Advokát Čepro Císař: Krejčířovo vydání z JAR by nic nezměnilo

LN: Čepro se o tom, že má zaplatit téměř tři miliardy korun, dozvědělo v až okamžiku, když do jejího sídla dorazil exekutor. Krejčířovi totiž pomáhala podplacená zaměstnankyně podatelny Čepra. Ta zatajila všechny zásilky o probíhajícím soudním řízení, ve kterém Krejčířova skupina uplatňovala falešné pohledávky. Co si o takovém průběhu podvodu myslíte?
Řekl bych, že okolností bylo víc než jedna podplacená zaměstnankyně pracovnice podatelny. Vůbec zvláštní bylo, že soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání na základě žaloby o více než 2,6 miliardy korun. Je nanejvýš zajímavé, že se u soudu někdo nezamyslel nad tím, zda není divné, že Čepro na výzvy soudu vůbec nereagovalo. Nechci být konkrétní, ale myslím, že tam musela být učiněna ještě nějaká další opatření, aby to všechno prošlo hladce a v tajnosti.

LN:V případě zaměstnankyně z podatelny bylo nakonec upuštěno od potrestání. Proč, když hrála tak klíčovou roli?
To byl spíš smutný příběh. Ta žena byla ve složité rodinné a osobní situaci, které prostě někdo zneužil. Určitě si nebyla vědoma následků svého jednání. Když to zjistila, začala s orgány činnými v trestním řízení spolupracovat.

LN:Do jaké situace se státní podnik kvůli Krejčířovu podvodu dostal?
Dá se říct, že to pro byla otázka života a smrti. Stabilita Čepra byla skutečně ohrožena, hlavně ve vztahu k bankám. Několik měsíců byla v situaci, kdy proti sobě měla pravomocný a vykonatelný rozsudek, který jí ukládal zaplatit téměř tři miliardy korun. Nějakou dobu totiž neexistoval ani odklad vykonatelnosti, k němuž přivolil až Ústavní soud. O existenci sice fiktivní, ale přisouzené pohledávky se přitom dozvěděla tak, že do sídla společnosti Čepro přišel exekutor Juraj Podkonický. Proti exekuci pak zasahovala policie.

LN:Z jakého důvodu je případ u soudu už 14 let?
Případ měl tři větve. Dvě větve jsou už definitivně vyřešeny pravomocnými rozsudky. Třetí větev se nyní týká společnosti Lancelin, která pohledávku uplatňuje, a ta je stále v běhu. Původní žalobce měl totiž údajnou pohledávku postoupit lichtenštejnské společnosti Global License and Services Establishment. A protistrana se ji pak snažila dostat do hry namísto něj. Spor o to, kdo má v řízení vystupovat, se vlekl od roku 2008 do roku 2015. My jsme vstupu této neznámé lichtenštejnské společnosti do řízení oponovali. Protistrana se snažila z fiktivní pohledávky učinit něco bonitního, s čím se obchoduje, a o co se uchází různé zahraniční společnosti. Za lichtenštejnskou společností přitom stál bývalý obchodní ředitel Martin Pechan, který byl nepravomocně odsouzen právě za podvodné uplatňování fiktivních pohledávek za Čeprem. Bylo tedy jasné, že je to stále jedna skupina osob, která se chce jen odít do lepšího světla.

LN:Na koho tím chtěli udělat dojem?
Předpokládám, že na soud a na média. Do dneška se občas v médiích objevují články, u kterých se dá tušit, že jsou objednané. V nich se hovoří o tom, že se s fiktivní pohledávkou obchodovalo či stále obchoduje, a že zájemci o ni hledají způsob, jak Čepro výhodně privatizovat.

LN:Zůstala otázka, kdo skutečně stojí za společností Lancelin, nezodpovězená?
Důkazy na to nemáme, ale ze souvislostí se dá dovodit, že za ní stojí stále stejné osoby, zejména Martin Pechan. Náznakem toho je, že se za celou dobu nezměnil advokát, který zastupuje žalobce v civilním sporu. Shodou okolností je to advokát, který zastupuje i Martina Pechana v trestním řízení s Radovanem Krejčířem.

LN:Právě Martin Pechan se u soudu pokoušel dokázat, že část pohonných hmot byla z Čepra vyváděna bez dokladů. Jak argumentuje?
Snažil se vnést zmatek do hlav soudců. Využívá toho, že byl odborným ředitelem a sebemenší drobný účetní nedostatek či pochybení zveličuje do obrovských rozměrů. Snaží se dokázat, že v Čepru byl obrovský chaos. A že si společnost nebyla vědoma či úmyslně zakrývala, že někomu pohonné hmoty dluží. Ovšem trestní soud konstatoval, že Bena po celou dobu obchodování v rámci systému Čepra, tedy až do roku 2002, obchodovala s nezdaněnými pohonnými hmotami. A aby to Bena zakryla, vykonstruovala pohledávku za Čeprem, kterou postoupila neexistující pohonné hmoty původního žalobce - předchůdce Lancelinu. Ten pak tvrdilil, že tam ty pohonné hmoty stále má. Vše bylo završeno podvodem s podatelnou Čepra, aby byla fiktivní pohledávka zdánlivě pravomocně podložena.

LN:Rozsudek zatím nenabyl právní moci ohledně Martina Pechana a údajné Krejčířovy pravé ruky Ivana Zagory. Oba se z jednání se omluvili, přestože trvají na své účasti u jednání. Co mohlo být důvodem?
Řekl bych, že tam spíš nechtěli být, aby se nesvezli na mediální vlně společně s Krejčířem. Předpokládám, že chtějí, aby to proběhlo spíše v tichosti.

LN:Před dvěma lety jste se při soudním jednání přel se zástupcem protistrany o to, jak se chová palivo v potrubí. Meritem případu totiž byla právě přeprava nafty produktovody Čepra. Na to asi právní vzdělání úplně nestačí, nebo už jste v této terminologii zběhlý?
Společnost Čepro zastupujeme už 12 let, takže známe i technické aspekty, a tato argumentace nás nerozhodila. Musím ale přiznat, že v technických záležitostech případu jsme se v museli hodně zorientovat. Ve věci byly dokonce tři znalecké posudky. Jeden, který si nechala udělat policie. Ten konstatoval, že tam žádné pohonné hmoty nebyly. Proti tomu si protistrana objednala další znalecký posudek, který došel k opačnému závěru. Náš klient si objednal znalecký posudek, který došel ke stejným závěrům jako znalecký posudek policie. Soudkyně nakonec udělala správnou věc - přerušila řízení až do doby pravomocného trestního rozsudku, který tuto věc řešil.

Jaromír Císař Vystudoval Právnickou fakultu UK, kde až do roku 2003 působil na katedře právních dějin. Dodnes studentům přednáší francouzské právní dějiny. Od roku 1993 je společníkem pražské advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Ve své advokátní praxi se věnuje obchodnímu a insolvenčnímu právu, pracuje také jako rozhodce a insolvenční správce.

LN:Společnost nakonec škodu vyčíslila na 85 milionů korun. Jak k částce došla?
Jsou to náklady na obranu společnosti proti důsledkům útoku. Není to jen za právní služby. Čepro sice tímto útokem nepřišlo o žádný byznys, ale muselo si vypomáhat u bank, což přineslo obrovské náklady.

LN:Váhal jste se případu ujmout?
Když jsme se případu ujímali, Radovan Krejčíř už byl mimo Česko. Nebyli jsme tedy v ohni dramatu. Z hlediska zvažování rizik teoretického ohrožení se nám to nezdálo nebezpečné. Vycházeli jsme z toho, že jsme nahraditelní, čili i kdyby nám někdo něco provedl, tak přijde jiný advokát. Ale hodně lidí a kolegů z oboru se ptalo, jestli opravdu víme, do čeho jdeme. Říkali, že nás za naši odvahu obdivují.

LN:Naznačovali, že byste měli mít obavu o život?
Ano, přesně tak. Nic takového jsme nezažili, ale musím to tedy zaklepat.

LN:Krejčířova obhájkyně tvrdí, že jeho vinu nikdo u soudu neprokázal.
Podle mého názoru byla vina Radovana Krejčíře jednoznačně prokázána. Úlohou obhájce je pak samozřejmě rozporovat argumenty obžaloby a pro klienta nepříznivé rozhodnutí zvrátit. Očekáváme proto, že ve věci bude podáno dovolání. Pokud by obhájkyně cokoliv z rozsudku uznávala, poškozovala by svého klienta a porušovala tím povinnosti advokáta.

LN:Pochyboval jste někdy o tom, že nemusí Čepro vyhrát? A kdy přišel rozhodující moment?
Nepochyboval jsem nikdy. Znám pravdu a jsem o ní přesvědčen. Ale mohlo to mít různé peripetie. Například to, jak nám obecné soudy odmítaly naše argumenty ohledně nedostatku aktivní legitimace lichtenštejnské společnosti, čímž připouštěly její vstup do civilního řízení. Tak to bylo opravdu znepokojivé. Jako velký zlom hodnotím trestní rozsudek.

LN:Případ se může znovu otevřít, pokud bude Radovan Krejčíř vydán do Česka. Změnila by něco jeho přítomnost u soudu?
Nemyslím si, že by to něco změnilo. Ale znamenalo by to prodloužení celé anabáze. Nicméně, odůvodnění rozsudku už obsahuje všechny podstatné skutečnosti. Obhajoba Radovana Krejčíře uvedla vše, co by mu mohlo být ku prospěchu, a stejně neuspěla. Takže si nedovedu představit nic, co by mohla jeho přítomnost u soudu změnit.

LN:Proč podle Vás Radovan Krejčíř usiluje o vydání do Česka?
O vydání usiluje, protože jeho trest v JAR je vyšší než ten, který dostal u nás. Myslím si, že jednání ministerstev spravedlnosti JAR a toho českého nebudou vůbec jednoduchá. Pokud mám správné informace, tak ministerstvo spravedlnosti JAR o vydání ještě nerozhodlo, a to údajně z toho důvodu, že tamní justice vede proti Krejčířovi další čtyři trestní stíhání pro odlišné skutky. Takže je otázkou, zda, kdy a za jakých podmínek bude vůle Krejčíře do České republiky vydat.

LN:Udělala společnost Čepro opatření, aby se nic podobného už nestalo?
Samozřejmě, po takovém případu udělala společnost Čepro mnoho zásadních opatření. Snahy útočit na Čepro jsou tu ale pořád. Nedávno jsme vedli obranu proti šikanóznímu insolvenčnímu návrhu, kde opět figurovala neexistující pohledávka. Insolvenční řízení ale formálně probíhalo. Vážnost ataků na Čepro se snižuje, ale probíhají pořád. Ohrožení nepřestává. Je to bohatá státní společnost, obchoduje v oboru, kde se podvody často dělaly a možná i dělají, takže musíme být stále ve střehu.

LN:Případ má kořeny hluboko v 90. letech, kdy byla úplně jiná atmosféra než dnes. Myslíte si, že by se to už dnes stát nemohlo?
Myslím, že když to parta kolem Krejčíře tenkrát vymýšlela, tak to bylo jenom ze zoufalství a snahy vymyslet obranu proti celním a daňovým nedoplatkům a v té souvislosti hrozícímu trestnímu stíhání. Nikdy to nemohli myslet úplně vážně. Jsem ale přesvědčený o tom, že to celé někdo velmi rafinovaně vymýšlel. Třeba ten „fígl“ s obsílkami musel vymyslet zkušený právník, který ví dobře, jak to chodí u soudu. A gangsterskou optikou to na počátku asi mohlo vypadat, že to i vyjde.