Neděle 1. srpna 2021, svátek má Oskar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika

Berlín je jistota, Praha dobrodružstvím. Chtěla bych propojit obě metropole, říká podnikatelka Danuše Siering

Podnikatelka Danuše Sierling. foto: Michal Turek, MAFRA

Již na jaře příštího roku by mohla odstartovat revitalizace jedné z nejrušnějších pražských lokalit, a to okolí ulice Na Poříčí. Ta by se měla proměnit na artový bulvár. „Byl by to příklad i do zahraničí, jak z rušné a neutěšené ulice udělat něco, kam lidé rádi chodí,“ říká podnikatelka Danuše Siering.
  18:56

Lidovky.cz:Jste iniciátorkou projektu GoFlorenc, jejímž cílem je revitalizace lokality Na Poříčí. V této ulici vlastníte dům Černá labuť. Co bylo hlavní pohnutkou pro založení této iniciativy?
Dobře vím, co vadí našim nájemníkům z Černé labutě. Právě jejich potřeby a trápení stály za projektem GoFlorenc. Žiju v Berlíně, ale podnikám v Praze. Třicet let sem jezdím pravidelně každý týden, k Praze mám skutečně blízko. Lidé si vždy stěžovali na ulici Na Poříčí a její okolí.

Lidovky.cz:A co jim vadilo nejvíc?
Poukazovali na to, že je ulice neutěšená, že jí lidé jen proběhnou, ale nezastaví se. Největším problémem ale byly časté dopravní havárie. Tramvaje, které ulicí projíždějí, jedou velmi rychle. Stalo se mi, že jsem vycházela z Černé labutě a potkala jsem jednoho z nájemníků. Byl úplně bez sebe. Ptala jsem se ho, co se stalo. Řekl mi, že viděl, jak tramvaj přejela člověka. Po dvou dnech od této události jsem přišla s iniciativou GoFlorenc, aby došlo ke změně.

Dlouho jsem přemýšlela o tom, co by se dalo udělat. Z Berlína znám podobné iniciativy. Začali jsme tím, že jsme připravili dotazník; distribuovali jsme deset tisíc kusů. Studenti je rozdávali na autobusových a tramvajových zastávkách a v metru. Lidé vyplněný dotazník mohli odevzdat na recepci v Černé labuti. Na internetu jsme spustili anketu.

Lidovky.cz:A co z dotazníku vyplynulo?
Drtivá většina respondentů si myslí, že lokalita Na Poříčí je přetížena dopravou a že zde chybí zeleň. Nadpoloviční většina poukazovala na to, že zde chybějí místa k setkávání. Brzy jsem si uvědomila, že vše sama nezvládnu a že potřebuji součinnost ostatních majitelů domů v ulici Na Poříčí. Oslovila jsem s pomocí Hospodářské komory Prahy 1 všechny majitele domů. Požádala jsem je, ať nám pomohou dostat dotazník mezi lidi. A až budeme mít výsledky, ať společně oslovíme město. Hodně nápomocná byla Hospodářská komora Prahy 1 a společnost Penta, která vlastní Na Poříčí jeden z domů, zapojily se ale i další firmy.

Zjistila jsem, že revitalizace lokality Na Poříčí se už na magistrátu projednávala v letech 2011 a 2012. Tenkrát na projektu pracoval architekt Marek Tichý. Tehdy se ale město nedokázalo domluvit s Technickou správou komunikací a celý projekt skončil v šuplíku.

Spojila jsem se s architektem Tichým a s výsledky dotazníku a s jeho vizualizacemi jsme oslovili město. Projekt se skutečně začal projednávat. Před Vánocemi byla revitalizace lokality Na Poříčí schválena, a to podle Tichého plánů. Zapracovány byly všechny připomínky z dotazníku. Přislíbila jsem, že oslovím majitele domů, abychom participovali na zkrášlení ulice.

Lidovky.cz:Jak by to tedy Na Poříčí mělo vypadat po změně?
Tam, kde dnes jezdí tramvaje, budou jezdit i auta. Tam, kde dnes jezdí auta, bude parkování pro zásobování a o plochu, kde se dnes parkuje, se rozšíří chodník – vznikne bulvár. Plocha pro chodce bude dvojnásobná oproti dnešku. Ulicí denně projde 30 tisíc lidí. To je hodně, ale málokdo se zde zastaví, je to jen průchozí ulice.

Rozšířením plochy pro chodce vznikne místo i pro malé zahrádky. Chtěla bych, aby se vytvořil i artový prostor, kde se budou vystavovat třeba sochy nebo díla studentů. Takový artový bulvár v Praze zatím neexistuje. Byl by to příklad i do zahraničí, jak z rušné a neutěšené ulice udělat něco, kam lidé rádi chodí. Bude zde i více zeleně, a to jak v květináčích, tak i vysázené stromy.

Lidovky.cz:Mají lidé, kteří zde bydlí nebo pracují, a firmy z této lokality zájem se změn účastnit?
Ano. Hodně lidí nás varovalo, že byly podobné iniciativy a že o ně lidé neměli zájem. Firma, jež pro nás zpracovávala dotazník, nám říkala, že už dlouho nezažili takto velkou participaci. Každé místo potřebuje někoho, kdo pro něj hoří, kdo má k němu silný vztah. A je jedno, jestli tam pracuje, bydlí, nebo jestli tam žije jeho babička, kterou chodí pravidelně navštěvovat. Já takový vztah k lokalitě Na Poříčí mám.

Lidovky.cz:Kdy by mohla revitalizace Na Poříčí začít?
Do osmi týdnů by měla být hotová projektová dokumentace. Na jaře 2022 by mohla být schválena, poté se vybere stavební firma. Odhadujeme, že práce potrvají čtyři měsíce. Kdyby se na jaře začalo, na konci léta by mohlo být hotovo. Rozpočet se pohybuje okolo sta milionů korun; ty zaplatí Praha. Jde o projekt, kde je s relativně málo penězi vidět velký výsledek.

Lidovky.cz:Máte zkušenosti z Německa. Jsou Němci aktivnější při participacích na podobě veřejného prostoru?
Určitě ano. Němci sebou nenechají mávat. Než se cokoliv rozhodne, tak se hodně diskutuje. Němci se ke všemu vyjadřují. Participace se rozhodně netýká jen plánování města, je běžná v mnoha oblastech. Stavební aktivity v Berlíně jsou v posledních 20 letech enormní. Lidé, když se dovědí, že se má někde něco stavět nebo bourat, se k tomu vyjadřují prostřednictvím místního lidového hlasování. Jeho výsledek není ze zákona závazný a město nebo developer se ho nemusí držet, ale přesto hraje velkou roli.

Jako příklad uvedu staré berlínské letiště Tempelhof. Letiště ukončilo provoz na přelomu let 2011 a 2012. Město plochu chtělo zastavět, developeři o to měli značný zájem. Uspořádalo se hlasování, účast byla obrovská. Výsledkem je, že plocha letiště dodnes není zastavěná. Hlas lidu má sílu. Samozřejmě že ne vždy se to podaří. Iniciativa GoFlorenc souvisí s tím, že bydlím v Berlíně a že jsem s podobnými projekty stále konfrontovaná. V tomto směru je Berlín mnohem aktivnějším městem než Praha.

Lidovky.cz:Lze říci, že je i příjemnějším místem pro život než Praha?
Co znamená lepší? To se obecně říci nedá. Co do kvality zeleně, nákupů nebo kultury jsou si obě města velmi podobná. Když jedu do Prahy, je to pro mě vždy dobrodružstvím. Berlín je pro mě jistotou. Tam je všechno jasné, dané podle zákonů, které se dodržují. Praha je živelná. Přesně nevíte, jak to dopadne, ale dává to jiskru. Praha je mnohem starší, co se týká architektury. Ulice mají jiný charakter. Existuje ale plno věcí, jež města spojují. Jde o problém s mobilitou, s parkováním, s čistotou ovzduší, s Airbnb.

Němci jsou hodně důslední, všechno hodně rozpracovávají. Teď se řeší, jestli se mají v centru Berlína postavit tři velké mrakodrapy. Byla založena organizace, která toto posuzuje. V Praze se výškové budovy řeší taky.

Chtěla bych města propojit, ať si vymění názory. V Berlíně je organizace s názvem Sdružení hlavních nákupních tříd světa. Jsou tam zástupci Oxford Street, Champs Élysées, 5th Avenue a další. Z Prahy tam ale nikdo není. Mluvila jsme s ředitelkou sdružení a ptala se, jestli by Praha mohla na další schůzku jako host přijet. Souhlasila a řekla mi, že se z Prahy zatím nikdo neozval.

Roky jsem podnikala jako developerka. Nechci už stavět. Můžu ale obrazně postavit mosty mezi Prahou a Berlínem a Praha se tak třeba posune kousek dál. Tomu bych se chtěla věnovat.

Lidovky.cz:Krom Tančícího domu v Praze mnoho příkladů moderní architektury nenajdeme. Je to tím, že jsou Češi konzervativní?
Němci jsou mnohem konzervativnější, ale Češi si netroufají. Stavěla jsem dům nedaleko Karlova mostu. Měla jsem devět návrhů, osm z nich představovalo moderní stavbu, devátý byla rekonstrukce stávajícího objektu. Nakonec se dům postavil podle původních plánů. Nikdy nezapomenu na jednu komisi, v níž byl i Milan Knížák. Křičel, že takovou druhou hrůzu, jako je Tančící dům, nikdy nepovolí. Všichni s ním tenkrát souhlasili. Postavili jsme repliku domu z 18. století...

Berlín má velkou výhodu, že tam staví velká jména. Nemají zapotřebí, aby na sebe upozorňovali nějakou ohromující stavbou. V Berlíně najdeme hodně zajímavých nových staveb, ale nejsou to řvoucí stavby. Praha má Miluniče a Gehryho, kteří navrhli Tančící dům. Kaplického zde nepovolili kvůli politice. Jediný, kdo tu má světový formát, je Eva Jiřičná. Uvidíme, jak dopadne projekt Zahy Hadid u Masarykova nádraží. Osobně si myslím, že by to celé lokalitě prospělo.

Danuše Siering

Založila vydavatelství Black Swan Media, ve kterém vydává N&N Czech-German Magazine.

■ Je zakladatelkou ájurvédské komunity, iniciativy GoFlorenca spoluautorkou česko-německé knihy Zeď mezi námi.

Česko-německý Salon Praha–Berlin je její cestou stavění mostů mezi dvěma zeměmi, ve kterých žije a pracuje.

Podnikatelka Danuše Sierling.