Nevítejme Netanjahua, nepodílejme se na válčení. Hlásají v dnešních dnech na pouličních plakátcích v Praze ti, kteří prý chtějí spravedlivý mír na Blízkém východě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví Prahu 7. a 8. dubna.
Sugerované poselství ovšem kulhá. Nelze volat po spravedlivém míru a vinit z konfliktu pouze jednu stranu! Je třeba stále připomínat, že za spuštění konfliktu s Izraelem napomenuly Hizballáh, Sýrii a Libanon už v roce 2006 nejen Evropská unie, ale i Saúdská Arábie, Egypt a Jordánsko.
Koho bychom podle anonymních hledačů údajně spravedlivého míru na Blízkém východě měli vítat? Bibiho Netanjahua ne. Syrského prezidenta Bašára Asada ano? Nebo by byl lepší egyptský exprezident Husní Mubarak? Nebo ještě rychle oslavit libyjského vůdce Muammara Kaddáfího? Nebo mírotvorci radí ryze pragmaticky vyčkat a oslavovat až toho, kdo nahradí tyto hnusné diktátory? A pokud by některé z těchto osob ve funkcích vytrvaly, připravit si na ně chvalozpěvy jako na velké syny svých národů hrdinně přečkavších zlovolné imperialisticko-sionisticko al-kájdovské reje?
Pomineme-li potenciální antisemitský podtext plakátu, dospějeme k tomu, že spravedlivého míru chtějí tvůrci této agitky dosáhnout tím, že lidé spolu nebudou mluvit. Opravdu neotřelá idea! Jejich mládí asi nebylo šťastné. Taková permanentní tichá domácnost...
Bývalý izraelský premiér Jicchak Rabin kdysi v prorockém rozpoložení řekl zdánlivě triviální pravdu: „Mír se dělá s nepřáteli.“ To však znamená, že se nepřátelé musejí stýkat a mluvit spolu. Jinak k míru dospět nelze. Jednou rukou nelze tleskat, spravedlivý mír nelze udělat jednostranně. Proto plakátek ve skutečnosti vede k opaku toho, co je na něm napsáno.
Leží-li anonymním agitkářům spravedlivý mír opravdu na srdci, snadná pomoc: Jděte si popovídat s Netanjahuem! Řekněte mu své argumenty a aspoň jednou v životě vyslechněte ty jeho. Nemusíte ho milovat, ale musíte s ním hovořit. Není o nic horší než ti, které byste možná rádi vítali.
