Jistý Brit nedávno získal odškodné od cestovní kanceláře za to, že v letovisku, kde trávil dovolenou, byli téměř samí němečtí turisté. S něčím podobným by tento podivínský turista mohl mít problém i v bulharském Primorsku - zde jsou totiž téměř samí Češi. A co víc, česky mluví i místní, takže žádný slovníček není potřeba. „Edna nalivna bira, molja,“ připravuji si, jak obsluhujícího číšníka odzbrojím svou bulharskou objednávkou. Nakonec spíše odzbrojuje on mě, když zahlásí česky: „Co si dáte k pití?“ Až po chvíli zjišťuji, že zde mají celý jídelní lístek v češtině a u vchodu místo nalivna bira obrovský nápis „Točené pívo“.
Bulharsko zažívá v posledních letech svou renesanci. Kdysi bývalo zemí, kam přijížděly desítky tisíc českých turistů. Po roce 1989 ale u Čechů upadlo v nemilost, začali jsme totiž poznávat do té doby zakázané země a destinace. 
„Bulharsko si dobře uvědomilo, že bude muset konkurovat ostatním středomořským destinacím a letoviskům a že je nutné, aby došlo k výrazným investicím. Ty se realizovaly zejména po roce 2000,“ říká Dan Plovajko, mluvčí cestovní kanceláře Fischer. „V Bulharsku tak byly vybudovány zcela nové hotely nabízející velmi kvalitní služby a vysoký standard, vznikly nové restaurace, bary a investice plynuly i do infrastruktury. Díky tomu dnes Bulharsko nabízí naprosto srovnatelnou kvalitu dovolených jako ostatní středomořská letoviska,“ dodává s tím, že letos na rozdíl od loňska registruje jeho cestovní kancelář o deset procent více Čechů, kteří chtějí svou dovolenou strávit právě v Bulharsku.
A po čem Češi nyní nejvíce touží? Zatímco v minulosti byly populární spíše penziony, dnes to jsou naopak hotely. A v souvislosti s tím, jak roste životní úroveň Čechů, nebojí si dovolit i něco dražšího s prvotřídními službami. „Určitě roste zájem o kvalitní ubytování, především tří a čtyřhvězdičkové hotely s polopenzí či all inclusive,“ říká Tomáš Brejcha, mluvčí cestovní kanceláře Čedok.
Vzhledem k tomu, že místní pláže jsou většinou písčité, moře čisté a sestup do něj mírný, dovolenou zde tráví hlavně rodiny s dětmi. Právě děti si zde nově mohou užít trochu luxusu stejně jako jejich rodiče. V Primorsku je k dispozici dětský klub, kde se o ně starají české vychovatelky a kde si mohou hrát, sportovat i zatancovat na diskotéce či karnevalu. Pro nejmladší účastníky zájezdu je také určeno takzvané dětské all inclusive, což znamená, že celý den dostávají nejrůznější pití, ovoce, zmrzlinu či palačinky.
Nejvíc láká Černé moře
„Bulharsko si Češi vybírají, protože tu kdysi sami byli nebo jim o něm vyprávěli jejich rodiče. Proto se začínají vracet. Všechno se tu totiž zlepšuje, jsme navíc i v Evropské unii,“ říká místní delegát cestovní kanceláře Alexandria Borislav. Největším lákadlem je tradičně černomořské pobřeží, dlouhé celkem 378 kilometrů s množstvím letovisek. Černé moře nedostalo svůj název podle barvy hladiny, ta je totiž modrozelená. Podle jedné z legend je název moře odvozen od smutku lidí nad množstvím zničených a potopených lodí. Zejména v zimě se totiž moře dokáže pořádně rozbouřit. V létě ale bývá klidné a již staří Řekové ho proto překřtili na „pohostinné moře“.
| Cestování v Letním relaxu LN: | |||
| Dnes Bulharsko Zítra Španělsko, Portugalsko 19. 6. Turecko a Tunisko 20. 6. Francie 23. 6. Chorvatsko 24. 6. Chorvatsko 25. 6. Řecko 26. 6. Řecko 27. 6. Itálie |
|||
Asi hodinu cesty od Burgasu leží Primorsko, mezi Čechy asi nejoblíbenější resort přezdívaný česká oáza na bulharském pobřeží. Primorsko, které kdysi bývalo rybářskou vesnicí, leží na poloostrově a dvě dlouhé písečné pláže - jižní a severní - jsou od všech hotelů vzdáleny jen několik minut. Severní pláž je určena spíše pro ty, kteří vyhledávají ticho a klid, na jižní jsou naopak tobogány a můžete zde provozovat množství vodních sportů. Dohromady jsou obě pláže dlouhé okolo deseti kilometrů.
I proto, že sem ročně zavítá mnoho Čechů, místní obyvatelé se dobře naučili konverzovat i v češtině. V centru Primorska se nachází i České informační centrum, kde si můžete půjčit české knížky či noviny. „Tady v Primorsku je tradičně oficiálním jazykem přes léto čeština. Až na druhém místě je bulharština. Jazyková bariéra neexistuje, vysvětluje Borislav.
Ne každému se ale Čech na každém kroku zamlouvá. „Samí Češi, české nápisy, jídelníčky, čepují tu Staropramen, to je otrava, to mě nebaví,“ stěžuje si jeden z turistů Dan. Někteří jsou ale opačného názoru. „Množství Čechů mi nevadí, lepší než řvoucí Němci. Takhle jsem v cizině, ale připadám si jako doma,“ říká jeden z Čechů. „Čechů je tady hodně, ale to nám opravdu nevadí. V Chorvatsku je to podobné,“ doplňuje ho Češka, která do Bulharska přijela i s manželem a svými dvěma dětmi. Přiznává, že je ale příliš nenadchlo. „Jsme tady poprvé, vyprávěli nám o tom rodiče, kteří sem kdysi jezdili. Je vidět, že se hodně snaží veškeré služby zlepšit, ale pořád to není ono,“ říká. „Příště prostě jedeme zase do Chorvatska,“ doplňuje ji rezolutně manžel.
Pravdou zůstává, že Bulharsko je stále ještě zemí velkých kontrastů, narazíte zde na moderní hotely i auta, ale i na polorozbořené zničené domy a téměř dosluhující vozidla. Na každém kroku uvidíte, jak se staví nové hotely, restaurace či penziony.
Proti této překotné výstavbě nových zařízení pro turisty se ale bouří už i místní ochranáři přírody. Bojí se, aby nebylo zničeno množství přírodních krás, které Bulharsko kromě moře také nabízí.
Jací jsou Bulhaři
„Bulhar je svalnatý, snese veliká namáhání, je pracovitý, zdánlivě klidný, ale zčásti cholerický a svéhlavý.“ Takovou charakteristiku Bulharů podává Ottův slovník naučný. A jací jsou Bulhaři dnes?
Každý návštěvník určitě brzy zjistí, že život zde plyne mnohem pomaleji. Bulhaři jsou totiž opravdu „pohodoví“, vysedávají na ulicích, popíjejí a konverzují s přáteli. V restauraci se proto nedivte, když vás číšníci ihned neobslouží, není to lenost, jen jsou zvyklí, že Bulhar třeba sedí u jednoho piva i dvě hodiny.
„To je pravda. My se řídíme tím, že na všechno je čas, nikam nespěcháme. Když nejde o život, všechno se dá zvládnout,“ říká mi Borislav, bulharský delegát a také učitel češtiny v Plovdivu.
A co tak Bulhaři u toho piva nejvíce řeší? „Samozřejmě že politiku, ale ještě větší debaty se vedou o fotbale,Ž vysvětluje Borislav. Vždyť ale teď nejste na mistrovství Evropy, namítám. „To nevadí. Každý Bulhar je specialistou na fotbal. Vždycky chytračí, že to měl ten hráč udělat jinak a podobně,“ dodává se smíchem.
