Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Výzvu architekti zvládli a Karlovy Vary se mají čím chlubit

Design

  7:00
Před rokem byl v Karlových Varech dokončen bytový dům Triplex od architektů z ateliéru A69. Přestože se z hlediska náplně jedná o „obyčejný“ bytový dům, pro architekturu současných Karlových Varů to byla významná událost.

Jeden z důvodů, proč architekti zvolili řešení nikoli jedné kompaktní hmoty, ale tří věží, je zalesněný svah za nimi a jeho vliv na kvalitu stavby a jejího okolí. foto: Ester Havlová

Minule jsem psal o bytovém domě s malými byty v Horažďovicích a s výraznou přidanou hodnotou v podobě exteriérových prostor pavlače a dvou dvorů. Tentokrát se budu věnovat případu přesně opačnému: velké byty, minimum společných prostor a z toho odvozená minimální údržba společného. Pohříchu je tento přístup pro současnou společnost mnohem typičtější a investorsky vděčnější. Ale i s takovým zadáním se dá vypořádat relativně se ctí.

O HORAŽĎOVICÍCH ČTĚTE ZDE

Bytový dům v Horažďovicích je tvořen dvěma hmotami natočenými vůči sobě o devadesát stupňů, tedy v půdorysu písmene L. Kratší a vyšší část stavby se obrací čelem k frekventované komunikaci, „boky“ té nižší, delší a užší míří do soukromějších prostor – na

Na atraktivní parcele na okraji širšího centra Karlových Varů v přímém sousedství lázeňského parku, ale s věcným břemenem přístupu do něj. S potenciálem nádherných výhledů, ale zároveň v sevření sousedních domů a s omezením konzervativního prostředí. Navíc ve složité terénní situaci a s nemalým stavebním objemem s územním plánem předpokládajícím parkovací dům pro 800 aut. Tak by se daly popsat vstupní podmínky, se kterými se architekti z A69 museli poprat. Pár jiných ateliérů i investorů už si před nimi na úkolu vylámalo zuby.

Dům skloněný přes cestu

Na konci dlouhého procesu projektování a stavění je jeden bytový komplex působící jako tři samostatné domy. Z ulice vypadají jako solitérní věže, přestože ty krajní jsou štítovými zdmi navázány na své sousedy. Princip věžovitého stavění, tedy i minimalizaci základů, označili architekti za typický pro Karlovy Vary a pokusili se tímto způsobem stavbu včlenit do historického genia loci.

Bytový komplex v Karlových Varech od A69

Severní věž je nejkonzervativnější, v zásadě obyčejný bytový dům, mírně převyšující svého souseda. Zešikmení dvou horních pater reaguje na ustupující střechu sousedního domu. Jižní věž sdílí jeho výtvarné principy, tedy jemně zvrásněnou omítanou fasádu a křehké detaily žaluzií a zábradlí. Především ale vizuální osamostatnění vodorovných konstrukcí, které se uskutečňuje ve stropních deskách předsazených před hmotu domu a jejich zvýrazněním černou barvou.

Zvláště byty ve vyšších patrech poskytují panoramatické výhledy, které jsou zesíleny použitím rohových oken.

V jednotlivých patrech tak panuje velká svoboda pro umísťování vertikálních okenních otvorů. Směrem do ulice jich je maximum, v bočních fasádách směrem k prostřední věži logicky mnohem méně – tady slouží především pro přisvětlení koupelen a schodiště. Hmotově je však jižní věž značně odlišná, a to především v naklonění fasády směrem k prostřednímu domu. Směrem vzhůru, za lepším osluněním i výhledy, tak dům značně objemově roste, přičemž se nahýbá nad již zmíněným přístupem do parku, který musel zůstat zachován. 

Stavba ve tvaru skály

Při bližším pozorování si uvědomíme, že tři samostatné domy by byly značně neekonomické, a zjistíme, že se v zásadě jedná o domy dva. Jižní a prostřední věž vyrůstají ze společné podnože, která obsahuje garáže, recepci, obchodní parter a na jejíž střeše je také společná „zahrada“.

Bytový komplex v Karlových Varech od A69

Solitérní stavba uprostřed je tvarově zcela odlišná. Zde se architektům podařilo pomocí řady triků opticky zmenšit dosti rozsáhlý obestavěný prostor. Základní tvar úzkého, protáhlého kvádru orientovaného kratší stranou do ulice je sochařsky osekaný a připomíná skálu. Do ulice vypadá jako šestipodlažní dům vyrůstající z jednopodlažní podnože, ale směrem k zámeckému parku kaskádovitě stoupá o další dvě patra. Na střeše tak vzniká několik exkluzivních teras přiléhajících k největším bytům. Nabízejí fascinující pohled na město rozkládající se dole v údolí. 

Fasáda je „potažena“ horizontálními okenními otvory, které vždy sdružují několik oken v jeden celek. Otvíravé a neotvíravé části jsou rozlišitelné pouze podle šířky černě natřených rámů. Používám výraz potažena, protože takový je zřetelný záměr autorů: vytvořit jednotnou kompozici, která složitěji tvarovanou hmotu sceluje. Projevuje se to především na jednotlivých nárožích, kde okna plynule přecházejí z jedné fasády na druhou. 

Také po konstrukční stránce je střední věž výjimečná. Na rozdíl od postranních věží s vyzdívaným železobetonovým skeletem je vynesena příčným stěnovým systémem, který zároveň uvnitř pomáhá vytvořit byty napříč stavbou, tedy s ideální východo-západní orientací. 

Dvě slušné novostavby jsou na Karlovy Vary málo

Rozhodnutí nevyplnit proluku jednou hmotou, ale třemi samostatnými má několik důvodů. Zalesněný svah za domem byl pro architekty z hlediska kvality stavby a jejího okolí důležitý a chtěli, aby zůstal z ulice co nejvíce viditelný. Kdežto snaha investora o maximální stavební objem – který je vždy formován ekonomickými důvody – tlačila na minimalizaci těchto průhledů. Architekti své rozhodnutí obhájili větším množstvím nárožních, tedy těch nejatraktivnějších bytů.

Minimum společných prostor? A69 se s tím vypořádali se ctí.
Minimum společných prostor? A69 se s tím vypořádali se ctí.

Minimum společných prostor? Architekti se s problémem vypořádali se ctí.

Uspořádání částí stavby ovšem vykazuje jednu podstatnou vadu. Už jsem zmiňoval „zahradu“ na střeše podnože jižní a střední věže. Místo je však takřka celý den stíněné domy, takže sluneční paprsky sem prakticky neproniknou. To se odráží i na pojetí „zahrady“. Neobsahuje totiž ani centimetr zeleně. Tvoří ji dřevěné paluby navazující na jednotlivé byty, a především drť kamínků, jejichž dvě barvy odvozené z barevnosti bytových staveb, béžové a černé, vytvářejí abstraktní vzor. Tento prostor, navíc v zadní části oddělený vysokou zdí, nepovažuji za kvalitní. Odráží ale situaci zmíněnou v úvodu, snahu o minimalizaci údržby a s ní spojenou redukci nákladů.

FAKTA:

Autoři: A69 architekti, Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, www.a69.cz

Spolupráce: Jitka Macáková, Pavel Jahelka

Dodavatel: BAUSTAV, a. s.

Investor: TRIPLEX INVEST, s. r. o.

Náklady: 231 milionů korun

Dokončeno: 2011

Přes tento výrazný problém považuji celkové řešení za velmi dobré, což částečně potvrzuje i fakt, že byty byly okamžitě rozprodány. Na poměry v Karlových Varech jde doopravdy o výjimečnou stavbu. Osobně si vybavuji pouze jedinou stavbu realizovanou v tomto městě po roce 1989, kterou bych mohl označit za skutečnou architekturu (jde o malý rodinný dům od Michala Kuzemenského a Davida Macháčka). A to je na padesátitisícové město a sídlo kraje velmi málo. Nevím, zda je tento fakt způsoben vkusem zdejších investorů, nebo nulovou podporou kvalitních novostaveb ze strany vedení města, projevující se i tím, že tu nepořádají architektonické soutěže. Dost možná tu žijí v představě, že má město natolik kvalitní historickou architekturu, že žádnou další nepotřebuje.

Autoři: