23. listopadu 2014 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tibet, Čína, Rusko. Jak a v čem se
liší názory Havla, Klause a Zemana?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 81Diskuse
Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman. Tři hlavy státu, tři různá pojetí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman. Tři hlavy státu, tři různá pojetí... | foto: Lidovky.cz
PRAHA Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Tři hlavy státu, tři různá pojetí politiky. Jaký postoj zastával Václav Klaus k Tibetu? Podporoval lidská práva stejně hlasitě jako Václav Havel? A proč Miloš Zeman věří ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi? Server Lidovky.cz se zaměřil na názory českých prezidentů na Tibet, lidská práva v Číně a postoj k Rusku.

Okupace a uznání Tibetu

Václav Havel při rozhovoru pro LN

Když byl Václav Havel v roce 1989 zvolen prezidentem Československa, pozval ihned představitele Tibetu dalajlámu na oficiální návštěvu země. Učinil tak jako vůbec první hlava státu, jelikož státy se tehdy bály riskovat ekonomické vztahy s Čínou.

Podporu okupovanému Tibetu vyjádřil i v roce 2008 před konáním olympiády v Pekingu. „Reakce čínských vládních míst navozuje ozvěny totalitních praktik, které si někteří ze signatářů tohoto prohlášení stále dobře pamatují z doby před rokem 1989,“ uvedl tehdy Havel spolu s dalšími v prohlášení s názvem Klid hřbitova. Právě ujišťování Číny o „klidu“ situace v Tibetu přirovnal k chování totalitních režimů jako Barma, Kuba či Bělorusko. Formulovali proto tři podmínky, které by čínská vláda měla splnit, a to: „propustit politické vězně; umožnit přístup mezinárodním komisím a médiím a zahájit dialog s představiteli tibetského lidu.“

Václav Klaus v Institutu Václava Klause

To tehdejší prezident Václav Klaus ve svém prohlášení krátce před olympiádou v Pekingu upozornil na dva nejčastěji zastávané myšlenkové proudy. Zastánci ekonomických vztahů tvrdí, že je třeba využít potenciál čínského trhu. A proto „zapomenout na lidská práva“. Opačný přístup, tedy důraz na politiku lidských práv, naopak odmítá, že by bylo možné ekonomický zisk vykoupit přivíráním očí před porušováním základních svobod tamním režimem.

„Jsem přesvědčen, že oba přístupy jsou špatné. Úspěch může mít náš postoj pouze tehdy, stojíme-li o dialog založený na respektu k druhé straně. Jak komplikované je pokoušet se zavádět západní hodnoty, způsoby chování a instituce v zemích s jinou tradicí a kulturou nás dnes a denně přesvědčuje Irák (a Blízký východ jako celek),“ napsal před osmi lety Klaus a dodal: „A nezapomeňme na ekonomickou stránku věci. Ať se nám to líbí nebo ne, žijeme obklopeni výrobky Made in China.“

Prezident Miloš Zeman.

Odklon od hájení lidských práv a naopak vidinu ekonomické spolupráce a prosperity při své návštěvě Číny hlásal současný prezident Miloš Zeman. Při setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v říjnu tohoto roku sdělil, že Česká republika Tibet neuznává. „Přicházíme jako přátelé,“ začal svůj projev Zeman. Dodal, že česká strana chce plně respektovat zájmy obou zemí. „Proto nejen já, ale i nová vláda České republiky se jasně vyjádřila, že respektuje územní integritu Číny, neuznává tibetskou exilovou vládu a že se odmítáme jakýmkoli způsobem vměšovat do vašich vnitřních záležitostí.“ Podobně Česko podle Zemana neuznává ani nezávislost Tchaj-wanu.

Zeman tak navázal na postoj ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který už při návštěvě Číny v dubnu prohlásil, že Česko nebude podporovat nezávislost Tibetu „v jakékoli podobě“.

Čína a lidská práva

Havel, Malý a Landovský u čínského velvyslanectví.

Kromě situace v Tibetu kritizoval Václav Havel dlouhodobě také čínský přístup k lidským právům obecně. Navíc patřil mezi jedny z mála evropských politiků, kteří Čínu nikdy nenavštívili.

V roce 2010 se například spolu s hercem Pavlem Landovským či biskupem Václavem Malým vydal na čínskou ambasádu, kde se pokusil předat protestní dopis proti uvěznění čínského hlasatele lidských práv Liou Sia-paa.

„Jsme tu proto, že žádáme čínského prezidenta a skrze něj čínskou vládu, aby neopakovali to, co se dělo před 33 lety u nás,“ prohlásil tehdy Havel s poukazem na své vlastní pronásledování coby signatáře Charty 77. Na čínské ambasádě jim ale tehdy nikdo neotevřel.

Václav Klaus.

Pozvání do Číny naopak využil Václav Klaus. Zemi navštívil v polovině dubna 2004. „Čína je mimo jakoukoli pochybnost jednou z nejvýznamnějších zemí současného světa,“ uvedla tehdejší hlava státu v mediálním prohlášení, proč se rozhodla tuto světovou velmoc navštívit.

Čínu Klaus označil mimo jiné jako jednu z kolébek lidské civilizace, vědy i kultury a upozornil také na její rychle se rozvíjející ekonomiku. „Je to ale současně země jiných tradic, jiných hodnot a jiného převládajícího světového názoru než je obvyklé v Evropě a v naší zemi,“ uvedl Klaus opatrně, a dodal, že „bez ohledu na nesporný rozvoj zůstává zemí velkých kontrastů a problémů. Je to země, v níž má monopol na politickou moc i nadále jedna jediná strana, (…) neřídí se námi zastávanými principy parlamentní pluralistické demokracie a námi chápaného konceptu občanských práv. Přesto jsem přesvědčen, že rozvíjet česko-čínské je v zájmu naší země.“

Miloš Zeman a krteček v čínské televizi.

Mnohem dál zašel při říjnové návštěvě země Miloš Zeman. Prohlásil, že Česká republika se chce od Číny mnoho naučit, a to zejména, jak stabilizovat společnost. „Nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost,“ prohlásil Zeman.

Zopakoval rovněž, že se Česká republika v žádném případě nemíní „vměšovat do vnitřních záležitostí kterékoli země včetně Číny“, čímž narážel a znovu zopakoval svůj postoj ke kritice čínského okupování Tibetu. Později navíc prohlásil, že čínská nadvláda Tibetu svědčí.

Rusko a Vladimir Putin

Václav Havel v Divadle Husa na provázku

Václav Havel upozorňoval na potřebu dodržování lidských práv i v souvislosti s Ruskou federací. Například v roce 2011 protestoval proti udělení prestižní německé ceny Quadriga Vladimiru Putinovi. Cenu, kterou německé sdružení uděluje osobnostem, které „ukázaly odvahu či průkopnického ducha“, Putin nakonec neobdržel. Kvůli vlně kritiky nejen Václava Havla se pořadatelé nakonec rozhodli cenu neudělit.

„Prezidenta Havla toto rozhodnutí udivilo. Je jím překvapen a zklamán,“ uvedla tehdy Havlova mluvčí. Bývalý prezident dokonce přemýšlel o tom, že cenu, kterou sám v roce 2009 obdržel, vrátí. Porota argumentovala tím, že Putin svou zemi stabilizuje a vede ji k prosperitě. Havel zároveň upozorňoval na ruskou agresi ve vztahu k Čečensku.

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) s českým protějškem Václavem Klausem na setkání v Praze.

Václav Klaus už při první návštěvě Vladimira Putina v České republice v roce 2006 zdůraznil potřebu vzájemných dobrých vztahů. Prezidenti tehdy upozornili na ekonomickou spolupráci, otázku např. Čečenska zmínil Klaus jen opatrně. „Respektování vzájemných postojů považujeme za velmi důležité,“ uvedl.

Naposledy komentoval Klaus Putina v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Podle jeho názoru za vyostřenou situací stojí Západ sám. „Za vyostřenou situací na Ukrajině může Evropská unie a Spojené státy. Prezident Vladimir Putin je politik jako každý jiný, ničím se výrazně neodlišuje. Všichni se snaží prosadit své politické cíle. A ani on určitě nemůže být šťastný z toho, co se na Ukrajině děje, ani z toho, jak do toho bylo Rusko zavlečeno,“ dodal exprezident.

Český prezident Miloš Zeman.

Podobně o ukrajinském konfliktu smýšlí také Miloš Zeman. Věří, že na Ukrajině nyní zuří „klasická občanská válka“ a že v zemi neoperují žádné ruské vojenské jednotky, o kterých navíc nemá nikdo důkazy.

Zeman podle svých slov věří ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. „Máte-li na mysli občanskou válku na Ukrajině, tak je především ji potřeba pravdivě pojmenovat a říci poctivě, že to opravdu je občanská válka. Samozřejmě, že se z ní může stát i ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel,“ míní Zeman. 

hmHana Mazancová
  • 81Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz