Lidovky.cz: Zrekapituloval byste, čeho všeho se ruská armáda na Krymu zmocnila?
V podstatě se dá říci, že Rusové už nyní kontrolují veškerá vojenská zařízení na Krymu. Rozdělil bych to do několika bodů. Prvním z nich je ukrajinská letecká základna Belbek, kde bylo umístěno okolo 40 stíhaček MiG-29. Ty jsou teď v držení Rusů. Je sice otázka, kolik jich je bojeschopných, pravděpodobně jen menší část, přesto je to pro ukrajinské letectvo veliká ztráta. Předtím měla Ukrajina tabulkově necelé dvě stovky bojových letounů, ovšem z nich reálně bojeschopnou asi polovinu. Obsazením belbecké základny tedy přišla o zhruba pětinu tabulkového stavu bojových proudových letadel.
Ruské lodi zablokovaly výjezd z Donuzlavského zálivu, kde se tři lodě ukrajinského námořnictva odmítly vzdát ruským silám.
Ukrajinský voják zamyká bránu letecké základny v krymském Belbeku.
Lidovky.cz: Další body se, předpokládám, týkají námořnictva?
Ano. To především ztratilo svou jedinou ponorku Záporoží, i když je nutno dodat, že ta byla spuštěna na vodu v roce 1970, což už samo o sobě o lecčems vypovídá. Popravdě řečeno, příliš nechápu, co s ní Rusové chtějí podnikat, protože je opravdu beznadějně zastaralá. Snad by se dala použít pro nácvik nějakých havarijních situací, ale při náročném bojovém výcviku určitě ne. Její systémy jsou technologicky nesrovnatelné s tím, co se používá v dnešní době, a přestože před několika lety prošla generální opravou, mám pochybnosti o tom, zda je reálně bojeschopná. Pro Rusko rozhodně nepředstavuje významnou akvizici.
Ukrajina dále ztratila naprostou většinu svých plavidel se základnami na Krymu, což bylo více než 60 lodí. A opět, schopná nasazení byla jen asi polovina. Rusko tvrdí, že získalo asi 50 ukrajinských lodí, Ukrajina přišla například o korvety s protilodními raketami, které patřily k jejím nejlepším lodím. Nicméně měla štěstí v neštěstí: zůstalo jí největší válečné plavidlo, jediné, které je schopné operovat na volném oceánu, a to fregata Hetman Sahajdačnyj. Ta se totiž účastnila protipirátské operace u Afriky. Takže tahle fregata, nějaké čluny a pomocná plavidla - to je to jediné, co zbylo z ukrajinského námořnictva.
Lidovky.cz: Ukrajinská armáda je podle všeho ve velmi špatném stavu. Proč?
Za celkově špatným stavem ukrajinské armády stojí chronický nedostatek peněz, šlendrián, korupce a nedotažené reformy. Jeden příklad: ukrajinská armáda má tabulkově nějakých 2900 tanků, ale odhaduje se, že bojeschopných je pouze 700. Teoreticky by celé ukrajinské ozbrojené síly měly mít přes 120 000 mužů v aktivní službě a skoro milion záložníků, jenže když vláda vyhlásila bojovou pohotovost, tak se ukázalo, že opravdu bojeschopných je jen 6000 vojáků! A tak je to tam prakticky se vším.
Lidovky.cz: Co se s tím zabaveným vojenským materiálem bude dál dít? Hodlá jej ruská armáda využívat?
Dá se předpokládat, že část té techniky ruské ozbrojené síly převezmou, např. některé z těch letounů MiG-29 mohou sloužit dále, stejně tak některé z lodí, třeba ty zmíněné korvety nebo větší pomocná plavidla. Také očekávám, že se do ruské armády přesune pozemní technika z těch obsazených ukrajinských základen, resp. od jednotek, které přešly na stranu krymské vlády, potažmo Ruska. Tedy nějaká obrněná vozidla, dělostřelectvo, protivzdušné systémy a podobně, to může ruská armáda také normálně používat.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Čí majetek tato technika teď po právní stránce představuje?
Otázka majetku je současně otázka perspektivy. Rusové svůj zásah na Krymu nedeklarují jako invazi, jejich rétorika hovoří o osamostatnění části Ukrajiny, která se posléze rozhodla stát součástí Ruské federace. Argumentují tím, že Krym vyhlásil nezávislost a v rámci tamního ukrajinského majetku znárodnil i vojenský materiál. Jakmile se Krym připojil k Rusku, přešel veškerý jeho majetek do rukou Moskvy. Přijmete-li legitimitu či legalitu těchto kroků, je to v uvozovkách v pořádku. Pokud ruský pohled nesdílíte, tedy zastáváte-li stejný názor jako západní státy, pak tento majetek patří pořád Ukrajině.
Rád bych ovšem připomněl, že část ukrajinských lodí vyvěsila krymskou, případně ruskou vlajku dobrovolně, aniž by na ně byl činěn nějaký nátlak, a to proto, že v posádce převažovali prorusky smýšlející lidé. Mimochodem, někteří ukrajinští námořníci později vypověděli, že tak jednali víceméně ze zoufalství, protože jim Kyjev poskytoval zcela minimální podporu, zatímco Rusové jim nabídli daleko lepší podmínky. Přechod k ruským ozbrojeným silám pro ně mimo jiné znamená zvýšení platu asi o 300 procent. Těch vojáků, kteří přešli na krymskou, respektive ruskou stranu je skutečně dost.
Lidovky.cz: Dá se odhadnout, jak velký podíl tito přeběhlíci představují?
Rusko samozřejmě tvrdí, že naprostou většinu, ale co je ona naprostá většina, toť otázka. Já soudím, že nadpoloviční část to bude. Nesmíme zapomínat, že hodně těchto vojáků z Krymu pochází, narodili se tam, mnozí z nich jsou vlastně Rusové. Na druhou stranu je pravda, že část lodí byla k vztyčení ruské vlajky donucena, snad pohrůžkami palbou, část byla i přímo obsazena. Je také otázka, kdo tyto výhrůžné či útočné akce provedl, tedy zda to byla skutečně ona Ruskem proklamovaná krymská domobrana, nebo opravdu ruští vojáci. Situace na Krymu zůstává stále hodně nepřehledná.
Ukrajinci jedou z lodi Kosťantyn Olšanskyj, kterou obsadili Rusové:
