Lidovky.cz: V posledních letech je festivalový plakát na MFF značně minimalistický, jde jen o čistou typografii. Je to záměr vedení festivalu nebo jde o váš takto nastavený kurz? A proč jen černá a bílá?
Každá naše práce je vždycky výsledkem dialogu se zadavatelem, to považujeme za samozřejmost. A ve vedení karlovarského festivalu jsou výrazné osobnosti, které nehrávají vedlejší role. Současně, změna a překvapení jsou důležité. Plakáty je třeba vidět v různých kontextech – vzhledem k předchozím a budoucím ročníkům, vzhledem k českému vizuálnímu prostředí, i vzhledem k tradici nebo praxi jiných velkých filmových přehlídek. Festival má svoje znělky, architekturu... Černobílá vyplývá z celkového řešení. Mohla by být ale taky jiná. Ostatně, možná to ještě letos trochu obarvíme.
Lidovky.cz: Ona jednoduchost a pouhá typografie vzbuzovala i v minulosti poměrně vášnivé reakce a kritiky. Není ten minimalismus přílišný? Ta vizuální strohost jde možná na úkor jakéhosi identifikování se - tedy festivalu samotného a v další řadě divák vs. festival.
Nemyslíte, že kdybychom ho považovali za přílišný, nepoužili bychom ho? Identita festivalu je velice dobře rozeznatelná. Řada festivalových vizuálů ilustruje vývoj, kterým přehlídka i naše společnost prošla, jeho ambice i prostředí. Někdy mi to přijde jako se ptát, proč si brát na premiéru černobílý oblek.
Aleš Najbrt
Lidovky.cz: Jde o plakát k 49. ročníku, nicméně na první pohled na diváka vyskočí jakési prasátko. Byl to záměr? Má tato grafická hříčka hlubší záměr, nebo jde jen o to vtipné prasátko?
Původně to měla být vlaštovka. Celé je to takový proces, jehož konec není snadné dohlédnout... Podívejte, některé věci ztrácejí kouzlo pokud je dovysvětlíte, ale myslím, že všem je zřejmé, že několik posledních ročníků na plakátu různě pracujeme s číslicí. Tenhle ročník podle mě výborně spojuje důstojnost, kterou akce tohoto druhu vyžaduje, s do jisté míry lokálně charakteristickou nadsázkou. Do motivu, který lidi přijmou za svůj a budou s ním dál pracovat. Dosavadní reakce to potvrzují.
Lidovky.cz: Jak dlouho se na takovém plakátu pracuje? Kolik bylo verzí, než se vybrala ta finální a podobně?
Na 49. ročníku pracujeme už od října loňského roku a návrhů bylo mnoho. Možná by vás to překvapilo. Komentátoři, kteří, pokud na plakátu není mnoho barev, písem, a nejlépe oslnivě postprodukovaných fotografií, poukazují na zdánlivou snadnost jeho vzniku, mě vždycky pobaví. Připomínají lidi, kteří se diví, že návrhářské bikini stojí tolik a tolik přestože jde jen o titěrný kousíček látky, nebo návštěvníky výstav moderního umění, kteří hledají svoje dětské kresby s tím, že to by dokázali taky. Je to hodnocení odpovídající hollywoodským trhákům – čím víc výbuchů, tím lepší film. Na takové filmy ale lidi do Varů nejezdí.
Vizuálu 37. ročníku dominovalo Tros Sketos.
Lidovky.cz: Lze zjistit, který z uplynulých plakátů k MFF měl největší úspěch? A který se podle vás nejvíce povedl Vám?
Navrhuji hlasování nebo anketu.
Lidovky.cz: V minulosti byly plakáty hodně barvitý, skrýval se za nimi často jistý příběh. Jako onehdy oblíbené Tros Sketos. Dočkáme se návratu této podoby, nebo bude čistá typografie i do budoucna převládat?
Nevím. A o čem budete psát vy příští rok?
