Jak odstrašit uprchlíky? Maďarská policie použila slzný plyn, vláda zvažuje nasazení armády

Podle dřívějších informací by se maďarský parlament mohl sejít na mimořádné schůzi příští týden v pátek, aby schválil „odstrašující“ zpřísnění paragrafů trestního zákona ohledně nelegální migrace.

Tvrdé postihy

Tvrdší postih by měl hrozit nejen za převaděčství, ale i samo nelegální překročení hranic by se mělo z přestupku stát trestným činem. Trestat by se mělo také poškozování nově postaveného plotu na hranicích se Srbskem. Za nelegální přechod hranic a poškození plotu by tak mohly hrozit až čtyři roky vězení. Zrychlit by se mělo i azylové řízení.

Maďarsko potřebuje na hranicích „nejen fyzické, ale i právní bariéry“, řekl v televizi státní tajemník v ministerstvu spravedlnosti Róbert Répássy o chystaných vládních návrzích.

Slzný plyn a megafony

Maďarská policie ve středu podle televizních záběrů použila slzný plyn během nepokojů, které nakrátko propukly ve hlavním přijímacím středisku pro uprchlíky v pohraničním městečku Röszke na jihu země. Policisté se podle policejní mluvčí snažili zabránit v odchodu asi dvěma stovkám migrantů, kteří odmítali nechat si sejmout otisky prstů. Podle zpravodaje agentury Reuters policisté obklíčili asi 300 až 400 uprchlíků a snažili se je uklidnit za pomoci megafonů. Náčelník maďarské policie Károly Papp oznámil, že ostrahu hranic se Srbskem od 5. září posílí dalších 2106 policistů.

Země se podle Budapešti potýká s nejhorší utečeneckou krizí od konce druhé světové války. Do konce srpna hodlají maďarské úřady dokončit stavbu čtyři metry vysokého a 175 kilometrů dlouhého plotu na hranicích se Srbskem. Podle vlády v Budapešti má být překážkou proti nelegální migraci. 

Nyní už je plot téměř hotov, k srbsko-maďarským hranicím ale dál denně proudí stovky až tisíce běženců, kteří se na cestě z Řecka snaží dostat přes Balkán do západní Evropy. Migranti se podle médií ale stále častěji dostávají do Maďarska tak, že se novým plotem prostříhají.

Maďarsko už letos zaznamenalo asi 130 000 migrantů, což je už teď zhruba třikrát více než v roce 2014. Většina požádá o azyl, ale pak rychle odchází do bohatších zemí Evropské unie, jako je Německo nebo Švédsko.

Německo dá peníze

Německá vláda poskytne letos spolkovým zemím dodatečných 500 milionů eur (13,5 miliardy Kč) na řešení dopadů uprchlické vlny. Dosud na tyto účely uvolnila miliardu eur, celkové náklady se pro letošní rok přitom odhadují na deset miliard (271 miliard Kč). Německý prezident Joachim Gauck ve středu prohlásil, že situace kolem běženců je pro zemi velká výzva, je ale přesvědčen, že se s ní Německo dokáže vypořádat.

Spolkové země nesou většinu nákladů spojených s tím, že do Německa letos dorazí až 800 000 běženců. Musí totiž pro ně zajišťovat ubytování, stravu i lékařskou pomoc. Zemské vlády si dlouhodobě stěžovaly, že jim vláda dostatečně nepomáhá a že je péče o uprchlíky finančně vyčerpává.

Peníze, o jejichž uvolnění berlínský kabinet ve středu rozhodl, by měly zemím jednorázově pomoct v letošním roce. Ministerstvo financí ale chce ještě na podzim vyjednat nový způsob financování péče o běžence, kdy by se peníze ze státního rozpočtu uvolňovaly automaticky na základě toho, kolik lidí do Německa dorazí.

Napětí, které v Německu způsobila uprchlická vlna, však trvá. V noci na středu se neznámí pachatelé v Lipsku pokusili zapálit připravovanou nouzovou ubytovnu pro běžence. V úterý žháři vypálili podobné zařízení v Nauenu nedaleko Berlína.

PLUJÍCÍ ZÁCHRANA Obří řecký trajekt Eleftherios Venizelos dál pendluje mezi ostrovy v Egejském moři a přístavem Pireus a sváží uprchlíky, kteří na ostrovy připluli z Turecka. Plavidlo, které původně kotvilo u ostrova Kos a sloužilo jako dočasné ubytování pro běžence, absolvovalo už několik cest a na své palubě převezlo celkem přes 12 500 migrantů. Dalších 2500 lidí se na něj ve středu ráno nalodilo na ostrově Lesbos, napsala agentura DPA. Trajekt nyní jezdí mezi pevninou a ostrovy prakticky denně, v úterý do Atén dovezl 2489 uprchlíků. V řecké metropoli běženci nejčastěji míří na autobusové a železniční nádraží, aby mohli odcestovat na sever k hranicím s Makedonií, vzdáleným od Atén přes pět hodin cesty po dálnici. Právě přes Makedonii, Srbsko a Maďarsko se pak snaží dostat dál do západní Evropy. Řecko se letos stalo pro uprchlíky stalo hlavní vstupní branou do Evropy. K jeho břehům připlulo už přes 160 000 běženců.