Některé továrny našly cestu k vakcinaci zaměstnanců, očkování ve firmách přitom vláda zatím nepovolila |
Krom jiného se takový člověk vyhne nařízeným povinným testům, prokazovat bezinfekčnost musejí lidé například pro účast na hromadných kulturních či sportovních akcích, využívání různých služeb nebo návštěvy v nemocnicích či na restauračních zahrádkách. Nově platné pravidlo, jež vše zmíněné usnadní, má požehnání i odborníků.
Delší interval podporuje kupříkladu Česká vakcinologická společnost. „Má to vědecké opodstatnění, máme k dispozici výsledky studií a vycházíme z nich,“ řekl serveru Lidovky.cz předseda uskupení a taktéž vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek. Nová pravidla začnou platit od pondělí 27. května. Doposud byl člověk považován za „bezpečného“ 90 dní po prodělání nemoci.
Za protažení lhůty na šest měsíců dlouho plédoval i epidemiolog Roman Prymula. „Máme v rukách data, jež ukazují, že protilátky a zejména buněčná imunita přetrvávají v organismu delší dobu po onemocnění,“ uvedl pro Lidovky.cz Prymula, člen České vakcinologické společnosti. Zmínil dánskou studii, jež uvádí, že půl roku od nákazy vykazuje dostatečnou imunitu proti covidu až 80 procent vyléčených. Prymula považuje výzkum severské země za věrohodný a výsledky za jednoznačné. „Na můj vkus se k tomu přikročilo poměrně pozdě, ale důvody chápu. Ministerstvo zdravotnictví je obezřetné a vychází z mezinárodních údajů a analýz,“ uvedl poradce prezidenta Miloše Zemana.
Pravidlo o „bezpečných“ 180 dnech od nákazy ctí už nyní například Dánsko, Slovinsko, Německo či Chorvatsko. „Kritéria ale musejí platit stejná napříč Evropou, jinak to nemá cenu. Ono to bude mít hlavně význam pro cestování, protože lidé, kteří prodělali covid v posledních šesti měsících, se nebudou muset nechat testovat,“ uvedl Prymula.
S prodloužením státem uznávané délky imunity po covidu souhlasí také imunolog Václav Hořejší. „Je to oprávněné a přijatelné, nařízení se opírá o vědu a vychází z různých dat. Většina lidí je skutečně chráněná nejméně šest měsíců protilátkami, které získali po prodělání nemoci,“ řekl serveru Lidovky.cz Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zároveň ale upozornil, že i vyléčení se musejí chovat zodpovědně a být opatrní, nic totiž není stoprocentní.
Dokončené očkování proti koronaviru má třetina lidí starších 65 let, zatím se mohou hlásit lidé starší 40 let |
Státní zdravotní ústav (SZÚ) od počátku pandemie v polovině dubna evidoval 1535 případů opakované infekce koronavirem. „Věkové rozpětí u osob je 1 až 100 let, medián 42 let. Interval mezi první a druhou epizodou onemocnění byl v rozmezí 68 až 359 dní,“ upřesnil Marek Malý, který v SZÚ vede Oddělení biostatistiky, přičemž poměr mezi počtem žen a mužů, kteří se nakazili covidem poněkolikáté, je v Česku přibližně stejný. Taktéž zmíněná dánská studie uvádí, že hladina protilátek se v návaznosti na pohlaví příliš neliší.
Kdy zamířit na očkování
Spousta vyléčených nyní dumá, jak dlouho po prodělání infekce se dostavit k vakcinaci. Odborníci doporučují vyčkat minimálně čtvrt roku. „Ideální je přijít v období od tří do šesti měsíců od potvrzení nákazy,“ uvedl šéf České vakcinologické společnosti Chlíbek. Zmínil také, že i kdyby injekci dostal někdo dříve, nic mu nehrozí. „Měl by pak ale zbytečně vysokou hladinu protilátek,“ poznamenal k tomu Prymula.
„Zástupci rizikových skupin by měli jít na očkování tři měsíce po prodělání covidu, mladší lidé bez zdravotních komplikací mohou počkat i déle,“ uvedl imunulog Hořejší, jenž setrvale nade vše vyvyšuje očkování, podle něj vakcíny poskytují daleko lepší ochranu než imunita získaná onemocněním.
Podle epidemiologa Prymuly je ještě v pořádku, pokud se člověk nechá naočkovat šest měsíců od chvíle, kdy se koronavirem nakazil. „Osobně si dovedu představit, že by to byli kupříkladu lidé, kteří prodělali těžší formu onemocnění,“ uvedl Prymula. Pokud měl infikovaný vážnější průběh koronaviru, dá se totiž očekávat, že má v těle i více protilátek.
Nemoc jako už jedna dávka
Posunutí očkování podle odborníků nenaruší dosažení kýžené mety, tedy kolektivní imunity spojené s proočkovaností populace. „Protože lidé jsou půl roku po covidu kryti onemocněním, mají po něm imunitu,“ uvedl k tomu Prymula.
Ve hře je navíc také možnost, že by všichni nedávno uzdravení dostali už jen jednu dávku vakcíny, nikoliv obvyklé dvě (u jednodávkových by logicky injekci také dostali jen jednu).
Dovolená není důvod pro odložení druhého termínu očkování. Jediný důvod je nemoc, míní Svrčinová |
„Myslím si, že se to schválí. V tomto schématu se onemocnění bere jako jedna dávka a vlastní očkování jako druhá dávka,“ doplnil bývalý ministr zdravotnictví Prymula. K jeho tezi se přiklání i Hořejší. „Vyléčení jsou po dobu šesti měsíců chráněni zhruba stejně, jakoby dostali jednu dávku vakcíny,“ uvedl imunolog pro Lidovky.cz.
Nově přijaté nařízení platí pro všechny bez rozdílu. Nevztahuje se jen na čerstvě nakažené, ale i na ty, kterým už běží dříve stanovená bezpečná lhůta 90 dní.
„Každý, kdo prodělal nemoc v posledních šesti měsících, je považován za imunního,“ uvedl Prymula. Zároveň dodal, že ochranná lhůta se v budoucnu možná ještě protáhne, bezpečný interval by pak mohl být ještě delší než nynějších šest měsíců. „Všechno ukáže čas, lhůta by se prodloužila třeba o další tři měsíce,“ řekl epidemiolog. Některé výzkumy totiž naznačují, že přirozená imunita by mohla od prvního pozitivního testu vydržet dokonce osm měsíců a možná i o něco déle.
