Článek je směsicí levicové demagogie a ignorantství.
Považovat Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou mládež za pravicové organizace a veřejně to hlásat považuji u akademicky vzdělaného člověka, kterého nemůžeme mít za nevzdělaného, za zlý úmysl nebo za projev zvláště urputného stalinismu. Připomenu autorovi některé historické skutečnosti. Ve 20. století vypučely ze socialistického hnutí tři zvláště odporné větve potlačující práva a svobody člověka. Byl to internacionální socialismus (ruský bolševismus, komunismus), nacionální socialismus (německý nacismus) a fašismus (spojení Sorelova anarchosyndikalismu s korporativismem; Mussolini - Itálie; fašismus byl od svého počátku neoddělitelně spojen s levicovým odborovým hnutím, ze kterého ideově vyrůstaly jeho vůdčí osobnosti), které mezi sebou usilovaly o světovládu, přičemž obě poslední společně nenáviděly bolševismus a naopak patrně proto, že bolševismus byl jejich velkým konkurentem co se týká členské základny a na politickém poli jim doslova dýchal za krk. Prvním člověkem, který přiřadil fašismus k pravici, byl Stalin (Stalin nerozlišoval fašismus a nacionální socialismus, stejně jako někteří naši politologové a publicisté levicového zaměření) na 6. sjezdu Kominterny v Moskvě 1928, když prohlásil, že „fašismus je posledním vzdechem kapitalismu". Šlo však pouze o Stalinův pokus namydlit nacionálnímu socialismu schody, protože na mezinárodním poli začínal hrát prim. Teprve druhá světová válka umožnila Stalinově terminologii se prosadit a jak vidno na autorovi, přežívá v levicových kruzích dodnes. Stalin dokonce vymyslel teorii „sociálního fašismu", podle níž každé socialistické hnutí nebo strana odchylující se od „internacionálního socialismu" jsou „objektivně fašistické".Po této exkurzi po levicovém extremismu patrně málo čtenářů překvapí podobnost programů NSDAP a DSSS. Jejich srovnání nechávám na případné čtenářově vlastní invenci, nicméně pěkný souhrn naleznete zde:
http://janmatuska.blog.idnes.cz/c/120779/Srovnani-programu-DS-a-NSDAP-sam-jsem-se-nestacil-divit.html. Z výše uvedeného je zřejmé, že termín pravicový extremismus v souvislosti s DM a DSSS je pouhou účelovou levicovou lží. Jistě není nezajímavé, že po nacismu i fašismu zůstalo několik institucí o kterých bychom to ani neřekli. Zdá se ovšem, že nacismus byl v tomto směru úspěšnější. Z éry fašismu nám zůstala třeba IFPI (Mezinárodní federace hudebního průmyslu), která představuje nahrávací průmysl po celém světě s bezmála 1400 členů v 66 zemích a přidružených průmyslových sdružení v 45 zemích. Je sdružením nahrávacích a kopírovacích monopolů, jež se neustále snaží pod různými záminkami omezit svobodu internetu např. ACTA. IFPI byla založena roku 1933 v tehdy fašistické Itálii. Dokonce George H.C. Bodenhausen ? jeden z právníků, kteří se v 50. letech podíleli na tvorbě Římské úmluvy ? při její tvorbě odkazoval na zákony, který platily ve fašistické Itálii (tj. vytvořené během války v roce 1941) a vydával je za nejvhodnější legislativu k tématu. Další podrobnosti můžete nalézt zde:
http://copyriot.se/2008/04/08/what-the-ifpi-tries-to-conceal-about-its-origins-in-fascist-italy/. Také naše tripartita, vytvořená na popud ČSSD, jako korporativistický institut, který existuje nezávisle na volených orgánech, může být považována za fašistickou instituci.Vraťme se však k nacismu. Za jednoho ze zakladatelů hnutí Zelených je považován zapálený nacista ("... celá má vědecká práce je oddaná myšlenkám národního socialismu.") rakouského původu lékař Konrád Lorenz (*1903 +1989). Nacistům konvenovala zejména jeho teorie, že přirozeným cílem organismu je početní růst a územní rozmach. Za války se zúčastnil vybírání polských míšenců, u nichž rozhodoval, jestli jsou schopní přizpůsobit se německé kultuře a proto byl za své zásluhy v roce 1940 jmenován ředitelem Ústavu fyziologie na univerzitě v Královci. Po válce se čím dál častěji věnoval pohledu na člověka a jeho místo v přírodě. Lorenz svými myšlenkami ekology výrazně předběhl a už v 60. letech 20. století upozorňoval na to, že člověk svým chováním ohrožuje celou planetu. Prostě si však jen vzpomněl na nacistické pojetí Dauerwald (trvalý les). K jeho prestiži výrazně přispěla Nobelova cena za biologii, kterou obdržel roku 1973. V Rakousku mu říkali „Der Erste Grüne“ – neboli první Zelený. Vystupoval tam formou protestů i blokád například proti stavbě jaderné elektrárny v Zwentendorfu nebo vodní elektrárny v Hainburgu na Dunaji.Ochránci zvířat se také nemají se svojí minulostí čím moc chlubit. V srpnu 1933 byl v Německu zakázán živočišný výzkum, který byl prezentován jako "židovská pavěda" a "internacionalistická medicína". Následně ovšem Dr. Morrel, Hitlerův osobní lékař, Hitlera přesvědčil, že by to nebylo v zájmu německého výzkumu a zvláště výzkumu obrany. Ke konci roku byl proto přijat tzv. Tierschutzgesetz (Zákon na ochranu zvířat), kde byly některé zákazy zmírněny. Výzkum se pak řešil bez omezení v rámci šoa v koncentračním táboře Dachau na Židech a Romech. Tento tábor se tak stal největší výzkumnou základnou pro alternativní medicínu a organickou stravu na světě. Později se ve výzkumech pokračovalo i v Osvětimi. V čele boje za práva zvířat v nacistickém Německu stál tehdy Heinrich Himler. I dnešní odpůrci kouření se zcela jistě inspirovali právě v nacistickém Německu, protože se dnešní a tehdejší jejich argumenty nijak neliší. Historik lékařství R. Proctor řekl: „kampaň proti tabáku a operace celozrnný chléb nacionálních socialistů jsou v jistém smyslu stejně fašistické jako žluté hvězdy a tábory smrti".Toto jsou jenom malé příklady toho, čeho jsou levicoví extrémisté schopni. Rusko jsem pominul, protože komunistické zločiny jsou dostatečně známy ze Solženicinova díla "Souostroví gulag". Svádět nezákonné a zločinné praktiky na pravici má jen zastřít skutečné levicové původce kataklyzmat 20. století.