16. dubna 2017 11:21, aktualizováno  21:45 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Turecko se těsně rozhodlo pro silnějšího Erdogana. Opozice chce přepočet hlasů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 150Diskuse
Erdoganovi příznivci slaví výsledek referenda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Erdoganovi příznivci slaví výsledek referenda. | foto: Reuters
ANKARA Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ještě před sečtením všech hlasů odevzdaných v dnešním tureckém ústavním referendu přivítal jeho výsledek a poděkoval národu. Po sečtení 99 procent hlasovacích lístků zastánci ústavních změn, které dají hlavě státu větší pravomoce, mají 51,3 procenta.

Erdogan poděkoval lidu, že ukázal svou vůli, uvedl prezidentský úřad. Referendum, jež posílí jeho pravomoce, označil za historické. Vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. Ústavní změny hájí s tím, že přinesou stabilitu a prosperitu zemi. Oponenti se obávají, že to povede k autoritářské vládě jednoho muže.

Dosavadní výsledek komentoval jako nedostačující turecký vicepremiér Veysi Kaynak, nicméně přivítal, že příznivci změn, jež posílí pravomoci prezidenta, vedou.

„Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“ řekl turecký premiér Binali Yildirim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře. Odpovědí mu bylo mávání vlajkami a vyvolávání jména tureckého prezidenta z davu asi tří tisíc shromážděných lidí.

Premiér rovněž prohlásil, že výsledek referenda je nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč.

Velká města byla proti

Odpůrci změn v referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech - Istanbulu, Ankaře a Izmiru.

V neděli mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.

Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18 000 lidí.

Opozice chce přepočet, i kvůli hlasům bez razítka

Turecká opozice bude žádat přepočítání až 60 procent hlasů z dnešního referenda o změnách ústavy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místopředsedu Lidové republikánské strany (CHP) Erdala Aksüngera.

Další člen vedení této strany Bülent Tezcan už dříve v neděli kritizoval národní volební komisi za to, že umožnila sčítat i hlasy bez razítka. V předchozích volbách byly takové hlasovací lístky považovány za neplatné.

Turecké referendum
Turecké referendum

Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech.

Podle místopředsedy Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan umožnila národní volební komise podvody tím, že povolila započítávat jako platné i hlasy bez oficiálního razítka. Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech. V minulých volbách hlasy bez razítka za platné považovány nebyly.

Z parlamentního systému prezidentský

V Turecku mohlo hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohli odevzdat svůj hlas necelé tři miliony Turků žijících v zahraničí.

Pokud bude referendum uznáno za platné budou významně posíleny pravomoce hlavy státu a politický systém se změní ze současného parlamentního na prezidentský.

Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu hlasoval v Antalyi a obvinil přitom zahraniční země z pokusu referendum ovlivnit. „Někteří z ciziny se pokoušeli tureckému národu říkat, co má dělat, ale dnes rozhodnutí patří nám,“ řekl, aniž nějaké země jmenoval.

Hlasování předcházela bouřlivá kampaň, která Turky rozdělila na dva tábory a vyvolala také napětí ve vztazích s některými státy Evropské unie. Nizozemsko a Německo nesouhlasily s pořádáním předreferendových shromáždění za účasti tureckých politiků na svém území a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je obvinil z nacistických praktik.

Erdogan: Jde o mimořádnou volbu

V Istanbulu se před volebními místy od nedělního rána tvořily fronty. „Jsme zde, abychom řekli Ne v zájmu naší země, dětí a vnuků. Přišel jsem včera (v sobotu) večer, abych mohl hlasovat mezi prvními,“ řekl novinářům penzionovaný daňový úředník Murtaza Ali Turgut před místností v Istanbulu.

Turecký prezident Erdogan po odevzdání svého hlasu v referendu řekl, že jde o mimořádnou volbu, ne o běžné referendum. Věří ve zdravý rozum Turků.

Jiný občan tohoto nejlidnatějšího tureckého města prohlásil, že hlasuje pro změnu, protože chce plně podpořit Erdogana. „Náš prezident je pro nás boží dar. Vždy ho podpoříme, vládne tak dobře,“ řekl podle agentury AP Mualla Şengül.

Bývalý voják Hencer Şenkom po odevzdání hlasu řekl, že odevzdal lístek s Ne. „Jsem proti této vládě, protože vím, jak pohlíží na svět. Reformy tu byly v letech 2002 a 2004 a řeklo se nám, že se Turecko připojí k Evropské unii, že skoncuje s terorismem, ale nic z toho se nestalo,“ citovala ho agentura AFP.

Také lodní kapitán Hamit Yaz řekl, že změnu nepodpořil. „Nechci, aby celou tuto zem, její legislativu, vládu a soudy řídil jediný muž. To Turecko neposílí ani situaci nezlepší, jak oni říkají. Oslabí to naši demokracii,“ řekl Yaz agentuře Reuters.

Hlavní události v Turecku od zvolení Recepa Tayyipa Erdogana prezidentem v roce 2014

  • 10. srpna 2014 - První přímé volby hlavy státu v historii země; v prvním kole zvolen 52 procenty hlasů dosavadní premiér Recep Tayyip Erdogan; do prezidentského úřadu nastoupil 28. srpna.
  • 6. října 2014 - Zemí otřásly protesty lidí požadujících vojenskou pomoc Kurdům, kteří bránili severosyrské město Kobani před ozbrojenci z Islámského státu (IS); prokurdské demonstrace, které se konaly i v několika evropských metropolích, si v Turecku vyžádaly třicítku obětí a desítky zraněných.
  • 7. června 2015 - Parlamentní volby vyhrála vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana, která ale ztratila parlamentní většinu, takže se jí nepodařilo sestavit koaliční kabinet. Erdogan 28. srpna schválil složení prozatímní vlády s poměrným zastoupením všech stran, která měla dovést zemi k dalším předčasným parlamentním volbám.
  • 24. července 2015 - Ankara vstoupila aktivně do bojů proti pozicím IS v Sýrii (začala je bombardovat); zároveň provedla razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích Turecka a zatkla při ní na 590 lidí. Turecká armáda ale také bombardovala základny Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku; na to PKK reagovala vystoupením z mírových jednání, která začala v roce 2013. Ankara se k útokům odhodlala po teroristickém útoku z 20. července, při němž zahynulo v pohraničním Suruçu 32 lidí, většinou Kurdů. K akci se přihlásil IS.
  • 10. října 2015 - Dva výbuchy v Ankaře před začátkem mírového pochodu pořádaného levicovými a kurdskými aktivisty, kteří chtěli protestovat proti násilným střetům mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty, si vyžádaly přes 100 mrtvých. Spáchali je dva sebevražední atentátníci z místní buňky IS.
  • 1. listopadu 2015 - Erdoganova AKP získala v předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu.
  • 24. listopadu 2015 - Turecká armáda sestřelila na hranici se Sýrií ruské vojenské letadlo Su-24. Podle turecké armády se dostalo do tureckého vzdušného prostoru, což ale ruské ministerstvo obrany popřelo. Jeden pilot byl následně zastřelen syrskými povstalci. Rusko v reakci vyvinulo na Turecko značný tlak a uvalilo na Ankaru hospodářské sankce.
  • 18. března 2016 - EU a Turecko uzavřely migrační dohodu, na jejímž základě Ankara blokuje desetitisíce migrantů a uprchlíků v jejich snaze dostat se do Evropy. Součástí dohody je i příslib unie, že umožní tureckým občanům bezvízový vstup, což se ale zatím nesplnilo. Problémy kolem víz a nedávné zákazy agitačních akcí tureckých politiků před referendem v některých zemích Evropy vedly k tomu, že Ankara hrozí vypovězením smlouvy. Z neplnění podmínek obviňuje Turky také EU, která požaduje zmírnění protiteroristických zákonů v Turecku, které podle ní vedou k omezování lidských práv. Ankara navíc naznačila, že obnoví trest smrti.
  • 28. června 2016 - Útok tří sebevražedných atentátníků na Atatürkově letišti si vyžádal 45 mrtvých a na 240 zraněných. Podle tureckých úřadů stál ze atentátem Islámský stát, tři pachatelé pocházeli ze zemí bývalého Sovětského svazu.
  • 16. července 2016 - Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 16. na 17. července vyžádal 290 mrtvých a více než 1400 zraněných. Prezident Erdogan označil za strůjce puče duchovního Fethullaha Gülena, který to odmítl a pokus o převrat odsoudil. Erdoganův režim poté zahájil rozsáhlé čistky v armádě, policii a státní správě. Při čistkách bylo propuštěno z práce nebo suspendováno přes 100.000 státních zaměstnanců.
  • 20. července 2016 - Prezident Erdogan vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav, který umožňuje vládě bez oslovení parlamentu přijímat dekrety a nařízení omezující základní občanská práva pod záminkou ochrany státu před rozvratem. Výjimečný stav byl poté několikrát prodloužen.
  • 20. srpna 2016 - Pumový útok na kurdskou svatbu v jižním Turecku připravil o život nejméně 57 lidí a více než 60 zranil, podle tureckých úřadů stál za útokem Islámský stát.
  • 10. prosince 2016 - Při dvou explozích u fotbalového stadionu istanbulského klubu Besiktas zahynulo 45 lidí a více než 150 bylo zraněno. Většinu obětí tvořili policisté. Jedna nálož explodovala v autě, poté se odpálil sebevražedný atentátník. K útoku se na internetu přihlásila radikální kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK).
  • 1. ledna 2017 - Téměř 40 mrtvých a desítky raněných si podle istanbulského guvernéra vyžádal útok na noční klub Reina. K útoku se přihlásil IS. 16. dubna 2017 - V Turecku se konalo referendum, v němž se těsná většina hlasujících vyslovila pro změnu politického systému z parlamentního na prezidentský: po sečtení 99 procent hlasů měli příznivci ústavní reformy 51,3 procenta; část opozice hlasování zpochybňuje.

ČTK
  • 150Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.