16. června 2014 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Ukradená galerie: dráždivé
fotky a malby na hraně zákona

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách. | foto: Ukradenagalerie.cz
Je to tak trochu nelegální. Alessandra Svatek a Artur Magrot přeměňují nevyužívané vývěsní skříňky, jež jsou v českých městech stále hojně k vidění, v originální výstavní galerie. Za čtyři roky už v nich představili stovky umělců a párkrát narazili u úřadů.

Říkají si jednoduše AA nebo Áčka podle svých křestních jmen – Alessandra Svatek a Artur Magrot. Poznali se před čtyřmi lety v ulicích Českého Krumlova, kde spolu začali vytvářet takzvaný street art – umělecká díla jako graffiti, sprejované šablony či objekty ve veřejném prostoru, často na hranici či za hranicí zákona.

Ale největší věhlas v Česku i v zahraničí této česko-italské dvojici přinesl projekt nazvaný Ukradená galerie. Jedná se o alternativní, „přivlastněné“ čili ukradené výstavní prostory, které potkáte na nečekaných místech, převážně v opuštěných pouličních vývěsních skříňkách. Týden co týden se v nich prezentují nejen začínající umělci, ale i zvučná jména české výtvarné scény – dodnes jich vystavovalo přes sedm set.

Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách.

Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách.

Alessandra s Arturem tak přispívají k oživení veřejného prostoru a přibližují výtvarné umění stále pohodlnějším obyvatelům měst, kteří by do běžných galerií jinak nezavítali. Vytvářejí malé, ale svobodné místo. Už nejen v Českém Krumlově, ale i v Písku, Telči, Praze, dokonce v Drážďanech nebo Linci.

* Jak Ukradená galerie vznikla?

Náhodou. Jednou v noci nás napadlo využít prázdnou nástěnku v Českém Krumlově na Plešivci. Cestou jsme potkali pár kamarádů a vznikla z toho pěkná „vernisáž“. Dohodli jsme se, že to za týden zopakujeme, a bylo to. Postupně začalo chodit víc a víc lidí a začala se ozývat i jiná města, která měla o projekt zájem.

* Obsazovali jste tedy opuštěné a nevyužívané vitríny bez souhlasu majitele?

Ano. Nikdy nebereme vitrínky, které fungují. Jen ty, co jsou dlouhodobě nepoužívané. Z našeho pohledu se jedná o recyklaci.

* Jak dlouho už funguje galerie v Českém Krumlově?

První byla otevřena 9. května 2010. Nedávno v Krumlově proběhla dvoustá výstava.

* Vernisáže probíhají jen tak u vitríny?

Vernisáže jsou zpravidla ve večerních hodinách přímo na ulici. Chodí na ně široké spektrum návštěvníků: studenti, místní lidé, umělci, bezdomovci, turisti.

* Jak se o zahájení nějaké výstavy člověk vůbec dozví?

Vernisáže se konají každý týden ve stejný den a hodinu, takže lidé vědí, že když přijdou, vernisáž tam určitě bude. Kdo právě vystavuje, se mohou dozvědět na webových stránkách, na Facebooku nebo mailem. V Praze je Ukradená galerie mobilní a výstavy se konají každý týden na jiném místě – kde to bude, také zveřejňujeme na webových stránkách.

* Jak na galerii reagují kolemjdoucí? Jsou apatičtí, nadšení, či pohoršení?

Máme různé reakce. Tím, že vitrínka je v ulici, o tom nemáme takový přehled. Občas se ozve někdo, kdo Ukradenou galerii viděl, a pídí se po více informacích, protože ho to baví. Většina to asi neřeší, a jestli to někoho pohoršuje, nedoneslo se nám to. Víme ale, že někteří obyvatelé města mění svou obvyklou každodenní trasu tak, aby aspoň jednou v týdnu vedla kolem galerie.

* Jak často se výstavy mění?

Ve většině měst každý týden. Myslíme, že to je know-how Ukradené galerie. Tímto rytmem a apelem na spolupráci jednotlivých poboček mezi sebou se galerie liší od projektů podobného druhu.

Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách.

* Komu je výstavní prostor určen: místním umělcům, amatérům, nadšencům, nebo i zavedeným tvůrcům?

Prostor je otevřen každému, kdo má zájem. Je pro nás velmi důležité zvát i zavedené umělce. Stávají se stimulem pro ostatní vystavující. Zvedání kvality výstav nutí další vystavující výstavu nezanedbat.

* Kdo ze známých umělců u vás již vystavoval?

Například Jan Hísek, Jiří David, Roman Týc, Epos 257, Michal Cihlář, Nikola Čulík, Jakub Janovský a mnoho dalších. V rámci Ukradené galerie pořádáme na ulici také přednášky. Bohatý je cyklus o mladé české architektuře, který pořádá ateliér Povětroň. Svou práci představil například Jan Šépka, Petr Janda, H3T, Mjolk a řada dalších.

* Nebojí se o díla? Neukradl už někdo artefakty z Ukradené galerie?

Stalo se to, ale vzhledem k množství výstav je to zanedbatelné procento. Nejvíce nám ovšem dal zabrat Městský úřad Český Krumlov, ti nám brali rovnou celé vitrínky.

* Proč nechcete mít nad výběrem umělců větší kontrolu?

Vzali jsme kus opuštěného prostoru, začali jej organizovat a zase vrátili veřejnosti. To je jeden z důvodů, proč neděláme kurátorský dohled nad výstavami. Bylo by podle nás nesmyslné prostor, který není náš, někomu odpírat.

* Ani obsah výstavy předem nekonzultujete?

Chce-li vystavující znát náš názor, rádi to s ním zkonzultujeme, ale není to podmínka. Umělec si sám zodpovídá za kvalitu své výstavy a je hozen do vody, mezi publikum z ulice, které je přímé v dobrém i ve zlém. Zato když už lidé přijdou, tak proto, že je to opravdu zajímá. Mnohdy se v nástěnce objeví věci, na které byste v galerii těžko narazili. Stává se, že zavedení umělci zde ukážou nějaký svůj vedlejší projekt, protože vědí, že v Ukradené galerii je to možné. Použijí ji jako experimentální platformu a to jsou pak opravdové rarity.

* Co kdyby bylo nějaké dílo řekněme pornografické či rasistické?

Kdyby výtvarník neměl opravdu silný důvod, tak bychom vystavování prací s takovýmto tématem nedovolili. Ze začátku jsme měli obavu, jestli se kvalita výstav nebude takovouto otevřeností devalvovat a „profesionální“ umělci budou mít o vystavování v takovémto projektu zájem, ale naštěstí opak je pravda.

* S projektem jste kromě Krumlova a Prahy pronikli i do jiných měst. Do kterých?

Do Drážďan, Lince, Bánské Štiavnice, Děčína-Podmokel, Písku, Telče, chvilku byla jedna v Lisabonu. Nejde ale o to, že bychom tam my pronikli. Nová galerie se vždy rodí tam, kde si někdo místní přeje, aby vznikla. Nestačí uříznout zámek. Je tam každotýdenní práce s organizací, bez které není Ukradená galerie možná.

* Nyní jste již zavedená instituce či „osvětová“ síť. Kdy jste poznali, že by to mohlo dlouhodobě fungovat?

To je zajímavá otázka. Možná jsme na to ještě dodnes nepřišli. I když z dálky to vypadá jako jednoduchá práce, hodně lidí tomu dává spoustu energie a času. Když tito lidé nebudou, Ukradená galerie skončí. Může se to stát… Znamenalo by to možná, že v tom konkrétním místě není dost silná vůle pro pokračování projektu, a to se samozřejmě nedá vynucovat. Týmy lidí okolo Ukradené galerie ale vznikají spontánně, takže se obměňují… Někdo se třeba odstěhuje nebo je unavený a někdo jiný se objeví. Nikdy nás není příliš mnoho, naopak.

* Jako AA či Áčka pracujete ve dvojici. Jak jste se potkali?

Poprvé jsme se setkali před čtyřmi lety v Českém Krumlově. Po čase jsme zjistili, že si v mnoha směrech rozumíme a že to, v čem si nerozumíme, nás stimuluje k dalšímu přemýšlení.

Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách.

Ukradená galerie funguje v opuštěných vývěskách a nástěnkách.

* Máte nějaké vzdělání v uměleckém oboru?

Alessandra studovala malbu na Accademia di Belle Arti di Brera v Miláně. Já jsem studoval nejdříve kamenosochařství a pak fotografii na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky v Krumlově. Teď studuji v ateliéru intermediální tvorby Jiřího Příhody na pražské Akademii výtvarného umění.

* Žijete v Českém Krumlově. Jak město vnímáte? Na první pohled se zdá být zakonzervováno v minulosti v poněkud kašírované podobě, kterou rádi obdivují turisté…

Jsme teď převážně v Praze. Krumlov už navštěvujeme jen z iniciativy Egon Schiele Art Centra a kvůli spravování Ukradené galerie. S nakašírováním města máte určitě pravdu, nejsem si ale jistý, je-li to pro turisty opravdu atraktivní. Myslím, že cestujíli lidé, chtějí poznávat města v jejich autentičnosti.

* Vaše projekty a nápadité pouliční akce přispívají k oživení města, vzpomeňte některé z nich…

Uspořádali jsme například fiktivní pohřeb zničeného ostrova pod Lazebnickým mostem. Byla přítomna pohřební kapela, truchlící, věnce i pálenka. Zajímavý projekt byla Poetry Night. Jednalo se o čtení poezie cirka dvaceti básníků potmě v neopravené židovské synagoze. Určitě zásadní byl zrod Ukradené galerie, která se stala vzorem i pro jiná města ve střední Evropě.

* Vaše intervence do veřejného prostoru jsou, na rozdíl od mnohých jiných v oblasti street artu,k okolí šetrné. v čem to spočívá?

Spočívá to v respektu k místu, v němž člověk žije a k němuž se vyjadřuje. V ulicích jsou práce několika umělců, kteří se v jiném prostředí projevují mnohem radikálněji, tady je ale jejich práce subtilní a jemná. Samo prostředí k tomu navádí. Jak už jste jednou zmínil, Krumlov je vskutku město paradoxů. „Chuligáni“ tu jednají s městem šetrně, to se ale o radních často říct nedá.

* Přesto jste měli s místními památkáři problémy v souvislosti s přípravou projektu pro českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum. o co se jednalo a jak to probíhalo?

V rámci výstavy Umění v každodennosti jsme byli vedením centra vyzváni ke zpracování čelní fasády galerie. Zvolili jsme metodu škrobu a papíru. Výsledkem byly devítimetrové postavy lovců vyrobené z letáků ze supermarketu. Stejnou metodou jsme zpracovali i velká zvířata, jež jsme instalovali v interiéru galerie. Po pár týdnech od zahájení výstavy přišla ředitelce Haně Jirmusové od města obsílka k soudu a hrozila pokuta až dva miliony korun. Po odvolání však kraj smetl celou záležitost ze stolu a nic se platit nemuselo.

3D Banksy

3D Banksy

* Nemyslíte, že by se památkáři měli věnovat spíše závažnějším přestupkům, než jsou takové umělecké intervence?

To se nedá jednoznačně říct. Určitě to není jednoduché a je to práce s velkou mírou zodpovědnosti. Myslím ale, že je nutné rozlišovat, jestli ten, kdo má být postižen, je restaurace, noční bar, nebo galerie moderního umění.

* Jak se stavíte k další formě street artu – graffiti na veřejných budovách?

Jsou místa, kam se graffiti hodí, a jsou místa, kam ne. Určitě jsou i lidé, kteří nesouhlasí s naší prací do veřejného prostoru. Než něco jdeme dělat, musíme si být jistí, že náš zásah místo pozdvihne, nedegraduje. To, že s tím někdo nesouhlasí, je sice škoda, ale nemůže to pro nás být důvod, proč to neudělat. Určitý druh bezohlednosti je nutný k spontánní tvorbě streetartových děl. Myslím, že podobně to mají i lidé zabývající se graffiti.

* Vystavovali jste i v zahraničí. Je tam jiný přístup veřejnosti či úřadů než u nás?

Těžko říct. Jiný asi bude, ale přesně popsat rozdíly by vyžadovalo být v té zemi déle. Vždy si to člověk idealizuje a trvá dlouho, než je schopen trochu objektivnějšího pohledu.

Radan Wagner, Lidové noviny
  • 4Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.