V seznamu komunistických špionů nechybí Komorous

Mezi zveřejněnými jmény nechybí současný náměstek ministra vnitra Jiří Komorous, bývalý šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál nebo Jan Mühlfeit, současný evropský ředitel gigantu Microsoft.

Na webové stránce jsou zpřístupněna také jména rozvědčíků, kteří působili v zahraničí k 17.listopadu 1989.

Jde o průlomový krok při zveřejňování postav spjatých s tajnými složkami komunistického režimu. Ústav totiž poskytl veřejnosti takovéto údaje jako první v postkomunistické Evropě. Lidé budou moci například nahlédnout do osobních karet členů bývalé rozvědky nebo se podívat na jejich fotografie.

985 jmen
Seznam členů komunistické rozvědky je na internetových stránkách strukturován podle systému první správy SNB. Do jejich služeb byli podle vedoucího Ústavu Pavla Žáčka vybíráni lidé s důslednými prověrkami a ověřeným kladným vztahem k tehdejšímu režimu. "Případy práce pro rozvědku jsou veřejností na jednu stranu bagatelizovány, na druhou stranu nadhodnocovány," řekl šéf ústavu. V kartách jsou podle něj začerněny údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla.

Podle Žáčka měla rozvědka 1028 příslušníků ke konci listopadu 1989, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí.

Archiv již na svých webových stránkách zveřejnil například jejich takzvané objektové svazky. V těch příslušníci shromažďovali informace k zahraničním institucím - politickým stranám, státním úřadům, armádním centrům, vědeckým institucím, firmám či různým emigrantským a církevním organizacím.

Instituce získala archiválie v roce 2008 od Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy české civilní rozvědky. Podle úřadu dostal ústav 13.500 svazků, které se týkaly například pozorovaných objektů nebo komunikace mezi centrálou komunistické rozvědky v Praze a zpravodajskými skupinami v zahraničí. ÚZSI předal také přes 7000 svazků tajných spolupracovníků, databáze a kartotéky.

Komorous, krycí jméno Pražan
Mezi bývalými členy rozvědky mohou lidé nalézt například i informace o současném náměstkovi ministra vnitra a bývalém šéfovi Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousovi. Z jeho osobní karty lze zjistit, že vystupoval pod krycím jménem Pražan a byl starším referentem. "To je fakt zajímavý i z pohledu obou lustračních zákonů. Tato kategorie do jednoho lustračního zákona spadá a do druhého nespadá," uvedl Žáček. Komorous byl podle něj pravděpodobně určen k budoucímu nasazení do zahraničí.

"Od roku 1988 do 1990 jsem byl posluchačem důstojnického internátního kurzu, kde byli po dobu studia posluchači vedeni v zálohách šéfa rozvědky," řekl Komorous s tím, že jde o známou a veřejnou informaci už dlouhou dobu. Po skončení kurzu se podle svých slov vrátil zpět ke kriminální policii.

Dalším mediálně známým případem, o němž si nyní mohou lidé na webu vyhledat podrobnější data, je Pavol Mihál. Ten pracoval jako šéf české pobočky Interpolu a důstojník policejního prezidia. V dubnu 2007 vyšlo najevo, že je vedený v seznamech spolupracovníků komunistické StB, přestože měl negativní lustrační osvědčení. Později se zjistilo, že jeho osvědčení zní na jméno Pavel, nikoli Pavol. Mihál posléze od policie odešel.