"Během návštěvy Olomouckého kraje (...) tomuto projektu vyslovili podporu jak podnikatelé, tak i třeba hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil," řekl Ovčáček. Zeman o plánu výstavby evropské vodní cesty hovořil také při své loňské návštěvě Polska, kde mu podporu vyjádřil tamní prezident Bronislaw Komorowski.
Kanál Dunaj-Odra-LabePrezident je zastáncem průplavu, který by spojoval Labe, Dunaj a Odru. Podle něj by pomohl nastartovat české hospodářství. Zeman prosazoval projekt i při nedávné návštěvě Evropského parlamentu. Komise Akademie věd pro životní prostředí koncem února uvedla, že výstavba kanálu nemá nyní ekonomické, sociální ani ekologické opodstatnění. Stavba by byla podle akademiků jedním z největších zásahů člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů ČR a střední Evropy kvůli krátkodobému ekonomickému prospěchu. S výstavbou proto zásadně nesouhlasí. |
Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) podle informací z minulého týdne plánuje soutěž na studii kanálu Dunaj-Odra-Labe zastavit. Prachař Hospodářským novinám řekl, že se chce zaměřit na menší projekty, jako je splavnění Labe u Děčína a Přelouče. Prachař argumentuje mimo jiné tím, že na projektu podle něj neexistuje mezinárodní shoda.
Zeman bude pravděpodobně o stavbě kanálu hovořit na jednání vlády, které chce v blízké době navštívit. "V každém případě předpokládám, že pan prezident o tomto tématu bude hovořit se všemi možnými partnery i v zahraničí," dodal Ovčáček.
ČTĚTE TAKÉ: |
Prezident při návštěvě Olomouckého kraje řekl, že by projekt mohl napomoci s řešením nezaměstnanosti v regionu. Podle něj by na stavbě po dobu 15 let pracovalo 60 000 lidí. "Plně respektuji i argumenty proti této stavbě. Domnívám se, že řešením by bylo zpracování solidní studie proveditelnosti," podotkl Zeman.
Dohoda s církvemi
Ovčáček na tiskové konferenci mluvil o dohodě mezi Pražským hradem a církví ohledně památek v areálu Hradu. Ta podle něj není jistá. Kancelář hlavy státu nyní vypořádává nároky, které církev vznesla. Teprve poté zasednou týmy Hradu i pražského arcibiskupství. "A teprve v tomto okamžiku se začne řešit možná dohoda. Zdůrazňuji možná dohoda," řekl Ovčáček na dopolední tiskové konferenci na Hradě.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dohoda se má týkat formálního vydání některých nemovitostí katolické církvi a následné směně za jiné v areálu Hradu. Církev už podala žádosti o vydání devíti objektů. Podle pražského arcibiskupa Dominika Duky půjde o takovou dohodu, "aby hlava státu, potřebné instituce, bezpečnost celého areálu, který je do jisté míry rizikovým areálem z hlediska politiky a terorismu, mohly fungovat jako doposud a církev, která zde žije, tak najde zase ty prostory, které potřebuje momentálně pro svůj život a pro určitý rozvoj katedrály".
O které budovy se jedná?Pražské arcibiskupství před časem uvedlo, že za prezidenta Václava Klause bylo předběžně dohodnuto, že církev by měla do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jde o budovu č.p. 48, tedy Staré proboštství, Mladotův dům tvořený dvěma budovami č.p. 37 a č.p. 38 a budovu Nového proboštství č. p. 34, která by měla sloužit jako zázemí pro koncerty a další kulturní akce v katedrále. Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu, například pro potřeby Hradní stráže, zůstanou státu. |
