29. května 2015 6:20 Lidovky.cz > Byznys > Média

Temný malíř Jaroslav Róna chystá největší dílo. Obří sochu pro Brno

výtvarník Jaroslav Róna | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy výtvarník Jaroslav Róna | foto: Petr Kozlík Lidovky.cz

V Brně bude stát jeho sedmimetrová jezdecká socha, největší dílo, jaké výtvarník Jaroslav Róna dosud vytvořil. Protiváhu k těžké fyzické dřině v sochařském ateliéru našel při práci na ilustracích k Orwellově románu 1984. Toto slavné dílo ilustroval jako vůbec první Čech v historii.

Máte za sebou práci na sedmimetrové soše markraběte Jošta pro Brno. Už jste si vyslechl kritické názory?
Já se po nich raději nepídím, i když věřím, že si jich ještě užiju. Je to nezvykle pojaté klasické téma, ale myslím si, že moje řešení je vstřícné k divákovi. Lidé budou procházet přímo mezi nohama koně, protože tam není žádný sokl, který by se musel obcházet, a divákovi to skýtá zcela nezvyklé úhly pohledu na plastiku i její okolí. Je to socha, která bude zajímavě dotvářet veřejný prostor a lidé s ní budou v kontaktu. Myslím, že si brzy zvyknou i na tu výšku.

Omlouvám se za neznalost, ale co byl ten markrabě Jošt vlastně zač?
To byl významný politik své doby, synovec Karla IV. Půl roku před svou smrtí byl zvolen do funkce římsko – německého krále. Byl vzdělaný, dopisoval si s velkými evropskými osobnostmi. Byl to bezesporu nejvýznamnější středověký moravský aristokrat. Ale záhy byl otráven. Samozřejmě se o jeho politické kariéře vedou spory, někteří historici ho napadají jako kontroverzního intrikána. Na druhou stranu který politik pozdního středověku nebyl intrikán. Třeba kondotiér benátského vojska Gattamelata byl šlechtický bandita, který využíval nepřátelských vztahů městských států ve svůj prospěch a díky tomu zbohatl. I proto má v Padově bronzovou sochu.

Udělal jste si před prací na Joštovi opáčko z dějin umění? Zajel jste se podívat na Gattamelatu nebo Marka Aurelia do Říma?
Nezajel, ty sochy samozřejmě už dobře znám. Ponořil jsem se do studia starých kultur. Koně s nepřirozeně dlouhýma nohama v historii sochařství existují. Na tom mém koni jsem zkombinoval stylizaci hlavy čínského a arabského modelu a částečně má i antické rysy. Miluji také egyptské a babylonské sochy, mám rád jejich strnulé pózy a dokonalé objemy. Ta jezdecká socha je v mnoha ohledech velice tradiční. Netradiční v evropském prostředí jsou ty protažené proporce, což je na ní ale to originální a zajímavé. Jsem si absolutně jistý, že bude budit velký zájem u nás i v zahraniční.

Jak se pracuje na jezdecké soše ve 21. století? Vrátil jste se do renesančních dob, kdy v dílně pracoval mistr se svými tovaryši?
Vlastní sochu jsem modeloval sám bez pomocníků. Ale nejdřív se musel sejít celý tým řemeslníků čítající osm lidí, kteří pracovali na jednotlivých úkonech. To znamená na svařování kostry, odlévání do sádry, statice a technických výkresech, vnitřní nerezové kostře pro realizaci, odlévání do bronzu nebo povrchových úpravách. Krok za krokem jsme museli přesně naplánovat, jak bude realizace probíhat. Technicky nebylo možné sochu modelovat v celku, tělo s jezdcem a nohy jsem dělal zvlášť. Museli jsme kvůli tomu rozebrat střechu stodoly abych mohl sádrový model jezdce na koni zvednout do sedmi metrů pomocí jeřábu, a nasadit ho na dlouhé nohy a doladit proporce a povrch sochy. To byla práce, kdy skutečně záleželo na centimetrech.

Jste zvědavý, jakou přezdívku pro váš pomník Brňané vymyslí?
Myslím, že mu už teď říkají žirafa.

Kromě Jošta jste právě dokončil cyklus ilustrací k románu 1984 George Orwella. Jak jste na nich pracoval? Pročítal jste text a čekal, která scéna vás nejvíc osloví?
Ta práce má svoje technické zákonitosti. Musel jsem si text napřed rozdělit na jednadvacet částí, pro které jsem pak tvořil jednotlivé ilustrace, aby byly v knize řazené v určitém rytmu. Dělal jsem to asi dva měsíce a úplně jsem se do toho ponořil. Nejsem profesionální ilustrátor a pracuju trochu ztěžka, ale doufám, že jsem vystihl atmosféru. Když začnete pracovat na ilustracích, ten text k vám začne promlouvat mnohem intenzivněji, každou pasáž si vizualizujete, ta kniha zkrátka ožije.

Malíř a sochar Jaroslav Róna
výtvarník Jaroslav Róna

Nepadla z toho na vás deprese?

To nejde. Musíte to brát podobně, jako když lékaři operují. Ti se taky nemůžou hroutit ze stresu, musí být nad věcí. Když jsem vytvářel ilustraci, na které je šestnáct nejhorších masových vrahů moderní historie jako Hitler, Stalin, Mussolini, Polpot, Eichmann a další, poctivě jsem si dohledával údaje o jejich zločinech. To je něco tak strašného, že by z toho člověk zešílel. Takže se od toho musíte abstrahovat a při kreslení myslet na jiné věci.

Celý rozhovor s Jaroslavem Rónou o touze po Americe, pocitu ohrožení a o tom, co by o dnešní době řekl Franz Kafka si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 29. května.

V magazínu dále najdete:

Fenomén TED. O konferenci, kde největší vizionáři planety řeší budoucnost světa.

Rozhovor s dokumentaristkou Evou Tomanovou o jejím novém kontroverzním filmu Stále spolu.

Marie Frajtová, Lidové noviny

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?