Středa 16. října 2024, svátek má Havel
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Národní plán obnovy má naspěch. Vláda chce dát miliardy i na stavbu vodíkových čerpacích stanic

Ekonomika

  17:47
Praha - V pátek o půlnoci končí další etapa bitvy o to, kam půjde zhruba 172 miliard korun dotací a zhruba 20 miliard zvýhodněných půjček z nového nástroje Evropské unie na boj proti následkům koronakrize. Naší vládě pak zbude pouhých pět pracovních dnů, aby poslala schválený plán Evropské komisi. Kabinet chce miliardy korun z fondu použít mimo jiné i na výstavbu sítě plnicích stanic pro auta poháněná vodíkem.

Ilustrační snímek pumpy na vodík foto: Luděk Vokáč, Česká pozice

Návrh Národního plánu obnovy (NPO), vypracovaný pod taktovkou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), před pár dny dostala k vyjádření všechna zbylá ministerstva, vybrané státní úřady a instituce, kraje a podnikatelské svazy. Lhůta pro předání připomínek končí v pátek o půlnoci. Po jejich vypořádání bude návrh projednávat vláda.

Vláda navýšila Národní plán obnovy o rezervu na 191 miliard, oznámil Havlíček

Do Bruselu musí odsouhlasený NPO dorazit do konce dubna a Evropská komise by jej měla schválit v srpnu. Nejvíce peněz (bezmála 80 miliard) by mělo jít na projekty a opatření ke zvýšení ochrany životního prostředí, druhou prioritou je z hlediska plánovaných výdajů vzdělávání a trh práce (41 miliard) a třetí digitalizace (28,5 miliardy korun). 

Česko přitom, stejně jako všechny členské státy EU, nemá v tvorbě Národního plánu obnovy úplně volnou ruku. Musí se držet předepsané základní struktury. Ta požaduje, aby na opatření zaměřená na udržitelnost životního prostředí směřovalo nejméně 37 procent z objemu NPO, na digitalizaci musí jít nejméně 20 procent.

Zelená doprava i budovy

Bezmála 80 miliard korun, tedy skoro 42 procent z celkového objemu rozpočtu NPO, by podle návrhu mělo směřovat do kapitoly s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice. Pod tímto označením se skrývá vše, co směřuje ke snižování uhlíkové stopy, emisí dusíku a dalších škodlivin a ke zvýšení energetické účinnosti. Jde přitom hlavně o dvě oblasti – dopravu a veřejné budovy i obytné domy a domácnosti.

S pomocí evropských covidových peněz v kombinaci s již existujícími evropskými programy chce vláda zrychlit modernizaci železničních tratí páteřní sítě TEN-T, což nezahrnuje jen vlaky a tratě, ale i nádražní stanice. Dále chce podpořit zvýšení objemu železniční dopravy na úkor té silniční, což je ovšem samozřejmě především věcí dohody mezi podnikatelskými subjekty. A ve městech vyměnit autobusy MHD se spalovacími motory za vozidla s alternativním pohonem.

Část peněz má jít také do podpory dopravy čisté mobility, například do výstavby dobíjecích a plnicích stanic pro automobily na alternativní pohony. Vláda nechce podpořit jen dobíjecí stanice pro elektromobily, ale počítá se i s vybudováním asi tisícovky plnicích stanic pro auta jezdící na vodík.

Druhou oblastí je modernizace veřejných budov i obytných domů a také třeba veřejného osvětlení. Cílem je zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí. Část peněz si mají rozdělit domácnosti na pokračování programů Nová zelená úsporám i na takzvané kotlíkové dotace, tedy na výměnu nevyhovujících zdrojů tepla v domácnostech za ekologické. Zkvalitnit se má také legislativa, určující podmínky pro budování a provozování obnovitelných zdrojů energie.

Maraton připomínek

První návrh NPO vypracoval resort průmyslu loni v říjnu. Vláda jej ale neprojednávala. Plán totiž sklidil opravdovou smršť kritiky. Včetně té z vlastních řad. Například ministryně práce a sociálních Jana Maláčová (ČSSD) poukazovala na to, že příliš málo prostředků směřuje takzvaně do lidí, tedy na trh práce. Autoři návrhu podle ní mimo jiné nemysleli na to, jaké problémy bude nutné řešit poté, až se podaří zkrotit koronavirus.

Podnikatelské instituce, například Hospodářské komora ČR a Svaz průmyslu ČR, se zase ostře vymezovaly proti tomu, aby šla významná část evropských peněz takzvaně do betonu, tedy do různých infrastrukturních projektů, které se podle nich mají financovat z jiných evropských fondů. A požadovaly vyšší příděl na pomoc digitalizaci firem.

Požadavky institucí a ministerstev z plánu obnovy překračují jeho rozpočet o 100 miliard korun

Na prostudování a oponenturu dostala ministerstva, zákonodárci, státní a krajské instituce a podnikatelské svazy dva týdny. To je sice relativně dlouho, ale navrhovaná opatření prorůstají prakticky do všech koutů hospodářského a veřejného života Česka, navíc v době extrémní nejistoty kvůli koronaviru. K tomu samotný materiál čítá bezmála 500 stran a k tomu tři velmi rozsáhlé tabulkové přílohy. Proto, jak se o tom hovoří v kuloárech a jak ostatně ukázal případ prvního návrhu, lze čekat obrovské množství připomínek.

K přepracovanému návrhu NPO se tak před uzávěrkou připomínkového řízení nikdo nechce vyjadřovat. Výjimkou jsou Piráti, kteří, jak uvedl na twitteru jejich poslanec Mikuláš Peksa, už své připomínky odeslali. „Aby problémů nebylo málo, tak verze, kterou jsme od vlády dostali, připomínala dětský pokoj před velkým úklidem. Některé klíčové oblasti zcela chyběly, jinde neseděly částky a někde zůstaly interní komentáře úředníků,“ konstatoval Peksa. V poslanecké sněmovně už se ostatně řešila otázka, zda nepožádat Evropskou komisi o prodloužení termínu pro odevzdání našeho Národního plánu obnovy.

Chcete mít zářivý úsměv? Vyhrajte profesionální bělení zubů doma
Chcete mít zářivý úsměv? Vyhrajte profesionální bělení zubů doma

Toužíte po zářivém úsměvu, který dodá vašemu vzhledu sebevědomí? Nyní máte šanci si splnit sen o bílých zubech z pohodlí domova! Zapojte se do naší...