Pokud do České republiky dorazí v milionech dávek jako první právě tato očkovací látka, země není na její využití připravena. Tím spíš, že dle odhadů ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) začnou dodávky již v lednu či únoru.
Česko by rádo získalo dva miliony dávek vakcíny od Pfizeru, řekl Blatný. Další tři miliony zajistí AstraZeneca |
Před vládou stojí hlavně logistická výzva. Zmíněná vakcína totiž vyžaduje nakládání podle regulí takzvaného chladového řetězce, což v tomto případě znamená skladování zhruba při minus 70 stupních Celsia. A právě v tom může být problém.
„Nevím o žádné očkovací látce s tak extrémními skladovacími podmínkami. V ČR běžně používané mají skladovací režim plus dva až plus osm stupňů,“ řekl pro Lidovky.cz Pavel Strnad z firmy JK Trading, která se distribucí vakcín zabývá.
„Nemyslím, že by někdo měl v současnosti kapacitu takových zařízení na skladování předpokládaného množství vakcíny od společnosti Pfizer,“ dodal.
  |
Ministerstvo zdravotnictví navíc ve své strategii spoléhá na praktické lékaře, kteří by měli být hlavní očkovací infrastrukturou státu. Ti ale vybavením na takto náročné skladování vakcín nedisponují.
„Při běžném denním provozu lze zvládnout mezi deseti, maximálně dvaceti očkováními,“ popsal pro Lidovky.cz praktický lékař Josef Štolfa z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Při vyšších počtech už by podle něj nebylo možné věnovat stejnou péči i běžným pacientům s „necovidovými“ obtížemi.
Manévry v ordinacích praktiků by se při nutnosti rychle naočkovat tři a půl milionu lidí, což je číslo z materiálu resortu zdravotnictví, prakticky nedaly zvládnout. Po podání vakcíny je totiž nutné, aby člověk zůstal zhruba třicet minut v blízkosti ordinace pro případ, že se u něj projeví neočekávané reakce.
„Taková je praxe i u dlouhodobě ozkoušených vakcín. U těchto nových je to o to nutnější,“ doplnil Štolfa.
Vakcína musí hlavně zastavit umírání, dávat ji dětem nemá význam, míní vakcinolog Beran |
Počty praktiků v poměru k potřebnému počtu naočkovaných v první etapě ukazují na hlubší problém než jen skladovací logistiku očkovacích látek. Potýkat se s ním stát bude, i pokud dorazí zásilky od dalších firem, jako jsou AstraZeneca či nedávno ohlášená Moderna, jejichž produktům stačí k bezpečnému skladování běžné „ledničkové“ teploty.
116 tisíc lidí za den
Mezi 3,5 milionu jedinců, které je potřeba naočkovat co nejdříve, patří chronicky nemocní, důchodci, klíčoví zdravotníci či pracovníci sociálních služeb. Má to dva háčky. Jednak nutnost disponovat alespoň sedmi miliony kusů vakcíny, jelikož každý člověk vyžaduje dvě dávky. Česko tolik sice v součtu objednáno má, ale jelikož se prozatím jedná o tři různé výrobce – Pfizer, AstraZeneca a Johnson & Johnson – nelze předpokládat, že dorazí všechny najednou.
Druhý zádrhel je prostá matematika. Mezi oběma dávkami musí mít pacient měsíční pauzu. V ideálním případě je tedy potřeba za třicet dnů stihnout naočkovat všechny potřebné a hned naskočit na druhou várku dávkou. To by znamenalo potřebu vpravit očkovací látky zhruba do 116 tisíc lidí za den. I pokud by se rozhodlo zapojit do vakcinace obyvatelstva všech 5,5 tisíce lékařů, museli by stihnout za den naočkovat přes 21 lidí, což je těsně nad praktickým limitem, který odhaduje Štolfa.
Taková úvaha navíc pomíjí komplikace, jež by pravidelná rozvážka „pfizerovské“ hluboce mražené vakcíny představovala. Jen pro srovnání: nejvíce očkovanou skupinou jsou tradičně děti, jimž za celý rok píchnou lékaři zhruba 1,3 milionu vakcín.
Materiál resortu zdravotnictví zatím spoléhá ještě na dvě další části infrastruktury – vakcinační centra nemocnic a zdravotních ústavů. Jejich kapacitu ale zatím nikdo nevyčíslil a není jasné, zda by je šlo v době napjaté situace ve zdravotnictví personálně vhodně vybavit.
Podle vyjádření resortu se „očkovací strategie bude upravovat v závislosti na vakcíně, protože musí zohlednit její specifické logistické podmínky“.
Nadějná vakcína proti koronaviru? AstraZeneca by ji mohla k očkování dodat už v prosinci, řekl její šéf |
V současnosti má na starost očkování tuzemský distribuční gigant Avenier, který službu za skoro 700 milionů korun ročně poskytuje českému státu od roku 2009. I společnost s takovou zkušeností s českým zdravotnictvím zatím ohledně vakcíny Pfizeru tápe.
„Veškeré informace, se kterými v současné době pracujeme, jsou z veřejně dostupných zdrojů. K detailům konkrétních požadavků a parametrů se s ohledem na aktuální stav příprav tedy nemůžeme vyjádřit,“ napsal pro Lidovky.cz mediální zástupce Avenieru Martin Nesrsta s tím, že se jeho firma o problematiku intenzivně zajímá.
Připravené Německo
Česko, řídící se stále zářijovým materiálem resortu zdravotnictví, se zatím vydává cestou Itálie, jež spoléhá na svou síť praktických lékařů. Jinde jsou flexibilnější. V Německu už minulý týden odevzdávaly spolkové země vládě seznam celkem šedesáti adres, na nichž budou zřízena improvizační velkokapacitní očkovací centra.
Němci také vyvíjejí centrální registrační systém, který má držet přehled o tom, kdo už vakcínu dostal. K tomu ještě přidávají aplikace, skrze něž mohou lidé hlásit případné vedlejší účinky zatím ne tak dobře ozkoušené vakcíny. Podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové jsou nyní v Německu schopni začít očkovat prakticky ze dne na den.
Velká Británie načrtla plán zahrnující 1500 očkovacích míst, jež by měla zvládnout vakcínu vpravit do milionu lidí týdně. Nizozemci, kteří počítají s nasazením vakcíny od Pfizeru, si spočítali, že bude potřeba zhruba tisíc velkých kamionů. Tamní armáda na to sama nestačí, a tak už se rodí plán využívající pomoc logistických firem.
Ministr Blatný nedávno oznámil, že Česko má zájem o dva miliony kusů vakcíny Pfizer skrze hromadnou objednávku Evropské unie. Do vakcinačního portfolia země spadají ještě objednávky po dvou milionech kusů od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. To dělá dohromady šest milionů kusů očkovacích látek, jež vystačí pro tři miliony Čechů. Blatný už dříve uvedl, že by se tuzemská populace měla dostat na 65 až 70 procent proočkovanosti.
