Premiér Petr Fiala (ODS) označil na tiskové konferenci před odletem zasedání za symbolické zakončení české cesty k uznání jaderné energetiky jako čistého zdroje. Nyní je podle obou politiků třeba zajistit rovné podmínky k financování jaderných projektů, a to z komerčních zdrojů i unijních institucí.
Jaderné fórum bude předcházet zasedání šéfu států a vlád zemí Evropské unie. Summit má řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku.
Zabývat se evropští lídři budou také problematikou podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Fiala novinářům řekl, že chce za zasedání poděkovat zemím, které se přidaly k evropské iniciativě nákupu mimounijní munice pro Ukrajinu. Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení peněz v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard korun), které by měly jít na vojenskou pomoc Ukrajině. Poslední verze závěrů přímo oceňuje i českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu.
Sporným tématem zůstává nadále využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě. Evropská komise ve středu navrhla, aby se z nich 90 procent použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.
Některé ze zemí mají s využitím peněz na vojenské účely problém, podle Fialy je třeba financování nákupů posílit. Posun očekává v jednáních o přístupu bank k financování zbrojních projektů.
Se šéfem OSN budou premiéři a prezidenti členských států EU probírat situaci na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem. Český premiér chce zopakovat, že Izrael má právo na obranu a rukojmí na straně Hamásu zůstávají. „Zároveň je třeba vidět katastrofální humanitární situaci v Gaze,“ řekl.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem zničit Hamás po teroristickém útoku ze 7. října, kdy ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců v izraelském pohraničí povraždili téměř 1 200 lidí a dalších zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území.
Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích. Podle středečních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, spravovaného Hamásem, zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 31 923 Palestinců.
