7. června 2018 6:08 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na kole přes Afriku: Jak jsem potkal slona

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jak jsme potkal slona | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak jsme potkal slona | foto: Tadeáš Šíma

Není u mě tajemstvím, že jedním z hlavních důvodů, proč jsem do Afriky vyrazil, bylo potkat slona. V Kongu u ochránce slonů, Arthura Sniegona, se mi takové setkání se slonem pralesním nepoštěstilo, a tak národní park Etosha na severu Namíbie byla jedna z mých posledních šancí, jak tohoto savce ve volné přírodě zahlédnout.

Jižně od parku leží městečko Kamanjab, ve kterém si belgický pár postavil kemp Oppi-Koppi. Každý, kdo zavítá do kempu s cizí registrační značkou, může kempovat zdarma, jak dlouho se mu zlíbí. Já registrační značku nevozím, ale pro cyklisty tento skvělý zvyk platí rovněž a aby toho nebylo málo, dostal jsem večeři gratis. Kemp praská ve švech pod náporem německých turistů, a hlavně pod náporem jejich kilogramů.

Nechávám se jedním mladým párem z Innsbrucku odvézt k bráně parku, kde se s místním šéfem bez nohy snažím vyjednat jednodenní vyhlídkovou vyjížďku do parku. Cena je šílená. Ale co! Celou Afriku spím ve stanu a zaplivaných hotelech, tak pro jednou se rozšoupnu. Když jde o slony.

Na jih od Windhoeku, hlavního města Namíbie, jedu převážně po rovině s...
Jižně od parku leží městečko Kamanjab, ve kterém si belgický pár postavil kemp...

Můj řidič je Joseph. Joseph toho moc nenamluví. Já také ne. Moc nám to spolu klape. U napajedel vídáme především zebry a žirafy. Zeber je tady hodně, připadám si jako v černobílém filmu. Jen ten slon pořád nikde. Jedeme už dvě hodiny. A pak to najednou přijde. Stádo slonů. Akorát asi dva kilometry vzdálené a z dálky nejsou moc vidět.

Fotím si asi stopadesátou zebru, když v tom samec slona afrického přejde přes cestu dvacet metrů před autem. Na tohle jsem čekal půl roku v sedle mého Apache. A teď je to tady. Skoro ani nefotím, přijde mi škoda se na něco tak úchvatného dívat přes objektiv fotoaparátu. Setkání trvalo asi minutu. Chobotnatec začal být naší přítomností poněkud nervózní, a tak jsme vzali hrdinsky do zaječích. Nebo spíše do žirafích.

Moje cesta

Z kempu Oppi-Koppi jsem musel kus cesty popojet minibusem kvůli řádění lvů v okolí parku. Jeden domorodec z Kamanjab mi tvrdil, že tento týden lvi rozpárali dva jeho kamarády, když šli z města domů do vesnice asi deset kilometrů vzdálené od města. Ano, tady ještě hrůzostrašné historky o krvežíznivých lvech zaslechnete! Sice mám svou násadu od krumpáče, ale nebudu pokoušet štěstí, lev se neptá.

Na jih od Windhoeku, hlavního města Namíbie, jedu převážně po rovině s ostnatými keři za plotem, který vede podél celé hlavní silnice. Občas mi dá zabrat najít díru v plotu nebo nějaké fajn místo na spaní. Za městem Rehoboth jsem přejel obratník Kozoroha a do Kapského Města mi zbývá 65 Třešňáků.

Mou cestu můžete sledovat na facebooku: Na kole přes Afriku, na Instagramu: #tadytada a na webových stránkách: www.tadytada.cz

Šmírovat mě můžeš tady:

Tadeáš Šíma
  • 0Diskuse