15. března 2016 17:06 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Je pražská šunka ‚tradiční specialita‘? Evropská komise rozhodne do června

Glazovaná pražská šunka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Glazovaná pražská šunka. | foto: Makro.cz

PRAHA Evropská komise by měla do letošního pololetí rozhodnout, zda povolí zařazení pražské šunky mezi takzvaně zaručené tradiční speciality (ZTS). Novinářům to v úterý řekl výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Toto chráněné označení mohou mít pouze výrobky, které jsou vyráběné tradičními metodami déle než čtvrt století.

Výrobci o toto ochranné označení pro šunku zažádali již v roce 2012. V současné době nesou označení ZTS v Česku čtyři typy masných výrobků.

„Předpokládáme, že nejpozději do pololetí letošního roku by měla Evropská komise rozhodnout, zda naši žádosti vyhoví, nebo nevyhoví,“ uvedl Katina. Podle něj se museli výrobci vypořádat s námitkami čtyř členských států.

Největší námitky měli výrobci z Itálie, se kterými se podařilo uzavřít dohodu a tamních 13 producentů bude mít výjimku. Pro své výrobky budou moci používat označení Prosciutto di Praga, i když přesně podmínky, které by měla v budoucnu pražská šunka splňovat, dodržovat nebudou.

Slovenské námitky

Slovenští producenti zase podle Katiny požadovali, aby se šunka směla vyrábět i v nejnižší jakostní kvalitě. „Slovenský svaz zpracovatelů masa řekl, že pokud nesvolíme ke snížení jakostní třídy, tak se nepohneme. Část slovenských námitek nebyla proto bohužel vypořádána,“ uzavřel ředitel.

O tom, zda pražská šunka označení získá i přes slovenské námitky, bude rozhodovat právě Evropská komise. Nejméně připomínek měli výrobci z Rakouska a Německa.

Česko a Slovensko již mají mezi chráněnými specialitami špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám. Od letošního ledna musí všichni výrobci těchto zaručených tradičních specialit uvádět na obalech, že výrobek toto chráněné značení má.

Nyní u Evropské komise čeká na schválení změna, podle které by mohli nést název Tradiční špekáčky a Tradiční lovecký salám pouze výrobky, které podmínky ZTS splňují.

Od roku 1992 se snaží Evropská unie chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. Česká republika má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.

ČTK