Divákům se zapsala do paměti i rolemi ve filmech Limonádový Joe, Fantom Morrisvillu, Adéla ještě nevečeřela, Partie krásného dragouna, Účastníci zájezdu či v seriálu Hříšní lidé města pražského.
Květa Fialová byla známá také svým nezdolným optimismem. Jejím krédem bylo nežehrat na osud a vše přijímat s pokorou a s otevřenou náručí - i trápení a překážky, protože to člověka posiluje. Milovala zvířata, rostliny, cestování, čarodějnice, ale též stáří, o němž říkala, že ji osvobozuje. Celý život si stejně jako v řadě svých divadelních a filmových rolí i mimo jeviště uchovala jemný smysl pro ironii a nadsázku.
  |
Okouzlující a usměvavá herečka, která se narodila 1. září 1929 ve slovenské obci Velké Dravce, byla známá svým pozitivním přístupem k životu. Publikum obdivovalo její šarm a jemný smysl pro ironii především v rolích komediálního a konverzačního charakteru, k nimž patřily úlohy v hrách Vajíčko, Charleyova teta nebo Don Juan.
Přes stovku repríz odehrála v komedii Jezinky bezinky. Průběžně hrála též ve společnosti Václava Hanzlíčka a hostovala na různých scénách. Hlavní ženskou roli ze hry Harold a Maud ztvárnila vedle Městských divadel pražských také v Mladé Boleslavi a v Uherském Hradišti. V posledních letech však bojovala s následky srdeční mrtvice i s Alzheimerovou chorobou.
Fialová s vtipem vzpomínala na chvíli, kdy ji Werich angažoval na svou scénu. „Když jsem byla v jeho divadle jako divák, zašla jsem za ním, zda nepotřebuje herečku, a on mě odbyl, abych přišla druhý den. Přišla jsem podruhé a na jevišti potkala svého spolužáka Lubina Kostelku.
Werich po mně chtěl, abych udělala dědečka, a po něm, aby udělal babičku. Vzniklo asi něco příšerného, ale Werich mi tehdy řekl nejkrásnější větu: Už vás potřebuji od včera,“ řekla před lety herečka.
Fialová na jevišti vystupovala do vysokého věku. Ještě v roce 2014 bylo v Rokoku po pětileté pauze obnoveno představení Fialové Květy štěstí, které s ní k jejím osmdesátinám připravili režisér Petr Svojtka s dramaturgem Jiřím Janků. Herečka v něm čas od času divadelní formou rekapitulovala svůj život, jež jí poskytl nejen slávu, ale i řadu traumatických zážitků, s nimiž se musela vypořádat.
