Svět v roce 2013. Deset zásadních událostí a jak se zapsali Češi?

1. Střídání na Petrově stolci

28. února se papež Benedikt XVI. vzdal své funkce. Stal se tak prvním papežem za posledních téměř 700 let, který se rozhodl rezignovat. Benedikt své rozhodnutí, jež oznámil 11. února, vysvětlil zdravotními důvody. 13. března pak stanul v čele katolické církve Jorge Mario Bergoglio. Přijal jméno František, po světci z Assisi, a dal tak symbolicky najevo, jak si představuje budoucí působení církve: jejími prioritami mají být skromnost, soucit, solidarita a pomoc potřebným. V prosinci časopis Time vyhlásil papeže Františka osobností roku. Během pouhých devíti měsíců svého působení změnil mimořádným způsobem tón, vnímání i zaměření jedné z největších institucí na světě, uvedla šéfredaktorka listu Nancy Gibbsová.

Setkání papežů: Benedikt XVI. (vpravo) a František

2. Napětí na Korejském poloostrově

8. března KLDR jednostranně vypověděla veškeré dohody s Jižní Koreou o vzájemném neútočení. Reagovala tak na nové sankce, jimiž se Rada bezpečnosti OSN pokusila oslabit tamní stalinistický režim. Pchjongjang svému jižnímu sousedovi vyhrožoval jaderným útokem a mrazivá atmosféra na Korejském poloostrově hrozila přerůst ve skutečnou válku. Vztahy mezi oběma Koreami se začaly vracet do obvyklých - tedy nikterak vřelých, přesto však relativně stabilizovaných - kolejí až na začátku podzimu. Novou ránu jim však uštědřila nedávná čistka, jíž se mladý severokorejský vůdce Kim Čong-un nemilosrdně zbavil svého strýce (a druhého nejmocnějšího muže režimu) Čang Song-tcheka. 

Hořící podobizna Kim Čong-una

3. Atentát v Bostonu

Měla to být jedna z největších sportovních událostí amerického státu Massachusettes. Místo toho se maraton, který se konal 15. dubna v Bostonu, zapsal do dějin jako jeden z nejhorších teroristických útoků roku 2013. Podomácku vyrobené bomby, jimiž na účastníky maratonu zaútočili bratři Tamerlan a Džochar Carnajevové, zabily tři lidi a téměř 300 jich zranily. Amerika pak napjatě sledovala práci vyšetřovatelů, kteří se atentátníky na útěku snažili dopadnout. Hon na bratry Carnajevovy skončil 19. dubna: starší Tamerlan, iniciátor útoku, zemřel během přestřelky s policisty, mladšího Džochara policisté zadrželi. Nyní čeká na soud, před nímž se bude zodpovídat z řady obvinění, mimo jiné z použití zbraně hromadného ničení.

Tamerlan Carnajev (vlevo) a jeho mladší bratr Džochar

4. Tragédie v Dháce

24. dubna se na předmětí hlavního bangladéšského města Dháky zřítila osmipatrová budova. V troskách textilní továrny, jež byla postavena bez patřičných stavebních povolení, zahynuly stovky lidí. Tragédie v Dháce se stala nejhorší katastrofou tohoto typu v novodobých dějinách a smutným mementem otřesných podmínek, v nichž jsou bangladéšští dělníci nuceni pracovat. Bangladéš, která je po Číně druhým největším světovým vývozcem oděvů, zaměstnává v textilním průmyslu přes 40 procent práceschopné populace. 

Mrtvý pár v sutinách

5. Aféra Snowden

Americké tajné služby špehují miliony Američanů - tak zněla hlavní zpráva britského deníku The Guardian ze dne 6. června. Zdrojem Guardianu se stal teprve třicetiletý Edward Snowden, tehdy už bývalý zaměstnanec zpravodajských služeb NSA a CIA, který reportérovi listu předal důkazy o tajném sledovacím programu Prism a spustil tak jednu z největších špionážních afér ve světových dějinách. Postupně zveřejňované dokumenty odhalily, že aktivita NSA se neomezila pouze na americké území - agentura odposlouchávala telefony lidí po celém světě, a to včetně významných státníků. Zatímco si rozhořčené zahraniční vlády povolávaly na kobereček americké velvyslance a dožadovaly se vysvětlení, američtí politici začali volat po reformě tajných služeb. V důsledku však skandál ukázal především jedno: špionáž je běžnou součástí dnešního světa a Spojené státy, ač kvůli svému technologickému náskoku nejviditelnější, na ni ani zdaleka nemají monopol.

Edward Snowden

6. Převrat a krveprolití v Egyptě

30. července měl egyptský prezident Muhammad Mursí oslavit jeden rok svého působení v úřadě. Místo toho měl jiné starosti: milionové demonstrace, na nichž Egypťané, vážně znepokojení Mursího mocenskou svévolí a sílící islamizací politického systému, požadovali prezidentovo odstoupení. Netrvalo dlouho a v duchu egyptské tradice se o slovo přihlásila armáda: 3. července Mursího svrhla a moci se chopila sama. Protesty převážně sekulárních vrstev egyptské společnosti vystřídaly masové protesty příznivců exprezidenta a Muslimského bratrstva. 14. srpna proti nim brutálně zasáhla armáda. Zemřely stovky lidí, vláda v zemi vyhlásila výjimečný stav. Zakročila i proti samotnému Muslimskému bratrstvu, které postavila mimo zákon, a svou pozici dále upevnila na konci listopadu zákonem, který tvrdě omezil pořádání demonstrací. Vše nasvědčuje tomu, že v Egyptě vystřídala arabské jaro normalizace.

Prchající stoupenci svrženého prezidenta Mursího během zásahu armády

7. Chemický útok v Sýrii

V noci z 20. na 21. srpna dopadly na Ghútu, hustě osídlené a rebely kontrolované předměstí Damašku, rakety s nervovým plynem sarinem. Prudce jedovatá chemikálie zabila přes tisíc civilistů, mnohé z obětí byly děti. Tváří v tvář záběrům obětí ztratil svět dech. Americká vojenská intervence byla na spadnutí, navzdory silné nelibosti Ruska, jež, svorně s režimem prezidenta Asada, trvalo na tom, že za útokem nestojí vláda, ale rebelové. Jenže pak se objevilo diplomatické řešení, přijatelné, byť zdaleka ne dokonalé: syrská vláda se svého chemického arzenálu vzdá a zbraně budou zničeny. Řešení, jehož úspěch je sporný - "dechemizace" Sýrie bude trvat řadu let a pojí se s ní řada úskalí -, nicméně okamžitou syrskou chemickou krizi se mu zažehnat podařilo.

Oběti srpnového chemického útoku

8. Teror v Nairobi

Na obchodní centrum ve Westgate v keňské metropoli Nairobi zaútočili 21. září teroristé. V komplexu zadržovali stovky lidí, s nimiž zacházeli neobyčejně brutálně. Keňským bezpečnostním jednotkám se útok podařilo definitivně zlikvidovat až o tři dny později. Ve Westgateu zahynulo přes 70 lidí, mezi nimi i řada cizinců včetně proslulého ghanského básníka Kofiho Awoonora, více než 200 lidí bylo zraněno. K útoku se přihlásilo somálské islamistické hnutí Šabáb, které akci označilo za odvetu za vojenské angažmá Keni v mírových silách v Somálsku.

Teroristický útok v Nairobi

9. Ničivý tajfun na Filipínách

8. listopadu udeřil na Filipíny supertajfun Haiyan, podle některých zdrojů vůbec nejsilnější tajfun, jaký kdy zasáhl pevninu. Živel neúprosně ničil vše, co mu přišlo do cesty - domy, města, a především lidské životy. Zabil přes 5000 lidí a čtyři miliony jich připravil o domov. Ostrovní stát zachvátila hluboká humanitární krize, přeživším se zoufale nedostávalo pitné vody, potravin a léků. Symbolem zkázy se stalo přístavní město Tacloban, které tajfun srovnal se zemí. Do rozsáhlé humanitární operace se na místě zapojily organizace z celého světa, včetně českého Člověka v tísni. Situaci v postižených oblastech se nakonec podařilo stabilizovat, navzdory tomu se Filipíny z nejsmrtelnější přírodní katastrofy ve svých dějinách stále obtížně vzpamatovávají.

Filipínci mezi troskami zničených domů

10. Ukrajinská krize

Ukrajina v listopadu potvrdila svou pověst země na křižovatce mezi Evropskou unií a Moskvou. 21. listopadu, pouhých osm dní před plánovaným podpisem asociační smlouvy, tamní vláda pozastavila přípravu eurointegrace a oznámila rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Pozastavení dohody předcházelo v parlamentu odmítnutí textu zákona, který by vězněné expremiérce Juliji Tymošenkové umožnil léčit se v Německu. Právě na této podmínce Bruselu se předtím otázka ukrajinského přidružení zasekla. Proti rozhodnutí vlády začaly v ulicích Kyjeva demonstrovat tisíce lidí v čele s politickou opozicí a demonstrace brzy přerostly v masové protesty. Situace v Kyjevě zůstává dramatická i na konci roku - protivládním protestům, jež začaly v druhé polovině měsíce slábnout, dodal novou sílu brutální útok na novinářku a opoziční aktivistku Teťjanu Čornovolovou.

Protivládní protesty v Kyjevě

Zemřeli v roce 2013

Hugo Chávez (1954 - 5. března 2013). Osmapadesátiletý prezident Venezuely podlehl komplikacím po operaci rakoviny. Kontroverzní politik stál v čele Venezuely 14 let. Na jeho místo nastoupil vyvolenec zesnulého prezidenta Nicolas Maduro.

Hugo Chávez

Margaret Thatcherová (1925 - 8. dubna 2013). Bývalá britská premiérka a jedna z nejmocnějších žen 20. století zemřela ve věku 87 let na mozkovou mrtvici.

Margaret Thatcherová na snímku z roku 1969.

Nelson Mandela (1918 - 5. prosince 2013). Proslulý symbol boje proti rasové segregaci a první černošský prezident Jihoafrické republiky od letošního jara bojoval s vážnými zdravotními komplikacemi. Zemřel ve věku 95 let v rodinném kruhu.

Nelson Mandela

Narození roku 2013

22. července se britskému princi Williamovi a jeho manželce Catherine narodil první syn. Malý princ byl pokřtěn jako George Alexandr Louis a stal se třetím v linii nástupnictví na britský trůn, po svém otci Williamovi a dědečkovi princi Charlesovi. 

Princ William se svou ženou Kate a synem Georgem.

Češi ve světě

Unesené Češky v Pákistánu
Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou unesli 13. března neznámí ozbrojenci v západním Pákistánu. Dívky do země přijely ze sousedního Íránu jako turistky, cílem jejich cesty byla Indie. Jejich osud zůstává neznámý, únosci pouze zveřejnili dva videozáznamy, na nichž Hana a Antonie promlouvají - první 26. června, druhý, značně emotivnější, 30. října. Mladé Češky se dosud nepodařilo zachránit, ministerstvo zahraničí na případ v obavách o život dívek uvalilo naprosté informační embargo.

Hana Humpálová (vlevo) a Antonie Chrástecká

Radovan Krejčíř, "největší jihoafrický gangster" 
Radovan Krejčíř, který před osmi lety uprchl z České republiky, aby se vyhnul trestu za rozsáhlé daňové úniky, zakotvil v roce 2007 v jihoafrickém Johannesburgu. Již šest let žádá ČR o jeho vydání, doposud marně. Rok 2013 však byl zlomový: Krejčíř, jenž až donedávna úspěšně unikal spravedlnosti, přestože mu jihoafrická média přezdívají největší gangster v zemi a je spojován s řadou těžkých zločinů, byl 22. listopadu zadržen a nyní před soudem čelí obvinění z pokusu o vraždu a únos. Vyšlo také najevo, že Krejčíř léta uplácel jihoafrické úřady, jež pak nad jeho počínáním zavíraly oči, a to včetně policistů z elitní jednotky pro boj s organizovaným zločinem.

Radovan Krejčíř u soudu v Johannesburgu

Úspěch českých vědců
Padající velký a velmi jasný meteor prozářil 5. února okolí ruského města Čeljabinsk. Těleso v atmosféře vybuchlo a vzniklé meteority způsobily na zemi značné škody. Českým astronomům však čeljabinský meteorit přinesl velký úspěch - jako první na světě přesně popsali dráhu tělesa při dopadu i jeho putování vesmírem. 

Část meteorického roje nad ruským Čeljabinskem

Texas: výbuch ve městě českých přistěhovalců
Mohutná exploze otřásla 17. dubna městem West v americkém státě Texas. K výbuchu došlo v tamní továrně na výrobu zemědělských hnojiv. Neštěstí ve Westu, kde žije velké množství potomků českých přistěhovalců, si vyžádalo nejméně 15 mrtvých a 16 zraněných. 

Hasiči prozkoumávají zničené domy poblíž továrny.