a připomněl, že "v roce 1954 se nikdo obyvatel Krymu neptal, zda chtějí být připojeni k Ukrajině". Připomněl také strasti 200 tisíc krymských Tatarů. "Nechovali jsme se k nim v minulosti příliš dobře, byla to taková kapitola z našich dějin," uvedl Putin a ubezpečil, že v budoucnu bude i nadále státním jazykem na Krymu ruština, ukrajinština i krymská tatarština.

V souvislosti s Krymem neopomněl Putin připomenout v posledních dnech často skloňovaný kosovský precedens. "Byla to naprosto identická situace, přesto Západ odtržení Kosova uznal a souhlasily s ním i orgány OSN," prohlásil Putin a připomněl, že "neexistuje žádný zákaz na jednostranné vyhlášení nezávislosti."

Putin dal také jasně najevo, že si nepřeje, aby se do situace na Krymu pletlo NATO a "hospodařilo hned za naším plotem. Neumím si představit, že bychom do Sevastopolu jezdili na návštěvu k vojákům NATO. Nic proti nim, jsou to skvělí hoši, ale ať raději jezdí na návštěvu oni k nám," uplatnil Putin svůj smysl pro humor.

Na závěr svého vystoupení Putin požádal obě komory ruského parlamentu, aby projednaly návrh na přijetí ústavního zákona, jenž umožní Krymu a Sevastopolu vstup do Ruské federace. Posléze pak on a zástupci Krymu podepsali příslušnou smlouvu o připojení k Rusku. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premimér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Vesměs jde o politiky, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) s premiérem krymské vlády Sergejem Aksjonovem (vlevo) a předsedou krymského parlamentu Vladimirem Konstantinovem.

Konečné slovo bude mít opět Putin

Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.

Podpis smlouvy o vstupu Krymu do Ruské federace:

Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.

Text smlouvy má preambuli a deset článků, které obsahují ustanovení o území, občanství a orgánech státní moci. Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015.

KOMENTÁŘ K TÉMATU:

Nezávislost Krymu se přiblížila už v pondělí

Ruský prezident už v úterý ráno oficiálně informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.

Ruská Státní duma následně v rezoluci přivítala výsledky krymského referenda a připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA. Pro rezoluci podporující výsledky krymského referenda hlasovalo 441 poslanců, jeden se hlasování zdržel.

Nezávsilost Krymu Putin uznal již v pondělí podpisem dekretu. Zmíněný prezidentský dekret uvádí, že s ohledem na vůli obyvatel Krymu, kterou vyjádřili v referendu, Rusko uznává suverenitu a nezávislost Krymské republiky, v jejímž rámci má Sevastopol zvláštní status. Dekret vstoupil v platnost dnem podpisu, tedy v pondělí.

TEXT SMLOUVY O PŘIPOJENÍ KRYMU K RUSKU

Smlouva mezi Ruskou federací a Krymskou republikou o přijetí Krymské republiky do Ruské federace a vytvoření nových subjektů v rámci Ruské federace.

Ruská federace a Krymská republika

  • vycházejíce z historické pospolitosti svých národů a přihlížejíce ke stykům, které mezi nimi vznikly;
  • uznávajíce a podporujíce zásadu rovnoprávnosti a sebeurčení národů zakotvenou v Chartě Organizace spojených národů, v souladu s níž mají všechny národy nezadatelné právo svobodně a bez vnějšího vměšování rozhodnout o svém politickém statusu a realizovat svůj hospodářský, sociální a kulturní rozvoj s tím, že každý stát je povinen toto právo ctít
  • jsouce odhodlány zajistit úctu a respektování důstojnosti a lidských práv a svobod včetně práva na život, svobodu názoru, svědomí, vyznání a přesvědčení pro všechny osoby žijící na jejich území, bez jakéhokoli rozdílu a v souladu s všeobecně přijatými zásadami a normami mezinárodního práva, a rovněž uvědomujíce si těsnou souvislost ostatních základních zásad mezinárodního práva zakotvených zejména v Chartě Organizace spojených národů a helsinském Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráce v Evropě se zásadou úcty a respektování lidských práv a svobod
  • vyjadřujíce společnou vůli svých národů nerozborně spojených historickým osudem ke společnému životu v rámci demokratického federativního právního státu
  • snažíce se zajistit blahobyt a rozkvět svých národů
  • opírajíce se o svobodný a dobrovolný projev vůle národů Krymu při celokrymském referendu v Krymské autonomní republice a městě Sevastopolu 16. března 2014, při němž národy Krymu rozhodly o znovusjednocení s Ruskem s právem subjektu Ruské federace
  • přihlížejíce k návrhu Krymské republiky a Sevastopolu, města se zvláštním statusem, na přijetí Krymské republiky včetně Sevastopolu, města se zvláštním statusem, do Ruské federace uzavřely tuto smlouvu následujícího znění:

Článek 1

1. Krymská republika se považuje za součást Ruské federace od data podpisu této smlouvy.

2. Přijetí Krymské republiky do Ruské federace se uskutečňuje v souladu s ústavou Ruské federace, touto smlouvu, federálním ústavním zákonem "O postupu přijetí nového subjektu Ruské federace do Ruské federace a o jeho vytvoření v jejím rámci" a federálním ústavním zákonem o přijetí Krymské republiky do Ruské federace.

Článek 2.

Ode dne přijetí Krymské republiky do Ruské federace v jejím rámci vznikají nové subjekty - Krymská republika a město federálního významu Sevastopol.

Článek 3.

1. Ruská federace zaručuje všem národům, žijícím na území Krymské republiky a města federálního významu Sevastopolu, právo na zachování rodného jazyka a na vytvoření podmínek pro jeho výuku a rozvoj.

2. Státními jazyky Krymské republiky jsou ruština, ukrajinština a krymská tatarština.

Článek 4.

1. Hranice území Krymské republiky a území města federálního významu Sevastopolu je vymezena hranicemi území Krymské republiky a území města federálního významu Sevastopolu, které existovaly v den přijetí Krymské republiky do Ruské federace a vytvoření nových subjektů v rámci Ruské federace.

2. Hranice Krymské republiky na souši, přiléhající k ukrajinskému území, je státní hranicí Ruské federace.

3. Vymezení námořní hranice v Černém a Azovském moři se uskutečňuje na základě mezinárodních dohod Ruské federace a norem a zásad mezinárodního práva.

Článek 5.

Ode dne přijetí Krymské republiky do Ruské federace a vytvoření nových subjektů v rámci Ruské federace občané Ukrajiny a osoby bez občanství, trvale žijící k tomuto dni na území Krymské republiky nebo na území města federálního významu Sevastopolu, se uznávají za občany Ruské federace s výjimkou osob, které během jednoho měsíce po tomto dni oznámí své přání zachovat si stávající jiné občanství pro sebe nebo své nezletilé děti nebo zůstat osobami bez občanství.

Článek 6.

Ode dne přijetí Krymské republiky do Ruské federace a vytvoření nových subjektů v rámci Ruské federace do 1. ledna 2015 platí přechodné období, v němž se urovnají otázky integrace nových subjektů Ruské federace do hospodářského, finančního, kreditního a právního systému Ruské federace a do systému orgánů státní moci Ruské federace, a také otázky plnění branné povinnosti a vojenské služby na území Krymské republiky a města federálního významu Sevastopolu.

Článek 7.

Občané Ruské federace, povolaní k vojenské službě v Krymské republice a městě federálního významu Sevastopolu, absolvují vojenskou službu na území Krymské republiky a města federálního významu Sevastopolu do roku 2016 včetně.

Článek 8.

Volby do orgánů státní moci Krymské republiky a orgánů státní moci města federálního významu Sevastopolu se uskuteční druhou neděli měsíce září roku 2015. Do zvolení orgánů státní moci Krymské republiky a orgánů státní moci města federálního významu Sevastopolu jejich pravomoci přecházejí na Státní radu Krymské republiky - parlament Krymské republiky a radu ministrů Krymské republiky, respektive na zákonodárné shromáždění města Sevastopolu.

Článek 9.

1. Zákonodárné a jiné normativní právní akty Ruské federace platí na území Krymské republiky a města federálního významu Sevastopolu ode dne přijetí Krymské republiky do Ruské federace a vytvoření v rámci Ruské federace nových subjektů, pokud zákonodárství Ruské federace nestanoví jinak.

2. Normativní právní akty Krymské autonomní republiky a města Sevastopolu, Krymské republiky a města se zvláštním statusem Sevastopolu platí na území Krymské republiky respektive města federálního významu Sevastopolu do ukončení přechodného období nebo do schválení odpovídajícího normativního právního aktu Ruské federace a/nebo normativního právního aktu Krymské republiky, respektive normativního právního aktu Ruské federace a/nebo normativního právního aktu města federálního významu Sevastopolu.

3. Normativní právní akty Krymské autonomní republiky a města Sevastopolu, Krymské republiky a města se zvláštním statusem Sevastopolu, odporující ústavě Ruské federace, pozbývají platnosti.

Článek 10.

Tato smlouva se dočasně uplatňuje od data podpisu a platnosti nabývá datem ratifikace.

Autoři: