Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Unikátní Edisonovu transformační stanici oživil ateliér Ladislava Lábuse

Design

  15:04
Kvalitní rekonstrukce vyjde takřka vždy dráž, než když se na stejném místě postaví novostavba. Pokud ale máte k dispozici unikátní dílo a ke spolupráci přizvete výborného architekta, vyšší náklady se vrátí nejen v kvalitě provedení, ale také v udržení či obohacení charakteru prostředí.

Edisonova transformační stanice od F. A. Libry byla takřka pietně zrekonstruována ateliérem architekta Ladislava Lábuse. Určitou kontroverzi vytvořila pouze přidaná střešní nástavba. Zcela foto: Tomáš Balej

Edisonova transformační stanice v pražské Jeruzalémské ulici, nedaleko Jindřišské věže, je nádherná stavba. Raný úkaz tehdy propukajícího funkcionalismu byl postaven v letech 1926-1930 podle návrhu skvělého architekta F. A. Libry. Stavbu korunovala bohužel nedochovaná světelná plastika legendárního české sochaře Zdeňka Pešánka.

Krása v hmotě
Zájemce o architekturu možná překvapí, že dům nemá železobetonovou konstrukci. Je zděný, betonové jsou pouze stropy. I tento fakt mu dodává specifický výraz. Mohutnost stavby má i své nesporné výhody: nebylo třeba ji dodatečně zateplovat (tento zásah takřka vždy mění původní výraz). Stavba je také velmi zajímavá svým zacházením s hmotou - žádné patro totiž nemá totožný půdorys. Ten se kaskádovitě mění, a každé patro má díky tomu vlastní terasu, což je nejlépe vidět na západní fasádě.

Běžné kancelářské patro, kde se nejdominantněji projevuje původní trámový, betonový strop

Velmi křehce působí severní, předsazená fasáda. Ta byla původně vlastně jen krycí slupkou další, skutečné fasády uvnitř. Mezi oběma se nachází takřka půlmetrová mezera, původně určená k přirozenému větrání a chlazení olejových traf.

Trafostanice sloužila svému původnímu účelu až do poloviny 90. let, pak začal objekt chátrat. Jeho noví majitelé se pak rozhodli budovu zrekonstruovat a oslovili ateliér architekta Ladislava Lábuse, který nedlouho předtím dokončil velmi vydařené rekonstrukce paláce Langhans (nedaleko) a Paličkovy vily na Babě (z roku 1932).

V průběhu projektových prací došlo ke změně vlastníka a původní záměr, vytvořit multifunkční prostor takřka pro cokoliv - od designového obchodu až po restauraci -vzal (naštěstí) za své. Architektovi se pracuje vždy lépe, když zná konkrétního uživatele budované stavby, se kterým může v průběhu navrhování konzultovat jeho skutečné potřeby. A finanční skupina WPB Group měla jednoznačné zadání: rozhodla se přemístit sem své sídlo a předělat stavbu na kancelářskou budovu. Objekt posléze dostal i nové jméno: palác Edison.

Edisonova transformační stanice od F. A. Libry byla takřka pietně zrekonstruovaná ateliérem architekta Ladislava Lábuse.

Nové podle původního konceptu
Kvalitní architekt při rekonstrukci postupuje logicky. Nejprve zjistí, co je na původní stavbě hodnotného, a pokusí se maximum z toho zachovat. A to včetně toho, co na první pohled jako kvalita nevypadá -po odhalení řady krycích vrstev se totiž kvalita nakonec ukáže. Stejně přistoupil k rekonstrukci trafostanice ateliér Ladislava Lábuse.

Byla zachována všechna okna, dveře, zábradlí i původní schodiště.Půlmetrová větrací mezera mezi vnější, předsazenou, a vnitřní severní fasádou původně sloužila k chlazení olejových traf To bylo prodlouženo o jedno podlaží ve stejném stylu. Přístup "co není možné zachovat, je třeba nahradit, eventuálně doplnit, ale rozvinutím původního konceptu" se nejsilněji promítl do střešní dvoupodlažní nástavby, která se ovšem nesetkala s velkým nadšením památkářů. Je záměrně odlišena od původní stavby, její nosná konstrukce ale vychází z dimenzování trámové betonové konstrukce stropů původní stavby. Její fasáda je kompletně prosklená, krytá měděnými horizontálními žaluziemi (podobnými, jaké Lábus použil na střešních nástavbách paláce Langhans).

Právě odhalená stropní konstrukce, značně předimenzovaná původně z bezpečnostních důvodů (naštěstí neschovaná podhledem), je asi nejcharakterističtějším prvkem interiéru celé rekonstruované stavby. Nové zásahy jsou totiž minimalizovány tak, aby vynikla prostorová kvalita původního objektu.

Částečně se ale změnila jeho logika. Přízemí, dříve skryté za mohutnými ocelovými vraty (ta se podařilo rovněž zachovat), se otevřelo do prostoru náměstí za kostelem sv. Jindřicha, a došlo tak i ke změně hlavního vstupu. V něm se nachází jediný veřejně přístupný prostor objektu: velkorysá, převýšená hala (se stropním přisvětlením) družstevní spořitelny WPB Capital.

Běžné kancelářské patro, kde se nejdominantněji projevuje původní trámový, betonový strop

Design jednotlivých kancelářských pater je racionální, celoprosklené dělicí příčky (ocelová konstrukce jde od podlahy ke stropu) vhodně doplňují velkorysost otevřených pater. Největším problémem se tak stalo to, co podle záměrů architekta mělo zůstat neviditelné: chlazení a vytápění.

"Jsem architekt ze staré školy. Na rozdíl od kolegy Zhoře (viz Relax LN, 11. prosince 2010, pozn. red.) si myslím, že technické instalace mají zůstat skryty a nemají být záměrně vystaveny na odiv," vysvětluje svůj přístup architekt Lábus. Za běžných okolností by se využilo podzemí, jenže to je obsazeno přesunutou trafostanicí. Pro tyto potřeby byla nakonec vybudována v jednom z pater zvláštní místnost. Speciální pozornost byla věnována také omítkám.

Bankovní hala, jediný veřejně přístupný prostor paláce Edison

Stavba byla dokončena v roce 2007, k dokonalosti jí ale stále něco chybí: opětovné umístění Pešánkovy světelné sochy na její původní místo na terase nad přízemím. Přestože se nedochovala, její původní podoba je zdokumentovaná a je možné ji znovu vytvořit. Takový je i záměr investora, který se ale neobejde bez podpory hlavního města Prahy, na kterou se stále čeká.

Domy v ruinách i domy, které by raději byly ruinami
Vydařená rekonstrukce Edisonovy transformační stanice je důležitá, protože upozorňuje na to, že kvalitní stavby, kterými se Praha pyšní, nevznikaly pouze v dávné historii a že "památky" najdeme i ve 20. století.

Řada skvělých pražských funkcionalistických staveb je na tom

Fakta

Palác Edison
Autor:
Lábus AA (Ladislav Lábus, Norbert Schmidt, Vít Krušina, Tomáš Balej, Petr Cimbulka, Marek Nábělek, Martina Nadge Novotná, Igor Šimon)
Investor: WPB Group Náklady: neuvedeny
Generální dodavatel: Stavby, a. s., závod Praha Projekt: 2003-2005
Realizace: 2005-2007 www.palacedison.cz

naopak velmi špatně. Stačí připomenout palác U Stýblů II na Václavském náměstí od architekta Ludvíka Kysely, ze kterého dnes funguje pouze pasáž. Z Domu uměleckého průmyslu Svazu československého díla na Národní třídě od Oldřicha Starého je ruina a bývalý hotel Juliš s velkorysou kavárnou na Václavském náměstí od Pavla Janáka by snad raději i byl ruinou - jeho nedávná rekonstrukce je ukázkově necitlivá. Mánes se snad dlouho odkládané rekonstrukce dočká v nejbližších letech, pro Palác Svět v Libni už je ale nejspíše pozdě.

Všichni majitelé těchto staveb by si měli do paláce Edison povinně zajít na exkurzi. Možná by jim pomohla otevřít oči a přesvědčit je, že i z komerčního hlediska může mít větší smysl náročná rekonstrukce, než nechat původní stavbu zchátrat, následně odstranit a nahradit novostavbou, pokud možno s větším objemem a větší využitelností.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!