„Hlavním cílem projektu je pomocí analýzy DNA objasnit některé historické nejasnosti okolo pozůstatků přemyslovské rodiny pohřbené na Pražském hradě,“ říká genetik Daniel Vaněk. Identifikace některých kosterních pozůstatků připisovaných Přemyslovcům je podle něho stále nejasná. „S trochou nadsázky můžeme naše snažení přirovnat k cestě po šroubovici DNA do minulosti,“ říká Vaněk.
DNA může ukázat, kde leží Boleslav I. a jeho syn Jaké konkrétní pochyby dosud kolem Přemyslovců panují, přibližuje archeolog Jan Frolík. „Zkoumání DNA by nám mohlo pomoci objasnit například nejasnosti kolem Boleslava I. a jeho syna Boleslava II., na které antropologie dosud nedala jasnou odpověď,“ říká Frolík.
Pochyby se týkají dvou hrobů. První se nachází v rotundě sv. Víta a nese označení K1. Druhý je hrob č. 98 v Jiřské bazilice. Podle jedné antropologické teorie jsou v hrobu K1 uloženy ostatky Boleslava I. a v hrobu č. 98 jeho syna Boleslava II. „Jenže podle jiné teorie je to právě naopak,“ vysvětluje archeolog Frolík. Vědci vkládají do analýzy DNA velké naděje také proto, že mají k dispozici kosterní ostatky svatého Václava, který byl bratrem staršího z Boleslavů a strýcem mladšího.
Zkoumání ostatků Přemyslovců by ale mělo odhalit i další historická tajemství. Například potvrdit, které ze známých kosterních ostatků skutečně patří Přemyslovcům. „U většiny pozůstatků je u jejich příslušnosti k přemyslovské rodině více či méně nejasností. A právě ty by měl projekt vyvrátit,“ říká archeolog Jan Frolík.
| Další podrobnosti o projektu, který má odhalit původ Přemyslovců si přečtěte v dnešním vydání deníku |
