Závislost na sedativech žene stále více Čechů na černý trh

Dnes 44letá M. P. bývala dříve manažerkou vládní letky, nyní se živí jako prodavačka v supermarketu a léčí se se závislostí na lécích na spaní. Denně podle lékařů dokázala spolykat až 210 tablet zolpidemu, tedy třetí generaci hypnotik. To je dávka, za kterou by platila zhruba 600 korun denně, pokud by je měla z lékárny na recept, nebo 2000 až 3500 korun, pokud by je sháněla na černém trhu. Její případ zveřejnili před časem lékaři z kliniky adiktologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Kolik podobných lidí v Česku je, se z oficiálních statistik zjistit nedá. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ale odkazuje na odborný odhad, který publikoval psychiatr Martin Konečný na základě pravděpodobné spotřeby odvozené z dat o dodávkách. Osob zneužívajících sedativa a hypnotika v Česku mohlo být podle jeho propočtu v roce 2016 asi 885 tisíc.

Vážné následky

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Největší podíl, zhruba 270 tisíc, tvoří osoby zneužívající benzodiazepin alprazolam, tedy léky, jako je Xanax či Neurol, takzvaná hypnotika 2. generace. Po nich následují závislí na hypnotikách 3. generace, zvaných též z-sloučeniny, tedy Stilnoxu či Hypnogenu. Zbytek tvoří další druhy benzodiazepinů, protože hypnotika 1. generace, takzvané barbituráty, kterými se v minulosti předávkovala třeba herečka Marilyn Monroe, už na trhu nejsou.

„Z hlediska všech lékových skupin, které vytvářejí v Česku závislost, jsou benzodiazepiny dlouhodobě absolutní jedničkou,“ potvrdil LN primář kliniky adiktologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Petr Popov. Z oficiálních statistik o jejich dodávkách do lékáren se přitom může zdát, že jejich spotřeba klesá. Ale realita je nejspíš jiná. „Černý trh hraje naprosto zásadní roli, protože to, že v oficiálních tabulkách spotřeba benzodiazepinu klesá, neodpovídá úplně tomu, co se děje na drogové scéně, kde lidé shánějí benzodiazepiny v podstatně větší míře než dřív,“ řekl primář.

Zneužívání zmíněných léků přitom mívá vážné následky. U lidí závislých na nich se projevují obtíže, jako je úzkosti, vnitřní chvění či třes, tlak na hrudi, bolesti břicha či hlavy, dále slabost, únava, nevýkonnost a pokles nálady. Sami si přitom své potíže s léky na spaní nespojují a obcházejí lékaře kvůli bolestem a špatnému zdraví z neznámé příčiny. Důsledkem je i nespavost, proti které měl prášek původně pomáhat.

Celá desetiletí

Mnoho lidí navíc netuší, že když užívají prášky na spaní, výrazně se jim zhoršuje paměť. „Hypnotika jsou silné, opravdu silné dementogeny, tedy přípravky navozující demenci. Asi dva roky jsem pacientovi vysazoval benzodiazepiny, na kterých byl závislý, a z dementního pána byl najednou živý, aktivní, normálně si pamatující člověk, kterému jsme dokonce na rok na dva vrátili řidičský průkaz. A to přišel jako pacient se středně těžkou demencí,“ uvedl psychiatr Martin Konečný, autor odhadu počtu závislých v Česku.

U seniorů přitom zmíněné léky výrazně zvyšují i riziko pádů a úrazů, protože jim narušují svalovou koordinaci. Každý takový pád pak hrozí zlomeninou nohy v krčku, čímž se také zvyšují náklady na zdravotní péči. Například u zolpidemu, což je aktivní látka u stilnoxu či hypnogenu, mezi nežádoucí účinky patří navíc neklid, noční můry, průjem, nevolnost a zvracení. Při dlouhodobém užívání zolpidemu se také může rozvinout agresivita, paranoidní bludy či halucinace. Náhlé vysazení zejména vysokých dávek zolpidemu může vést k deliriu, psychotickým příznakům i k epileptickým záchvatům.

Paradoxně často jsou sedativa důvodem pokusu o sebevraždu. „Jakmile se člověk na nich stane závislý, sedativa i hypnotika navozují deprese a úzkosti, ačkoli jsou to léky proti úzkosti. Lidé pak žijí v takové depresi a pod takovou dekou, že život je vůbec netěší. A protože žádný doktor jim nemůže moc pomoci, neboť léky se musejí předepisovat pořád dál, pokusí se zabít,“ prohlásil Konečný. Důvod, proč lékař nemůže jen tak přestat léky závislému pacientovi předepisovat, tkví mnohdy v silné závislosti na nich. Ačkoli se mají užívat jen krátkodobě, maximálně čtyři týdny, mnozí lidé je berou denně celá desetiletí.

Aktuální zpráva

Problém je i v tom, že sedativa může v Česku kromě psychiatra předepsat i praktický lékař, internista, kardiolog či gastroenterolog. Proto se stává, že si je lidé vyžádají od tří čtyř doktorů zároveň. Úskalí zmíněných léků spočívá zhruba v tom, že zabírají na akutní úzkost či nespavost, ale na léčbu chronické úzkosti či chronické nespavosti se nehodí. Každoročně se kvůli závislosti léčí v psychiatrických či adiktologických ordinacích v ČR asi 3000 uživatelů sedativ a hypnotik. Z údajů lékařů přitom vyplývá, že jde o jedinou skupinu návykových látek, kde převažují mezi závislými ženy nad muži.

Kromě žen se problém týká významněji i seniorů. Mnozí užívají prášky roky a lékaři jim je stále předepisují, neboť nechtějí riskovat jejich vysazení kvůli vážným odvykacím stavům. O tom, že se sedativa přesouvají na černý trh, svědčí i letošní Evropská zpráva o drogách. Důvodem může také být, že ochota lékařů předepisovat prášky na uklidnění dlouhodobě klesá, takže je stále více závislých musí shánět jinak. Takzvané benzodiazepiny, tedy 2. generace hypnotik, jako je Neurol, Lexaurin, Diazepam, Valium či dříve Rohypnol, přitom nepodléhají právním předpisům o mezinárodní kontrole drog.

Aktuální Evropská zpráva o drogách konstatuje, že v uplynulých letech narostl počet, druhy a dostupnost těchto psychoaktivních látek. Odborníci nyní na evropském trhu monitorují celkem 28 nových benzodiazepinů. Buď se prodávají na trhu s nelegálními drogami jako falešné verze běžně dostupných hypnotik, nebo je lze koupit online jako jejich údajně legální verze. V EU předloni zadrželi 2,4 milionu tabletek nových benzodiazepinů, meziročně o půl milionu víc. K tomu celníci zachytili asi 27 kilogramů nových benzodiazepinů ve formě prášku.

Problém se tedy netýká jen Česka. Například ve Skotsku a ve Francii užívá podle místních statistik hypnotika nebo sedativa každý třetí senior, v Kanadě a ve Španělsku každý pátý. Problém je v tom, že správně je člověk smí brát jen několik týdnů, jinak se na nich vytvoří závislost, jež zhoršuje celkový zdravotní stav a snižuje kvalitu života.