Česká státní firma Mero, která zajišťuje přepravu černého zlata z východu i ze západu, loni získala podíl v Transalpinském ropovodu (TAL). Ten vede z italského Terstu, v německém Ingolstadtu se na něj napojuje ropovod IKL a strategická surovina může pěkně putovat dál do Kralup a Litvínova. Energetická bezpečnost Česka posílila.
Nyní se ovšem chtějí na ropovod TAL fakticky napojit také Slováci. Ficův kabinet podpořil dvě možné trasy propojení slovenské části ropovodu Družba s rakouskou rafinerií Schwechat, kde končí jedna z větví TAL (Adria-Wien Pipeline). Slovenský premiér pak o tom tento týden jednal v Rakousku. Délka nového propojovacího ropovodu BSP, ať už by zvítězila kterákoliv z obou variant, by mohla být něco přes 80 kilometrů.
Hlavním deklarovaným cílem je, aby Rakušané měli přístup k Družbě a k dodávkám ruské suroviny z východu. Hned vzápětí ale zaznívá z Bratislavy argument, že má být pro případ krize zajištěn také reverzní chod ropovodu ze Schwechatu.
Pokud Družba vypadne, mohli by se i Slováci napojit na TAL. Také jejich energetická bezpečnost zdánlivě posiluje. Jenže tady něco nehraje.Pokud Družba vypadne, mohli by se tedy i Slováci napojit na TAL. Také jejich energetická bezpečnost zdánlivě posiluje. Jenže tady něco nehraje. Minulý rok ukázal, že Transalpinský ropovod bývá přeplněný až k prasknutí. Češi dlouho usilovali o to, aby k němu měli snadnější přístup. Určitě by pro ně bylo těžké akceptovat, že v případě naléhavé potřeby černého zlata by – stejně jako ostatní akcionáři TAL – měli ještě přepustit část kapacity pro zásobování Slovenska.
Slovenské firmy nedrží podíly v ropovodu TAL, takže by – teoreticky vzato – v případě vytížení tohoto potrubí vlastně žádný nárok na nějaké dodatečné dodávky suroviny neměly. Právě proto se ovšem chtějí pojistit. Rakušané by se podle představ slovenského ministerstva hospodářství měli zavázat nejen k tomu, že z Družby odeberou určité množství ropy (a pokud ne, tak stejně zaplatí), ale i k tomu, že rakouská OMV jako dnes největší podílník TAL v krizové situaci zajistí dodávky ropy na Slovensko.
Vytížený ropovod
Pokud by se to stalo, zřejmě by okamžitě vznikl spor. Ostatní akcionáři TAL by mohli poukazovat na to, že právo rakouského podílníka ropovodu na přednostní přístup k surovině je spojeno s dodávkami do rafinerií v Rakousku, nikoliv na Slovensku.
Proti argumentu, že propojení do Schwechatu zvýší energetickou bezpečnost Slovenska, se paradoxně staví klíčová firma – SlovnaftProti argumentu, že propojení do Schwechatu zvýší energetickou bezpečnost Slovenska, se navíc paradoxně staví firma, která je z tohoto hlediska naprosto klíčová – rafinerie Slovnaft, součást maďarské skupiny MOL.
Mluvčí Slovnaftu Anton Molnár předpokládá, že propojení Družby se Schwechatem by z hlediska zpracování ropy mělo význam spíše pro Rakousko, které tím získá surovinu z Družby, než pro Slovensko. Odmítá představu, že by černé zlato putovalo opačným směrem až na Slovensko. Není podle něho reálná, protože TAL už je dnes vytížený dost. Z hlediska Slovnaftu je proto sporné, proč se slovenský státní Transpetrol hodlá na financování projektu za zhruba sto milionů eur podílet ze 74 procent, zatímco na Rakušany zbude pouhých 26 procent.
Molnár navíc uvádí, že Slovensko si může energetickou bezpečnost posílit i jinak. „Už dnes máme alternativní trasu – ropovod Adria,“ říká mluvčí Slovnaftu. Ten vede z chorvatského přístavu Omišalj a podle Slovnaftu by mohl v případě potřeby díky propojení s Družbou dopravit až dva miliony tun ropy ročně i do Česka.
Současně je však pravdou, že slovenské ministerstvo hospodářství se nehodlá do stavby na území Slovenska pustit (na rakouské straně už je potrubí hotové), dokud nebude mít zmíněné rakouské záruky. Podmínkou jsou dlouhodobé smlouvy mezi rakouskými rafineriemi, Transpetrolem a producenty ropy. „Tímto způsobem by měla být minimalizována hrozba nízké využitelnosti nového ropovodu, a tím také finančního úpadku projektu,“ uvádí se v příslušném materiálu ministerstva hospodářství. Konečné rozhodnutí ohledně propojovacího ropovodu BSP by mělo padnout do konce roku.
Nejistý pokus o záchranu
Jak se k záležitosti stavějí manažeři českých firem? Jaroslav Pantůček, generální ředitel české společnosti Mero, která na našem území provozuje jak Družbu, tak české propojení na TAL v německém Ingolstadtu (ropovod IKL), ČESKÉ POZICI řekl, že plány na propojení se Schwechatem jeho firma sleduje už hodně dlouho. Ropovod BSP chápe jako ekonomický projekt, energetickou bezpečnost by měl posílit zmiňovaný ropovod Adria.
Přeprava Družbou klesá a loni se to projevilo ještě silněji kvůli výpadkům dodávek ruské ropy pro české rafinerieŠéf asociace petrolejářského průmyslu Ivan Ottis upozorňuje, že hlavní motivace pro stavbu propojení je na straně přepravních společností. Ottis nicméně uvádí i to, že v případě výpadku Družby by se Slovnaft dostal k alternativní cestě suroviny – paradoxně na rozdíl od pochybujícího vyjádření samotného Slovnaftu.
Ať tak či onak, faktem je, že hlavním tahounem celého projektu se skutečně stala slovenská státní společnost Transpetrol, která provozuje ropovody na Slovensku. Přeprava slovenskou částí ropovodu Družba klesá a loni se to projevilo ještě silněji než kdykoliv předtím – kvůli výpadkům dodávek ruské ropy pro české rafinerie. Podle vyjádření manažerů státní společnosti ve slovenském tisku přepravoval Transpetrol v minulosti asi dvanáct milionů tun ropy ročně, nyní pro Slovnaft jen přibližně šest milionů.
Předpoklad, že by se podařilo ropovod naplnit díky dodávkám pro rakouský Schwechat, je za takové situace snad nadějný, byť také hodně nejistý. Vlastně je to paradox, který ovšem zároveň komplikuje řešení rébusu – ropovod TAL, který zásobuje německé, rakouské i české rafinerie, dnes bývá příliš plný, zatímco ropovod Družba příliš prázdný.
Rakušané ve stopách Čechů
O tom, že by přeprava většího množství ropy Družbou znamenala zisk pro slovenský Transpetrol, samozřejmě není pochyb. To, zda je projekt skutečně ekonomicky výhodný, ovšem budou muset posoudit Rakušané ve Schwechatu. A i když se jim před časem třeba zdálo, že celá ekonomika chystaného propojení s Družbou vypadá nadějně, situace na trhu se mění. Uvidíme, jak si ji společnost OMV vyhodnotí během příštích měsíců.
Generální ředitel společnosti Čepro Jan Duspěva připomíná, že Rakušané by se mohli – podobně jako dříve Češi – postavit na dvě nohy. Zatímco pro Čechy se stal po Družbě tou druhou nohou TAL (a na něj napojený IKL), pro Rakušany má být po ropovodu TAL druhou nohou právě propojení BSP se Slovenskem a Družbou.
Rakušané by se mohli – podobně jako Češi – postavit na dvě nohy. Zatímco pro Čechy se stal po Družbě tou druhou nohou TAL, u Rakušanů je to naopak.Potíž ovšem může být v tom, že se přeprava tradiční cestou podle všeho přestává vyplácet. O tom se loni přesvědčilo Česko, když ruští dodavatelé přesměrovali ropu do přístavů, na tankery a ruská ropa putovala do Litvínova „oklikou“ z italského Terstu.
Samozřejmě záleží na tom, jak si rakouští odběratelé sjednají podmínky s dodavateli a přepravci suroviny. Ale že by Rusové měli takovou slabost pro Rakušany, aby jim nabízeli lepší podmínky než jiným, příliš pravděpodobně nevypadá. Nechme se tedy překvapit.
TAL se naopak uvolní?
Kdyby to ovšem nakonec přece jen dopadlo tak, že Rakušané budou odebírat pro Schwechat ropu z Družby, z českého hlediska by to mělo úplně opačný efekt než ten popisovaný na začátku článku. Uvolnila by se kapacita v ropovodu TAL a riziko dalších výpadků dodávek ropy ze západu právě kvůli vyčerpané kapacitě Transalpinského ropovodu (i toho jsme se loni dočkali) by se výrazně snížilo. Taková situace by ovšem platila pouze do případného výpadku Družby, kdyby nastalo naopak právě přetížení ropovodu TAL.
Vedle zmiňovaných pochybností je nadějný scénář „uvolněného“ TAL spíše v pozadí. A to jsme zatím nezmínili tradiční protesty ochránců životního prostředí. Transpetrol sice vychází vstříc v tom, že ropovod nepovede přes Žitný ostrov, zato se v obou případech počítá s cestou přes Bratislavu. Mluví se o sofistikovaných řešeních, kdy ropovod povede v mikrotunelech a speciálních potrubích. Vše má být navíc jištěno důkladným monitoringem.
Navzdory tomu je zjevné, že ani kolem ekologických dopadů ropovodu nepřestane být rušno.
