1. února 2017 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Zahraniční politika‘ Charty 77. Dokumentům o míru v Evropě dala historie za pravdu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Jiří Dienstbier ve svém eseji z roku 1986 Snění o Evropě zdůrazňoval nutnost... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Dienstbier ve svém eseji z roku 1986 Snění o Evropě zdůrazňoval nutnost... | foto: ČTK
Charta 77 neměla v úmyslu a ani se nikdy nepokoušela stát se aktérem zahraniční politiky – jejím hlavním posláním a zájmem po celou dobu existence byla obrana lidských a občanských práv v Československu. Přesto se od počátku 80. let začala častěji vyjadřovat k širším evropským a mezinárodním problémům.

Souviselo to zejména s tzv. mírovou otázkou, živou v té době jak na Západě, tak na Východě. Jenže zatímco vyhlašovaný cíl západního i komunistického mírového hnutí byl týž, jejich charakter se podstatně odlišoval. Východoevropské „mírové hnutí“ vytvářel a dirigoval komunistický stát, pro nějž šlo o důležitou součást politické propagandy. Podle ní byl ovšem nositelem militarismu „imperialistický západ“.

Na Západě šlo ale o aktivistické, zdola vyvěrající protesty proti novým formám militarizace. Protestující vinili své vlastní společnosti v další fázi studené války. Západní mírový aktivismus, jenž byl výrazem tamního sociálního pohybu, se tak velmi podobal východoevropským disidentským hnutím, s nimiž se pokoušel navazovat kontakty. Záhy se ovšem objevily názorové rozpory.

Kacířská Pražská výzva naznačila možnost německého sjednocení

Velká část západních mírových aktivistů byla hlavnímu strategickému cíli ochotna podřídit takřka vše – v duchu dobového německého bonmotu lieber rot als tod (raději rudý než tuhý). Naproti tomu východoevropští disidenti nechápali a ani nemohli chápat boj za mír jako samostatnou otázku. Jednostranně zdůrazňovaná potřeba jaderného odzbrojení a mírového dialogu mezi Západem a Východem šla podle nich na úkor demokracie a dodržování lidských práv ve východních komunistických diktaturách.

Z těchto myšlenkových podnětů vyrostla tzv. Pražská výzva, publikovaná jako dokument Charty 77 v březnu 1985, jakýsi pomyslný vrchol chartistického myšlení o mezinárodní politice. Hlavním autorem byl Jaroslav Šabata, jenž už nějakou dobu promýšlel možnosti „Helsinek zdola“ – nepsané koalice západního mírového aktivismu a lidskoprávního hnutí ve východní Evropě. Vedle Šabaty se na dokumentu autorsky podíleli především Václav Havel, Jiří Dienstbier a Jiří Hájek.

40 let Charty 77
Lidové noviny
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

GOLDIMAX s.r.o. -  Mieczysław Jacek Kociołek
Odborný prodejce plastových granulátu

GOLDIMAX s.r.o. - Mieczysław Jacek Kociołek
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 50 000 - 70 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz