Dnes lze těžko předvídat budoucí osud literárního díla nedávno zesnulého Ludvíka Vaculíka. Na rozdíl od próz jeho generačních druhů nikdy tolik nesměřovalo, a ani nemohlo směřovat k zahraničním čtenářům. Na to psal Vaculík příliš „sebe sama“.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky. Děkujeme za pochopení.
JV
19. 6. 2015 8:45
Budu se opakovat,..
ale chodíval jsem do čítárny jen proto, abych si přečetl jeho úterní fejeton..Teď vysedávám u jeho Českého snáře..Stačí vždy pár stránek..Znovu jsem si půjčil knížku Milí spolužáci..