Kniha pod názvem Brigitte Bardotová, věčná legenda (Brigitte Bardot, le mythe éternel), kterou doprovází série černobílých fotografií, představuje nejvýznamnější události jejího života. Komentáře o pocitech, které při nich měla, dodala sama herečka, která 28. září oslaví 75. narozeniny.
"Jak mě táhl proud, který jsem nikdy neovládla, můj život se převrátil naruby a svrhl vše, co představovalo moje dětství a výchovu," svěřila se Bardotová v předmluvě.
Tento proud představoval její epochu. Bardotová nevstoupila do "příliš starého světa nijak pozdě". Jako kdyby se právě čekalo jen na ni. Od jejích prvních fotografií na prvních stránkách časopisů jako Elle nebo Veillées, na všechny udeřilo údajně stejné poznání: nebyla jako ty ostatní. Doslova elektrizovala svým vzhledem bohyně.
Francouzská spisovatelka Marguerite Durasová, která o ní řekla, že "představuje nepřiznanou tužbu mužského pokolení, jeho virtuální nevěru zvláštního řádu - tu, z níž by učinil opak své manželky, ženu z vosku, kterou by mohl modelovat a donekonečna předělávat dle své libosti, až do smrti". "Pojmenujeme ji její pravým jménem: královna Bardot," dodala.
Přitom si Bardotová údajně davy nepodmaňovala jen fyzickou krásou, kterou fotografové stůj co stůj postupně obnažovali, a to navzdory její přetrvávající stydlivosti. Fascinovala taky svou osobitostí, břitkostí, vzpůrností a drzostí.
I Američany v New Yorku, kam se strašně dlouho zdráhala vůbec zajet, šokovala bystrostí ducha, kterou popřela veškeré zažité a nepříliš lichotivé předsudky o blondýnkách, které tak trochu snad přiživovala jejich hvězda Marilyn Monroeová.
"Žije jako všichni ostatní, ale nikomu z nich se nepodobá," tvrdil o ní režisér Jean Cocteau. A poklonu ji složil i někdejší francouzský prezident generál Charles de Gaulle, když prohlásil, že pro Francii představuje stejnou devizu jako automobil Renault.
Biografie o 285 stránkách, která stojí necelých 20 eur (500 korun), začíná mladými lety Bardotové do natočení snímků, jež z ní udělaly filmovou divu, tedy Et Dieu créa la femme (A Bůh stvořil ženu) z roku 1956, En cas de malheur (V případě neštěstí) z roku 1958, Le Mépris (Pohrdání) z roku 1962 a Viva Maria z roku 1965.
Kniha se dále věnuje její umělecké dráze coby zpěvačky. Připomíná například, jak pořadu Spécial Bardot se vryla do paměti národa sedící v koženém oblečení na motocyklu Harley Davidson. Na diváky zapůsobila také ve slavném duetu Bonnie a Clyde. Vystoupila v něm po boku skladatele a zpěváka Serge Gainsbourga, s nímž spolupracovala i na mnoha dalších písničkách.
Její životní osudy se pak v životopise uzavírají jejím nynějším urputným bojem za ochranu zvířat. Ukazuje, jak v roce 1986 využila svého vlivu a slávy k založení k tomu určené nadace se svým jménem.
Autor díla Dominique Choulant neopominul samozřejmě ani vedlejší projevy, které provázely její nesmírnou slávu nejen ve Francii a západní Evropě, ale i v Americe, jež z ní udělala doslova štvance paparazziů. Její pokus o sebevraždu v roce 1960 podal možná nejvýznamnější svědectví o jejím životě plném stresu.
Kniha připomíná také všechny významnější muže, kteří doprovázeli hvězdu první velikosti na cestě jejím, někdy i trnitým osobním životem, tedy například kromě Gainsbourga ještě Jacquesa Charriera, Güntera Sachse, Samiho Freye nebo Sachu Distela.
Vydání knihy navazuje také na výstavu, která připomene od úterý 29. září v Boulogni závratnou kariéru "nejsensuálnější ženy francouzské mytologie" a pokusí se pečlivě zmapovat, jak dívka z měšťanské rodiny se v 50. a 60. letech minulého století "proměnila v univerzální ikonu". Má jít o největší výstavu, jaká kdy byla věnována ještě žijící osobnosti.
