Vysloužil si přezdívky „brazilský Trump“ nebo „tropický Trump“. A nikoli náhodou. Stejně jako newyorský realitní magnát i on umně ovládl sociální sítě a stihl hrubě pourážet kdekoho. Od svých rivalů přes domorodé obyvatele, homosexuály nebo ženy. Nyní pravicový populista Jair Bolsonaro míří do nejvyššího úřadu v nejlidnatější jihoamerické zemi. V neděli zvítězil s 55 procenty v druhém kole brazilských prezidentských voleb. A slibuje zásadní změny. Takové, s nimiž zřejmě mnozí nebudou souhlasit.
Nedělní hlasování hluboce polarizovalo brazilskou společnost. Ostatně, výmluvně o tom svědčí už jen to, že při kampani Bolsonaro málem přišel o život. Třiašedesátiletého politika počátkem září kvůli jeho názorům na jednom z předvolebních mítinků pobodal nožem do podbřišku jeho odpůrce schovaný v davu. Bolsonaro tehdy podle lékařů ztratil 40 procent krve a strávil několik dní v ohrožení života v nemocnici.
Bolsonaro chce v Brazílii ještě před inaugurací usnadnit držení zbraní. Věří, že tím sníží kriminalitu |
Do boje o prezidentský úřad se však vrátil tímto incidentem posílen. Jeho levicový rival, někdejší starosta Sao Paula a bývalý ministr školství Fernando Haddad, dostal v druhém kole o deset procentních bodů méně než Bolsonaro. Po bezmála 26 letech, kdy v čele země stáli levicoví a středoleví prezidenti, tak do nejvyššího úřadu míří muž, jenž zavedeným stranám, zvláště těm nalevo, vyhlásil válku.
„Nemůžeme pokračovat ve flirtování se socialismem, komunismem a levicovým populismem,“ vzkázal Bolsonaro 210 milionům Brazilců v televizním projevu krátce po vítězství v nedělních volbách. Nasadil však o poznání mírnější tón než v předvolební kampani, když slíbil, že bude vládnout všem Brazilcům nehledě na jejich orientaci, názory nebo barvu pleti. Není to přitom tak dávno, co mimo jiné prohlašoval, že kdyby byl jeho syn gay, byl by raději, kdyby zemřel. A podobně kontroverzních výroků si za bezmála tři desetiletí, která strávil v parlamentu, připsal celou řadu.
Za tu dobu mimochodem stihl vystřídat i pěknou řádku politických stran. Od roku 1989 zasedl v parlamentních lavicích za devět různých partají. Proslul jako zastánce konzervativních hodnot ve věcech rodiny a hlasitý obhájce vlastnictví zbraní či vlády pevné ruky. Jako bývalý armádní kapitán se nechal třeba slyšet, že nemá nic proti mučení. A k obavám mnohých doma i za hranicemi neskrývá ani sympatie k někdejší vojenské diktatuře, jež zemi vládla mezi roky 1964 a1985. Ostatně, viceprezidentem se stane generál ve výslužbě Hamilton Mourao. Do Brazílie sužované hospodářskými těžkostmi, kriminalitou a v poslední době i rostoucím počtem uprchlíků z Venezuely se tato dvojice dušuje vrátit vládu práva a pořádku.
Od roku 2015 do Brazílie uteklo na 60 tisíc Venezuelanů. Je přitom jistým paradoxem, že Bolsonaro, který prohlašuje, že Brazílie nemůže být zemí otevřených hranic, má sám přistěhovalecké kořeny. Oba jeho rodiče pocházeli z rodin italských imigrantů.
Pan Čistý mezi korupčníky
Jestli však nějaká událost umožnila vzestup pravicově populistického politika v zemi, jíž po čtvrt století dominovaly středolevé strany, pak to byl mohutný korupční skandál, jenž otřásá Brazílií poslední čtyři roky. Aféra, pro kterou se vžilo označení Lava Jato (Automyčka), vrhla nepříznivý stín i na Bolsonarova levicového rivala Haddada, protože strávil takřka sedm let v kabinetu někdejšího prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
Právě on je jednou z ústředních postav korupčního skandálu, v němž figurují desítky politiků napříč stranami a manažeři napojení na státní ropný kolos Petrobras. Mezi nimi také další bývalá hlava státu, Dilma Rousseffová, nebo dosluhující prezident Michel Temer. Ačkoliv Bolsonaro jitří emoce svými radikálními názory, přinejmenším jednomu nelze upřít: za všechna ta léta v politice nemá na kontě žádný škraloup v podobě podezření z korupce.