Necelé tři čtvrtiny (72,8 procenta) zahraničního dluhu připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.
Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci června 20 procent. „Vládní sektor vykázal růst stavu zahraniční zadluženosti v návaznosti na zvyšování objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů,“ uvedla banka.
Dluhy domácností u bank v červenci vzrostly na 1,809 bilionu korun. Tři čtvrtiny tvoří úvěry na bydlení |
Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci června 38,8 procenta celkové zadluženosti. Ve druhém čtvrtletí kleslo, a to vlivem splácení krátkodobých závazků a snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů.
U ostatních sektorů zahraniční zadlužení rovněž kleslo, nižší byly totiž přijaté obchodní úvěry. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,2 procenta z celkového dluhu.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,8 procenta zahraničního dluhu.
