V tvorbě se nikdy neřídily módními trendy a jako jedny z mála umělkyň se s úspěchem věnovaly monumentální malbě. O úmrtí Válové dnes informovala i ČT.
Jitka Válová se při své tvorbě inspirovala například prehistorickými figurami, které se v poslední době objevovaly v jejích litých kresbách.
Motivem byly dvojice figur, kompozice někdy působí skoro jako motivy jeskynních pouštních kreseb. V 60. letech také začala výtvarně zaznamenávat hudební rytmické záznamy skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, Bohuslava Martinů a jazzových hudebníků. Také tyto kresebné záznamy se později promítly do jejích litých kreseb.
Sestry malířky
Sestry Válovy se narodily 13. prosince 1922. Po druhé světové válce Jitka nastoupila na VŠUP do sklářského ateliéru u Josefa Kaplického, později přešla za Květou do ateliéru Emila Filly. Umělkyně měly mimo několika společných výstav se skupinou Trasa dvě malé výstavy v Kladně v letech 1958 a 1959. Výstava v roce 1966 ve Špálově galerii v Praze byla první bilancující výstavou a také na příštích 27 let poslední.
Až v roce 1983 upozornila na jejich práci výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu. Po roce 1989 pak mohly sestry Válovy vystavovat i v zahraničí Obě malířky zůstaly svobodné a až do roku 1998, kdy Květa zemřela, žily a tvořily společně v rodném Kladně.
V roce 2003 obdržela Jitka Válová jako první cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou symbolicky převzala rovněž jako ocenění za dílo své sestry. V roce 2007 dostala medaili za podporu české kultury.
V posledních letech se Jitka Válová pohybovala na vozíku.
