Banky mají řecké vládě odpustit polovinu dluhu, dokonce probleskují zprávy o tlaku zvýšit odpis na 60–75 %. Způjčky by se tak stal dar. Zatím odmazávání dluhu postihovalo jen soukromé investory, ale další kolo sestřihu dluhu se bude muset týkat ECB, EU a možná i Mezinárodního měnového fondu.
Summity EU v červenci a říjnu přinutily banky, aby Aténám odpustily část dluhu jako formu pomoci předluženému státu. Tento krok má snížit zadlužení z úrovně katastrofické (160–180 % HDP) na úroveň dlouhodobě neudržitelnou, neboť cílem má být zadlužení 120 % HDP v roce 2020.
Oddlužovat Řecko není řešením, protože země má 4 roky v řadě schodek rozpočtu alespoň 10 % HDP a obdobný výsledek se čeká i za rok 2011, po dvou letech úsporných opatření. Důvodem schodku však nejsou úroky z vysokého dluhu, kdy by řešením mohl být odpis dluhu, jelikož i bez dluhové služby Řecko mělo vloni deficit kolem 3 % HDP, tedy generovalo nové zadlužení.
Jelikož se odpuštění dluhu netýkalo veřejných institucí jako ECB, EU a MMF, roste podíl jejich půjček na celkovém zadlužení a do 2 let podle odhadu Deutsche Bank budou půjčky eurozóny (včetně ECB) a MMF představovat 60 % celkového dluhu Atén.
Případné další kolo sestřihu dluhu se už musí týkat i těchto subjektů. Situace se dostala do bodu, kdy bankrot Řecka či opuštění eurozóny bude hlavně ztrátou pro daňové poplatníky eurozóny, kteří přes své vlády přímo drží většinu řeckého dluhu.
