Za výrazný úspěch označil Podhradský loňskou nominaci maďarsko-česko-slovenské Superbie do soutěže v Cannes či letošní nominaci Saskova Happy Endu na Oscara. „To, že diváci milují animované filmy, ukazují i čísla z pokladen kin: každý pátý divák jde u nás na animovaný snímek. Například Lichožrouti překonali hranici 300.000 diváků a stali se jedním z našich nejčastěji distribuovaných filmů v zahraničí. Promítali se v Polsku, Koreji, Číně, Spojených arabských emirátech a na Slovensku,“ uvedl.
Chtěl jsem Nagano zprostředkovat synovi, říká režisér animovaného filmu |
Produkční společnost Rolling Pictures má ambice dostat na zahraniční trhy i celovečerní snímek Hurvínek a kouzelné muzeum, který se v kinech objeví 31. srpna. Vznikal přes sedm let pod vedením producenta a hlavního režiséra Martina Kotíka a výtvarníka Martina Zahradníka. „Pracoval na něm tým špičkových scenáristů, animátorů a trikařů z různých evropských zemí, kteří využili nejmodernější technologické postupy. Snímek je natočen ve 3D - a přitom neztrácí nic z poetiky a humoru založeném na věčném špičkování Hurvínka se Spejblem,“ komentovala to mluvčí projektu Uljana Donátová.
Podle Podhradského v Česku vzniká zhruba stovka animovaných filmů ročně - drtivá většina je však studentských. Fond české kinematografie se dlouhodobě snaží pomoci tvůrcům s důležitou fází vývoje filmu i s realizací. Letos bylo rozděleno ve speciální výzvě pro výrobu animované tvorby 40 milionů korun. Mezi jinými byl ohodnocen celovečerní film Michaely Pavlátové Moje slunce MAAT ve francouzské koprodukci, film Rosa a Dara režiséra Martina Dudy nebo snímek na téma dětské obezity Život k sežrání Kristýny Dufkové.
Etablované autory animované tvorby každoročně doplňuje kolem 70 vysokoškolských absolventů oborů animace. „Zájem o díla našich animátorů v zahraničí a víru v jejich obchodní potenciál potvrzuje prodej práv k seriálu o Krtečkovi do Číny, spolupráce nad dalšími díly Pata a Mata či spolupráce s Belgií a Ruskem při natáčení animovaného Hurvínka,“ dodal Podhradský. Přitom by podle něj mohly být výhradně domácí záležitostí, kdyby byl produkčně a obchodně využit vlastní kreativní potenciál.
„Česká ekonomika tak vlastně jen investuje do vzdělání tvůrců, výroba s vysokou přidanou hodnotou se realizuje jinde. Příčinou je, že Česko nemá pro obor audiovize takové nástroje jako země západní Evropy, Korea nebo Čína. Rozvoj animačního průmyslu u nás brzdí i relativní nezájem televizí. Alespoň Česká televize se soustřeďuje na interně produkovanou malosériovou výrobu večerníčků, založenou na autorské tvorbě, a na nízkonákladovou produkci pro kanál ČT:D,“ dodal Podhradský.
Přesto Česko podle něj je pomyslným duchovním středem animace střední a východní Evropy. V rámci Visegrad Animation Forum s centrem v Praze vznikají mezinárodní aktivity s cílem zvyšovat kvalitu animovaných projektů, zkušenosti a schopnosti jejich tvůrců a producentů a vytvářet podmínky pro lepší spolupráci profesionálů v těchto regionech.
