Google začal v Česku platit za zpravodajský obsah médiím. Dohodl se s pěti vydavatelskými domy |
Na středeční schůzi má pokračovat takzvané druhé čtení, tedy přihlašování pozměňovacích návrhů k předložené vládní verzi. Je téměř jisté, že původní vládní návrh na sazbu sedmi procent z reklamních příjmů, inkasovaných internetovými obry v Česku, neprojde. Šanci má spíš pětiprocentní sazba nebo možná ještě nižší. Co už tolik jisté není, je odpověď na otázku, kdy digitální daň začne u nás platit. Pokud vůbec.
Ve sněmovně je už načteno asi 15 pozměňovacích návrhů a další ještě přibudou. Řeší jak výši sazby, tak datum, od kdy by daň měla začít platit. Reálnou šanci má návrh Romana Onderky (ČSSD), Jana Volného (ANO) a Miloslavy Vostré (KSČM), který na základě dohody vládní koalice snižuje vládou původně schválenou sazbu ze sedmi na pět procent.
Pět miliard korun ročně
Zatímco ale část poslanců, zejména opozičních, by se schvalováním ještě počkala, ministerstvo financí má na spěch. Očekávaný roční výnos kolem pěti miliard korun by se hodil do značně zchudlého státního rozpočtu co nejdřív.
„Ministerstvo financí nadále preferuje, aby účinnost tohoto zákona nastala v průběhu letošního roku. To, jestli se stihne zákon schválit, je však nyní plně v rukou Parlamentu ČR a nelze ho jakkoliv předjímat,“ sdělila Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva.
Z digitální daně se stal nekonečný příběh, který nemá zatím jistého konce. Jednotné zdanění digitálních služeb začala chystat Evropská unie v březnu roku 2018. Počítalo se s tříprocentní daňovou zátěží pro firmy s celkovým příjmem vyšším než 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) ročně. Členským zemím EU se nelíbí, že Google a spol. vydělávají miliardy z inzerce od místních lidí a firem, ale daň odvádějí jen v USA či v Irsku – prostě v zemi, kde sídlí. Jenže na jednotném režimu nové daně se EU neshodla.
Čekání na OECD
Přišel proto nápad počkat na pravidla, která by mohla sestavit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta si dává na čas, mezitím některé země EU jako třeba Rakousko, Francie či Itálie schválily vlastní pravidla digitální daně. A USA coby domovská země největších ze zdaňovaných firem jim za to pohrozila vysokými odvetnými cly. Takže třeba taková Francie výběr daně pozastavila a čeká, s jakým režimem přijde OECD.
Google sliboval úložiště obsahu zdarma, nově za něj uživatelé Androidu budou platit |
Ani v Česku vláda nečekala: schválila a odeslala poslancům návrh zákona o dani z digitálních služeb již v listopadu 2019. Takže ve sněmovně leží už téměř rok a půl. „Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí,“ zdůvodnila návrh ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Navržená sedmiprocentní sazba je rekordně vysoká, většina zemí, kde digitální daň byla (byť jen dočasně) schválena, má sazbu tři procenta. Před víc než rokem tehdejší americký velvyslanec v Česku Stephen King označil sazbu za diskriminační a varoval zdejší poslance i premiéra Andreje Babiše (ANO) před možným zavedením odvetných opatření ze strany USA. Babiš neprodleně obrátil, a koalice pomocí výše zmíněného (a dodnes poslanci neodhlasovaného) pozměňovacího návrhu přišla s nápadem snížit sazbu na pět procent.
Prozatím odloženo
Digitální daň přitom měla v Česku platit už od poloviny minulého roku, ještě předtím ale Schillerová oznámila, že se zavedení odloží na letošní leden. Ten už ovšem minul, takže ve hře je teď druhá polovina roku nebo podle některých návrhů i leden 2022.
„Nejsem apriori proti této dani, ale bez mezinárodní koordinace nemá smysl ji schvalovat. Jinak ho budeme brzy zase měnit. Pětiprocentní sazba je také příliš vysoká, původní evropský návrh uváděl tři procenta. To prosazuji i já a někteří kolegové. Je totiž otázka, zda ta daň postihne jen zmíněné velké internetové firmy a jestli v případě vysoké sazby nepřenesou své vyšší daňové náklady i do zdražení svých služeb,“ řekl poslanec ODS Jan Skopeček.
Kontrolní orgán Facebooku podpořil zablokování Trumpa, případ ale neuzavřel |
Ministerstvo financí přitom paradoxně dává Skopečkovi, co se týče vyčkání na jednotná pravidla OECD, za pravdu. Podle mluvčí Vasko členské státy EU včetně Česka primárně podporují práce probíhající pod záštitou OECD a Spojené státy jako jeden ze členů se na sestavení jednotných pravidel aktivně podílejí. Globálního řešení by mělo být údajně dosaženo do poloviny letošního roku.
„Většina členských států včetně Česka přitom aktuálně doporučuje vyčkat s další iniciativou EU právě do konce června 2021, aby nedocházelo ke zdvojování či dokonce podkopávání úsilí na globální úrovni,“ dodala Anna Vasko.
