Lidovky.cz: Národní rozvojová banka (NRB), jejímž posláním je pomáhat zejména malým a středním podnikům zvýhodněnými úvěry a zárukami, se má slučovat s Českou exportní bankou (ČEB). Proč?
Nejde o sloučení, ale o integraci. Tedy začlenění ČEB do skupiny NRB s tím, že si ČEB podrží své kompetence v oblasti financování zahraničního obchodu a projektů v zahraničí. Cílem je posílení kapitálu NRB.
Česká republika má tři státní finanční instituce, jednu pojišťovací, tedy Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), a dvě bankovní. A když se podíváme do bilancí těch dvou bank, jedna má nedostatek kapitálu – NRB. A ta druhá, ČEB, naopak nadbytek. Ten nadbytek chceme využít, abychom mohli lépe a více podporovat hospodářskou politiku státu. ČEB se stane stoprocentní dceřinou společností NRB.
Lidovky.cz: Jak to pocítí stávající klienti či zájemci o služby ČEB a NRB?
NRB bude moci uspokojit mnohem více firem. Při současném kapitálovém vybavení můžeme poskytnout úvěry v celkovém objemu do pěti miliard korun, po integraci se náš úvěrový rámec rozšíří ke 30 miliardám. A pokud bychom se bavili o záručních programech, dostáváme se na kapacitu 80 miliard. Navíc záruky vtahují do financování soukromé peníze. Za současných podmínek generuje jedna koruna záruky sedm korun ze soukromých peněz.
Ale kolik záruk a úvěrů bude banka skutečně schopna poskytovat, bude hodně záležet na tom, jak budou zadavatelská ministerstva ochotna poskytnout zdroje pro záruční či úvěrové programy. NRB totiž může na financování svých programů použít jedině zdroje, jež jí svěří ministerstva či státní fondy. Ty rozhodují, zda budou peníze z evropských či národních fondů použity jednorázově na nevratné dotace, anebo na návratné finanční nástroje, tedy úvěry a záruky poskytované NRB.