22. října 2017 19:30 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

7 událostí, které přinesly volby: silnější Babiš, Sládek 2.0, ČSSD na dně či TOP 09 obraná Piráty

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Novináři očekávají příchod předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na tiskovou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Novináři očekávají příchod předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na tiskovou... | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA V letošních volbách zůstala jediná jistota. Opět dopadly v rozporu s tím, jaké rozvrstvení sil mezi politickými stranami signalizovaly průzkumy. ANO dominovalo víc, než se předpokládalo. Na hluboký propad sociálních demokratů nebyl nikdo připravený. A TOP 09 uhájila přítomnost v Poslanecké sněmovně způsobem, který nemůže zůstat bez hluboké změny celé strany. Server Lidovky.cz přináší přehled nejvýraznějších motivů letošních voleb.

1. Strašení Babišem nevyšlo

ČTĚTE:

Ačkoliv tradiční strany postavily kampaň z valné části na odporu vůči Babišovi, nezafungovalo to. Voliče údajná hrozba posunu k autoritářskému režimu, vyvedení země z hlavního proudu Evropské unie či dalších regulací ze strany státu prostě nezajímaly. Efekt byl přesně opačný. Babiš si podržel většinu pravicových voličů získaných v minulých volbách, v těch letošních pro změnu ve velkém lovil voliče na levici. ANO je v současnosti jedinou velkou stranou.

2. Katastrofální pád ČSSD

ČTĚTE:

Z frontálního útoku Babiše na levicové voliče vyšla zcela zdecimovaná ČSSD. Oproti minulým volbám se její podpora smrskla na třetinu, konečný účet jen těsně nad sedm procent hlasů je zdaleka jejím nejhorším výsledkem po vzniku České republiky. Ve straně už zní hlasy po odstoupení vedení partaje a svolání mimořádného sjezdu, na kterém si musí strana ujasnit, co dál, aby neskončila v politickém zapomnění. 

„Byl jsem přesvědčený, že si sociální demokracie udrží své voličské jádro a bude mít alespoň 10 procent. Její tragický výsledek je největší překvapení voleb,“ říká politolog a sociolog Daniel Kunštát. Strana se zpožděním jednoho volebního období míří do očistce v opozici, jak si to po minulých volbách zažila ODS.

Politická scéna je nejvíce roztříštěná ve své historii.

Politická scéna je nejvíce roztříštěná ve své historii.

3. Roztříštěnost politické scény

Poslanecká sněmovna bude v tomto volebním období zdaleka nejpestřejší, lavice v dolní komoře parlamentu obsadí dohromady devět subjektů. Nově se do sněmovny dostali Piráti, SPD a Starostové. Takovou roztříštěnost dosud politická scéna nezažila. Z tohoto pohledu tak bude dosažení jakékoliv dohody na sněmovní půdě, ať už při obsazení orgánů dolní komory či pro schválení zákonů, náročnější než dříve, jednání budou po politických aktérech žádat maximální trpělivost a konstruktivnost.

4. Nástup Pirátů, kteří vládli v částech Prahy

Obrovský úspěch prožívá Česká pirátská strana. Po debaklu v minulých volbách Piráti nerezignovali, naopak pokračovali v politické práci v regionech, maximálně zužitkovali atraktivní marketing a do voleb šli jako černí koně. Tuto roli naplnili beze zbytku, když se s téměř jedenácti procenty stali třetí nejsilnější stranou. Bodovali ve velkých městech, vyhráli třeba ve velkých pražských částech Praha 5 či 6.

5. Dramatický boj o život, TOP 09 ještě dýchá

ČTĚTE:

Vzestup Pirátů zaplatila více než polovinou svých preferencí TOP 09, alespoň tak zatím čtou výsledky odborníci. „Jedna věc je, že si přebíraly hlasy voličů STAN, TOP 09 a KDU-ČSL, to je evidentní. Ale co bylo pro TOP 09 smrtelné, byl nástup Pirátů. TOP 09 ztratila podle mého soudu mezi mladými voliči a prvovoliči, kteří masově, zdá se, podpořili Piráty,“ míní sociolog Kunštát. Stranu zachránily „až na pásce“, v nejdramatičtějším závodě, co historie českých voleb pamatuje, až výsledky z Prahy, kde bodoval čestný předseda Karel Schwarzenberg a mladý Dominik Feri. Protřelý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který má ovšem velké množství odpůrců, má v úterý oznámit, jestli bude pokračovat ve vedení strany.

6. Útok „nesystémových“ stran na ústavní většinu

ČTĚTE:

Ještě velmi krátce před sečtením všech hlasů se zdálo, že trojice subjektů, jimž kritici vyčítají, že jsou ohrožením demokracie v Česku, tedy ANO, KSČM a SPD, urve ústavní většinu. Ke 120 mandátům chybělo těmto stranám nakonec jen pět křesel, navíc ANO tvrdí, že ani s komunisty, ani s Okamurovou SPD nehodlá spolupracovat.

Podle sociologa Kunštáta nelze jejich masivní úspěch vnímat jako zúčtování většiny českých voličů se současným režimem. Ukotvení voličů zmíněných subjektů je prý natolik pestré, že nelze mluvit o jejich jednoznačném odmítnutí politického zřízení v současné podobě. „Nenálepkujme voliče ANO, což je třicet procent voličů, en bloc. Určitě to nejsou lidé, kteří mají nedemokratické názory nebo odmítají dosavadní demokratický vývoj ve prospěch autoritářského státu. To si skutečně nemyslím,“ uvedl Kunštát.

Pirátská strana - Ivan Bartoš.
Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura hovoří k novinářům na tiskové konferenci ve volebním štábu SPD.

7. Úspěch Tomia Okamury aneb Miroslav Sládek 2.0

ČTĚTE:

S Tomiem Okamurou vkročila do Poslanecké sněmovny verze Miroslava Sládka pro 21. století. Silný odpor k politickému establishmentu, volání po přímé demokracii a touha vystoupit z evropských struktur provázená xenofobními narážkami, to všechno zůstalo. Okamura se liší jen lepším marketingem a o něco učesanějším slovním projevem. Nicméně pro sněmovnu z toho plyne, že se bude muset srovnat s rétorikou, která v ní ve velkém poslední dvě desítky let chyběla.

Okamurovi se povedlo to, o co marně usilovali krajně pravicoví lídři před ním. Stmelil hlasy všech, kteří se otevřeně obávají všeho cizího, ať už na domácí půdě (Romové), nebo ze zahraničí (uprchlíci). „V reálné politice nebude mít žádný vliv. A právě proto, že se nenamočí, a bude akcentovat téma Evropské unie, muslimských imigrantů, si může udržet, pokud ho nepotkají nějaké fatální skandály, voličské jádro,“ uvažuje Kunštát.

A co dál? Cuknou strany, nebo Babiš?

ČTĚTE:

Pokud budou strany odmítat vládu s Andrejem Babišem, kterého policie před volbami obvinila z organizování dotačního podvodu za 50 milionů korun v kauze Čapí hnízdo (Babiš a spoluobviněný místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek nyní opět získali imunitu), poroste role prezidenta Miloše Zemana, který už si prakticky řekl o roli jakéhosi mediátora povolebních vyjednávání. „Chce být tím, kdo před prezidentskými volbami bude působit konsensuálně. To znamená, že bude přemlouvat ostatní politické strany, aby Andreje Babiše podpořily,“ míní politolog Pavel Šaradín.

Naději ke vzniku nové vlády dávají dva faktory. Lze si jen těžko představit, že demokratické strany by skutečně chtěly riskovat koalici ANO s komunisty a Okamurou. Současně je prakticky jisté, že nestojí o předčasné volby. Voliči ANO by se tím mobilizovali ještě víc.

Podle Šaradína si ale Babiš může uvědomit vážnost situace a obrovskou nechuť ostatních partají usednout s ním do vlády, a navzdory deklarované podpoře od prezidenta nechá prostor ke vzniku kompromisu. „Nakonec to může být tak, že on řekne, že ve vládě nemusí být, čímž tu cestu odblokuje,“ tvrdí Šaradín.