Oba v prvním kole soutěže sice skončili mezi poraženými, ale nakonec postoupili do dalších bojů. Devítinásobná vítězka Wimbledonu již krátce před zahájením soutěže přiznala, že se do ní přihlásila, aby bojovala se svým strachem z tance na veřejnosti, ale také aby se udržela v kondici.
"Vždy jsem byla zvyklá se stavět výzvám a od chvíle, kdy mě ve 14 letech rodiče postavili do tanečního sálu, jsem měla hrozný strach z tancování na veřejnosti - nerada tancuji i sama," popsala Navrátilová pro list The Times. Podobný strach měla dříve z létání. "Bála jsem se létání, a tak jsem si pořídila pilotní průkaz. Bojím se tancování, a proto jsem se přihlásila do soutěže na největší taneční parket na světě," vysvětluje tenistka.
Kondiční prvek je v soutěži důležitý nejen pro ní, ale i jako motivace pro další lidi. "Před lety jsem se stala zástupkyní programu fitness AARP (organizace na podporu zdravého životního stylu), a tak jsem si řekla, že půjdu příkladem, když už lidi přesvědčuji o zkoušení nových aktivit a opuštění pohodlnosti," říká.
S tanečním partnerem Dovolanim si vyhovuje. Nejdřív nebylo jednoduché nechat se vést, ale později se své vůdčí role z tenisu zbavila. Sport jí nicméně tanec ulehčuje, vzhledem ke kondici.
Myšlenek na výhru se ovšem tenisová legenda nevzdává. Tu a tam dokonce přemýšlí, kam by umístila vítěznou trofej. "Moc bych si ji přála přidat do sbírky. Musela bych jen vyklidit nějaký větší prostor v obývacím pokoji, dát pryč všechen nábytek a trofej dát na piedestal uprostřed, abych kolem mohla tančit," říká Navrátilová, devítinásobná vítězka wimbledonské dvouhry.
