9. října 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Tam, kde svatí přišli o modré nebe
aneb zdařilá proměna kláštera

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Zdařilá konverze bývalého kapucínského kláštera na muzeum barokních soch v Chrudimi | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdařilá konverze bývalého kapucínského kláštera na muzeum barokních soch v Chrudimi | foto: ARCHIV PROJEKTILU, TOMÁŠ RASL A AUTOR
Středověké město těžící z pozice na trase Praha – Kutná Hora – Kuks si instituci tohoto typu nepochybně zaslouží. Tím spíš, že se kvůli ní ochotně pustilo do rozsáhlé rekonstrukce zdevastovaného, ale cenného areálu.


Je to už více než šest let, co chrudimští radní přišli s nápadem, jak po letitém chátrání konečně vdechnout nový život bývalému klášteru kapucínů. Za asistence městského architekta Karla Théra zorganizovali obchodní výběrové řízení a oslovili špičkové architekty. Kromě nízké ceny projektových prací rozhodovala i síla referencí.

Vítězně z tohoto klání nakonec vyšlo studio Projektil – a již loni na podzim mohla veřejnost poprvé vstoupit do čerstvě zrekonstruovaných prostor, včetně rozsáhlých klášterních zahrad, které v minulosti sloužily jako školní zemědělské pozemky.

Princip rekonstrukce je jasný a srozumitelný: Projektil vsadil na materiálové zjednodušení a scelení objektu, tak aby prostory daly vyniknout nově vystaveným exponátům. Jde vlastně o velmi radikální řešení a je docela překvapující, že se jej u památkově chráněného komplexu podařilo prosadit.

Síla bílé


Barevné malby, které na stěnách přibyly za poslední výmalby v 19. století, rekonstrukce překryla bílou, poloprůhlednou lazurou, která vnitřek sjednotila a dává tak kromě exponátů vyniknout i skutečnému tvarosloví vnitřního prostoru bývalého kapucínského kostela.

Naopak výrazné je odlišení nových stavebních zásahů. Platí to především pro černou podlahu z bituteraca – kterou již známe z přízemí Národní technické knihovny v Praze – mimo hlavní chrámovou loď (v té byla původní kamenná podlaha repasována a doplněna). Nepřehlédnutelná je rovněž nerezová stěna v bývalé západní kapli, jež formálně připomíná detail barokní římsy a odděluje malý kinosál pro 35 diváků od hlavního prostoru kostela (v kinosále pak povinně začíná prohlídka muzea pro každého návštěvníka). Dalším novým nepřehlédnutelným prvkem jsou černé ocelové schody vedoucí do prostoru studovny nad kinosálem. Na její vybavení už nejspíše nezbyly peníze, protože především nábytek rozhodně neodpovídá úrovni zbytku rekonstrukce.

Staré v novém. Zalomená nerezová stěna odděluje prostor kinosálu a studovny od hlavní kostelní lodi. Ta je sjednocena pomocí poloprůhledné bílé lazury a dává tak vyniknout tvaru prostoru a vystaveným exponátům.

Oddělování nového je ovšem natolik výrazné, až to místy trochu zaráží – zejména v případě rozsáhlého předsazeného zasklení ve sníženém přízemí, tedy v místě, kde má časem být restaurace a druhý vstup do kostela, jež však dosud nebyly realizovány.

Barokní sochy mají většinově jednoduché podstavce ze dvou materiálů: oceli a dřeva, případně kamene. Jsou rovněž opatřeny kultivovanými popiskami. Ty mimochodem bohužel představují prakticky to jediné, co bylo nakonec realizováno z grafického návrhu studia Kultivar.

Lehce navíc působí zasklení, oddělující vstupní prostory kostela od zbytku lodi, třebaže není pochyb o jeho funkčnosti ve vztahu k povětrnostním vlivům i odbavení návštěv muzea. Umělé osvětlení expozice je vyřešeno pomocí dvou systémových lišt s bodovými svítidly, které jsou zavěšeny pod klenbou hlavní lodi.

Křišťálová lupa - hlasování 2011

Nesmírně sympatická je naopak snaha o zapojení celého komplexu do organismu města. Konkrétně jde o jednodušší a lepší propojení mezi Školním náměstím a prostorem zahrady. Sem spadá i nová lávka z lepených dřevěných vazníků, vedoucí k bývalé baště a dnešnímu rozáriu se dvěma barokními sochami. Mírné rozpaky naopak vzbuzuje předprostor kostela, který je obsazen několika betonovými špalky. Je pochopitelné, že autoři hledali řešení, které nabídne neformální sezení a zároveň zabrání nelegálnímu parkování. Ovšem to – spolu s logickým rozhodnutím nevysadit stromy, protože by blokovaly dálkové výhledy na krásně očištěnou čelní fasádu kostela – vytváří prostor, který určitě nebude patřit k nejpopulárnějším. Právě přitažlivě pak nepůsobí ani válcový poutač se standardizovanými informačními nástěnkami. Fasáda objektu ale byla v některých detailech zdařile zjednodušena a reklamu na vnitřní obsah tvoří konzolovitě vystrčená socha viditelná zvenčí (při průchodu do zahrad) i zevnitř, na konci chodby při návštěvě studovny.

Kámen a zahrada


Zamrzí, že se nepodařilo vykoupit (a následně zlikvidovat) areál, který dnes ukusuje významný kus zahrady. Celý prostor mohl být ještě velkorysejší. I tak jsou ovšem bývalé školní zahrady řešeny uvážlivě, normálně a kvalitně. Mlatová plocha s kruhovým pódiem pro příležitostná představení a kulturní produkce, dostatečné množství zdánlivě ledabyle umístěných laviček a dětské prolézačky vytvářejí příjemnou a frekventovanou část klášterních pozemků. Bylo by krásné, kdyby se do tohoto konceptu podařilo i lépe zapojit sousedící školní sportoviště.

Zdařilá konverze bývalého kapucínského kláštera na muzeum barokních soch v Chrudimi

Druhá, odlehlejší část zahrad je tvořena loukou, pěšinami, ovocnými stromy a chodníkem z dubových prken. Vkusně jednoduše jsou řešeny ploty a vstupní brány z žárového pozinku. Skrze obvodovou zeď je možné vyjít do lesa a nahlédnout do dramatického údolí ramene Chrudimky.

Obrovské množství vynikajících církevních staveb dnes v Česku chátrá a velmi těžko se pro ně stanovuje nové využití. V Chrudimi to dokázali. Zda bude tato proměna úspěšná a muzeum si najde početné publikum návštěvníků, asi ukáže až čas – a nebude to jednoduché. Architektura pro něco takového může pouze vytvořit předpoklady. Více ale bude záležet na samotné instituci a jejím kulturním programu.


FAKTA:

Autoři: Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek, Projektil architekti, www.projektil.cz

Spoluautoři: Ivana Dvořáková, Kateřina Horáková, Bohdana Linhartová, Rudolf Wiszczor

Zahradní a krajinářská architektura: Aleš Steiner, Pavlína Malíková (A05), Lenka Klodová

Dokončeno: 2011

Prostorově je celý komplex navržen tak, aby mohl sloužit i jiným kulturním účelům, na muzeu nezávislých. Zahrada si už své publikum našla a vytvořila velmi vítanou alternativu ke kamennému středu města, kterou může Chrudimi závidět nejedno větší sídlo.

Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz